V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Zpět na "léčivé byliny".

BRUSNICE BRUSINKA

BRUSINKA OBECNÁ

(Vaccinium vitis-idaea L.)

Obrázek ZDE

Říše:                          rostliny (Plantae)

Oddělení:              rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:                    vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)

Řád:                      vřesovcotvaré (Ericales)

Čeleď:                   vřesovcovité (Ericaceae)

Podčeleď:              brusnicovité (Vaccinioideae)

Rod:                      brusnice (Vaccinium L.)

Druh:                     brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.)

 

Lidově zvaná červené borůvky, bruslinky, kaliny, kyselinky. Je to stálezelený nízký, hustě větvený keřík dorůstající výšky 10 až 20 centimetrů., který je především znám pro své plody - brusinky, které se sbírají již odpradávna. Je rozšířena po celé chladnější a mírné části Evropy, Asie a Severní Ameriky. Roste i v Grónsku a Japonsku. Je velice nenáročná, vyskytuje se na sušších písčitých půdách i na rašeliništích, od nížin až vysoko do hor. Nesnáší však vápenné substráty a dává přednost silněji kyselým půdám. U nás se s ní nejčastěji setkáme v suchých borových lesích a na horských stráních.

Popis:

Brusnice brusinka je plazivý keřík dorůstající do výšky 15 - 25 cm. Nadzemní stonek i rozvětvený oddenek má zdřevnatělý. Na zelených ojíněných větvičkách rostou 10 - 25 mm střídavé, vejčité, kožovité, vytrvalé listy s mírně podvinutým okrajem a se světlými až hnědými tečkami (tím se rozlišuje od medvědice). Svrchní strana listu je zbarvena tmavozeleně a leskne se, spodní strana je šedomodrá až šedozelená a matová. Listy mají postavení na stonku střídavé a vyskytují se celoročně.

Květy v květenství hroznu rostou na krátkých stopkách. Barva květu je bílá přes narůžovělou do růžové. Koruna okvětí je zvoncovitá se čtyřmi korunními lístky, kalich okvětí je pouze blanitý s pěti květními lístky, trojúhelníkovou čnělkou a 8–10 tyčinkami. Kvete od května do července.

Plodem brusinky je lesklá, kulatá červená bobule (dozrávající z bílých až průhledných) o průměru 5 - 8 mm. Jsou jedlé, kyselé nahořklé, dozrávají v srpnu až říjnu.

Použití:

Pro léčebné účely se sbírají především listy, poskytující drogu Folium vitis idaeae. Doba sběru - červen až srpen. Droga obsahuje především glykosid arbutin, který působí jako dezinfekční prostředek močových cest, dále třísloviny, flavonoidy, kyselinu gallovou a dalších šest kyselin, hydrochinon, cholesterin, tanin, vaccilin a malé množství vitaminu C, tedy látky podobné jako v listech medvědice. Obsahuje 5 – 7% arbutinu, což je asi jen polovina účinných látek medvědice. Za zmínku stojí i obsah hořčíku. Hlavní uplatnění brusinky je tedy jako dezinficiens močových cest, v lidovém léčitelství se list používá jako složka čajových směsí s močopudným a dezinfekčním účinkem.

Dále se doporučuje při zánětech žlučníku, při cukrovce a jako mírný prostředek při průjmech.
Plody jsou velmi oblíbené lesní ovoce, používané především ke kompotování. Mají mimořádně vysoký obsah vitamínu C, ostatní látky jsou podobné jako v listech, sbírají se od konce července do září a
obsahují vysoké množství kyseliny ellagové.


Účinky na organismus:

  • Užívá se jako antidiabetikum
  • Slouží při zánětech horních a dolních močových cest
  • Pozitivně působí pří zánětu žlučových cest
  • Pomocně se užívá při průjmu


Nejvhodnější čajovou formou je 8 hodin připravovaný macerát, 1 lžíce na šálek odvaru, který před použitím necháme projít několikasekundovým varem s následným vyluhováním, až do přirozeného poklesu teploty. Teprve potom scedíme a podáváme. Drogu lze bez problémů zařazovat do směsí, avšak většinou bývá nutné čaj rozdělit na dvě části. První polovina se připraví podle výše uvedeného postupu a druhá polovina se připraví formou obyčejného nálevu a tyto dvě formy se pak spojí.

Zcela mimořádný protizánětlivý účinek má prášek z usušených plodů. Plody se nejprve řádně přesuší a pak se jemně pomelou. Prášek se užívá 3krát denně na špičku nože, po jídle. Toto je jedna z nejlepších úprav brusinky pro léčivé účely, protože účinek listů a plodů je zhruba stejný a v tomto případě se protizánětlivý účinek rozšiřuje o působení na močové cesty a střeva. Nesmí se však užívat dlouhodobě a také ne déle než 2 měsíce najednou a 4 měsíce za celý rok.

 Výrazné vedlejší ani nežádoucí účinky droga nemá, kontraindikací však mohou být závažnější poruchy jater. Droga není vhodná pro dlouhodobé užívání. 


Brusinkový kompot:


Rozpis:

 

1 000 g brusinek (1 kg)

500 g pískového cukru (1/2 kg)

 

Příprava:

 

Protříděné a opláchnuté brusinky necháme okapat. Poté brusinky přesypeme do většího hrnce, podlijeme trochou vody, zakryjeme pokličkou a dusíme, dokud z brusinek nepustí šťáva. Poté přivedeme brusinky do mírného varu a poté přidáváme po malých částech pískový cukr. Pozvolna vaříme ještě 5 minut. Skleničky po naplnění ihned uzavřeme, dobře utěsníme a sterilujeme 15 minut při teplotě 85°C.

 

 

Zdroj:

 

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id38980/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Brusnice_brusinka

 

Aktualizováno 28.6.2010

 

 

 


10.08.08 17:24
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17462 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one