V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.
Benedikt lékařský - obrázek

Benedikt lékařský - obrázek


BENEDIKT LÉKAŘSKÝ

(Cnicus benedictus  L.)

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Lidový název: čubet lékařský, čubet benedykt, hořký bodlák, kardobenediktus, zaječí oko, akarno, pcháč požehnaný

Charakteristika:

Benedikt pochází z oblastí kolem Středozemního moře (Sýrie, Malá Asie, Kavkaz, Arménie, Írán a Afgánistán). Do střední Evropy se kultura dostala díky mnichům. Nyní se pěstuje šlechtěný v zahrádkách, ojediněle zplaňuje. Pro potřeby farmaceutického průmyslu a likérnictví se pěstuje v polní kultuře.

Rostlině se daří ve vápnité, mírně vlhké půdě na dobře osvětleném místě, nejlépe na přímém slunci.

Název pochází z řeckého knikos = škrábat a latinského benedictus = požehnaný, protože se mu připisovaly velké léčivé účinky.

 

Popis:

Benedikt je jednoletá až dvouletá bylina, dosahující výšky 10 až 50 cm, lodyha je přímá, 5hranná, rýhovaná, větvená, chlupatá. Spodní listy jsou řapíkaté, ostatní objímavě přisedlé; dolní kracovitě peřenoklané, střední a horní laločnaté, všechny po okraji ostnité a na ploše lepkavě žlaznatě chlupaté. Květy jsou žluté, nahloučené do úborů. Na okraji úboru jsou květy drobné, jalové (bez tyčinek a pestíku), uvnitř obojaké. Vnější zákrovní listeny jsou kratší a s krátkým ostnem, vnitřní delší s peřenodílným, červenohnědým ostnem. Plodem je nahnědlá ochmýřená nažka. Rostlina kvete v červnu až červenci.

Benedikt lékařský se používal k léčebným účelům již v antickém starověku. Od 16. století se používal proti plicním chorobám a moru. Droga má chuť výrazně hořkou, a proto se u nás po první světové válce dávala do piva jako náhražka chmele.

Zdroj:

Nať (Herba cardui benedicti)

Sběr se provádí odřezáváním bylinných vrcholků a listů i několikrát do roka. Spodní část rostlin se ponechává, protože obráží.

Sběr se začíná těsně před květem (červen – červenec) a pokračuje až do srpna. Pro ostny na rostlině se doporučuje sběr provádět v oblečení a rukavicích.

Droga se suší ve stínu nebo při umělé teplotě do 30 ‑ 40 °C odděleně, protože je velmi hořká a za čerstva lepkavá. Při sušení se používají ochranné brýle a rouška, protože ostny se v suchém stavu snadno odlamují a bolestivě dráždí oči a sliznice. Droga musí být dokonale usušena, jinak plesniví.

Obsahové látky:

hořčiny – seskviterpenické laktony, knicin, salonitenolid, lignany, arctigenin, nortrachelosid, wikstromol, flavonové glykosidy, třísloviny, polyiny, silice a slizy.

Význam:

Jedná se horčinnou drogu (stomachikum, amarum), která:

  • podporuje trávení,

  • zlepšuje činnost zažívacího ústrojí.

Její přiměřené dávky zvyšují žaludeční sekreci.

Byly u ní prokázány:

antibiotické účinky (při léčbě brucelózy), antivirotické účinky (pozitivní vliv při léčbě oparů i HIV), antibakteriální účinky (je to za to zodpovědný především knicin a polyiny), desinfekční účinky.

V lidovém léčitelství se využívá jako prostředek:

celkově posilující,  při onemocnění jater a žlučníku, při revmatismu, působí močopudně, zvyšuje vylučování kyseliny močové, také stimuluje nervovou činnost.

Zevně lze benedikt použít na:

špatně se hojící rány, na kožní záněty, bércové vředy, ekzémy, opary.

Uplatňuje se často v geriatrii.

Benedikt je zejména součástí různých čajových směsí na trávení a zažívání slouží k výrobě tinktur a hořkých likérů, z kterých nejvíce proslula světoznámá benediktýnka.

Doporučený denní příjem:

Nálev – 1,5-3 g drogy / 150 ml vroucí vody, necháme 10 min luhovat. Pijeme 2 x denně. Nálev se také využívá zevně na obklady.

Šťáva – máme-li dostatek čerstvé natě můžeme vylisovat šťávu a použít jako mazání na exémy a opary nebo 35 ml 2x denně (ráno 15min před jídlem a večer 1 hod. po jídle) orálně na AIDS. Šťávu lisujeme pouze v množství, které spotřebujeme do 24 hodin po vylisování, poté léčivé vlastnosti upadají.

Mast – nasekáme nerezovým ale lépe alpakovým a nejlépe stříbrným nožem množství listů a mohou být i se stonkem, aby se vešly natlačené do hrníčku v přiměřeném množství. Vysmažíme si kvalitní vepřové sádlo a to co nejteplejší nalijeme do hrníčku s natlačenými listy Benediktu. POZOR! Sádlo bude mít výraznou tendencí po kontaktu s listy Benediktu vzkypět až vyprsknout, tak se na to připravte a nenechte se popálit. Pomalu lejte sádlo až nad listy. Nechejte vychladnout při pokojové teplotě. Druhý den rozehřejte sádlo i s Benediktem jen tak, aby bylo sádlo tekuté (v žádném případě nepoužívejte mikrovlnou troubu) a sceďte přes neželezné sítko do definitivní nádobky a uložte do lednice. Takto připravená mast však má tendenci plesnivět, protože obsahuje velké množství vody, proto doporučuji po scezení a před nalitím do definitivní nádobky mast ještě hodinu ohřívat a míchat při 90°C, tak aby se vypařila přebytečná voda.

Interakce:

Nejsou známy. Mohla by se objevit interference s antacidy, H-2 antagonisty a inhibitory protonové pumpy.

Kontraindikace:

V době těhotenství je použití benediktu kontraindikováno.

V době kojení se jeho použití nedoporučuje pro nedostatek informací.

Nežádoucí účinky:

Při běžných terapeutických dávkách nejsou známy.

Při nadměrných dávkách drogy by se mohly objevit žaludeční obtíže (dráždění GIT, zvracení, zvýšená produkce žaludečních kyselin). U citlivých lidí na obsahové látky čeledi Asteraceae by se mohla projevit alergická reakce. Pozor na zkříženou alergii s dalšími rostlinami z této čeledě.

 nahoru

 

 

 


05.09.13 22:47
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17415 | 35%)
Ne (15542 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one