V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Zpět na "léčivé byliny".

JALOVEC OBECNÝ

(Juniperus communis  L.)

obrázek  ZDE


Říše:                            rostliny (Plantae)

Podříše:                      cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení:                    nahosemenné (Pinophyta)

Třída:                           jehličnany (Pinopsida)

Řád:                             cypřišotvaré (Cupressales)

Čeleď:                         cypřišovité (Cupressaceae)

Rod:                             jalovec (Juniperus)

Binomické jméno:    Juniperus communis  L, 1753

 

 

Popis:

Jalovec obecný (Juniperus communis) je keřovitá až stromovitá dřevina z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) rostoucí jako podrost jehličnatých (obzvláště borových) lesů, na pastvinách a stráních. Na území České republiky je kvůli úbytku přirozených stanovišť a brutálnímu sběru jalovcových šištic (nepravý plod) velice vzácný a přísně chráněný. Jeho velice pichlavé a tvrdé jehlice mají stříbřitě zelenou barvu. Dřevo jalovce se dříve těžilo pro řezbářství, léčitelství, nebo např. pro uzení masa, protože mu dodává zvláštní, typické aroma, ale dnes je u nás jalovec chráněnou rostlinou, protože jeho výskyt ve volné přírodě se stal vzácností. Jeho aromatické plody se nazývají jalovčinky.

 
Jalovčinky, kulaté a tuhé plody jalovce, které jsou prvním rokem zelené, pak v druhém roce na podzim dozrávají a nabývají ojíněnou, fialově černou barvu. Právě v tomto období je sbíráme, nejlépe setřásáním z větví, nebo je opatrně, za použití pevných rukavic obíráme. Důkladně usušené jalovčinky pak uskladníme v hermeticky uzavíratelné nádobě, kde nám vydrží i několik let.

 

Poddruhy:

Juniperus communis alpina (jalovec obecný nízký)
Juniperus communis communis (jalovec obecný pravý)


Obsahové látky:

Nejvýznamnějšími látkami v jalovčinkách jsou bezesporu silice, které mu propůjčují výrazné, kořenité, pryskyřičně nasládlé aroma. Patří mezi ně např. pinen, kafr, kadinen, terpinol, borneol a jiné. Významné obsahové látky jsou flavonoidy, třísloviny, silice a různé kyseliny. Nasládlou chuť dodávají těmto plodům cukry - glukóza a fruktóza, dále obsahují oleje, hořčiny, pryskyřice a dokonce i Vitamín C a některé stopové prvky. Tento velmi bohatý koktejl látek dává jalovčinkám širokou paletu účinků.


Léčivé účinky:

Plody jalovce se už v dávné minulosti používaly jako lék a dezinfekční prostředek, dokonce proti takovým nemocem, jako je mor, léčili se s ním i domácí zvířata. Dnes se v léčitelství aplikují např. pro podporu léčby kloubních onemocnění jako je dna, revmaartróza, nejčastěji ve formě lihové tinktury jako mazání kloubů, nebo jako přísada do koupele. Stimulují totiž lokální prokrvení, čímž ulevují od bolesti a zlepšují látkovou výměnu postižené tkáně.

Jejich další působení je diuretické - pomáhají odvádět přebytečné tekutiny z těla, užívají se tedy při vodnatelnosti a pro detoxikaci organismu. Pozitivní vliv mají též na zažívání, a to proti nadýmání, a pro zlepšení trávení těžších jídel. Obvykle se droga používá při zánětu močového měchýře, plynatosti, křečích a revmatických bolestech ve svalech a kloubech. Jalovec může zesilovat účinek léků snižujících hladinu krevního cukru a léků močopudných. Laboratorně byl také prokázán účinek proti viru oparu, posílení napětí dělohy i schopnost snižovat hladinu krevního cukru.

 

Jalovec v aromaterapii

Bohatost jalovce na silice, pryskyřice a oleje z něj dělá poměrně významnou rostlinu pro aromaterapii. Éterické oleje z jalovce se doporučují při celé řadě zdravotních potíží, dbáme však na dávkování a dobu aplikace. Působí jako tonikum, diuretikum a mají dezinfekční účinek. Způsob aplikace zvolíme podle druhu potíží - hodí se k masážím, obkladům i inhalacím. Doporučuje se např. při kašli a nemocech dýchacích cest, při vysokém krevním tlaku, již zmíněné vodnatelnostikloubních potížích a při aknéa dermatitidě.


Jalovec - k divočině nebo do borovičky

Nesmíme opomenout význam jalovčinek jako koření, které v našich krajích neodmyslitelně patří k úpravám zvěřiny, nalezneme ho i v některých receptech na přípravu omáček a marinád, dokonce na nakládání např. kysaného zelí.

Jalovčinky jsou důležité také v likérnictví, naše borovička či anglický gin jsou založeny právě na jejich výrazném a nezaměnitelném aroma.

 

Kontraindikace

Droga se nesmí používat u pacientů s existujícím onemocněním ledvin. Použití není vhodné také v těhotenství a v době kojení, protože při vyšších dávkách hrozí potrat plodu či přechod toxických látek do mateřského mléka.


Nežádoucí účinky

Silice může vyvolat slabé podráždění kůže u zvláště citlivých osob. Vyšší dávky podávané za účelem navození močopudného účinku mohou způsobit podráždění ledvin. Příznaky otravy po zevním podání jsou pálení, zčervenání, zánět s puchýřky a otok. Po vnitřním podání – předávkování je otrava provázena bolestí v ledvinách, četným močením, v moči se objevují bílkoviny a krev, moč se barví nachově, zrychlenou srdeční frekvencí, zvýšením tlaku krve a někdy křečemi. Je popisován i potrat jako následek otravy


Historie

V minulosti byl jalovec považován za účinný lék proti mnoha nemocem a byly mu přisuzovány magické účinky. Lidé věřili, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak větvička jalovce, nošená při sobě, chránila proti nemocem. Slova z lidové písně „Kdybys měla má panenko sto ovec a já jenom za kloboukem jalovec“ měla tedy hlubší význam.

28.10.08 13:19
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17321 | 35%)
Ne (15542 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one