V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Zpět na "léčivé byliny".

JMELÍ BÍLÉ

(Viscum album L.)

Říše:        rostliny (Plantae)

Podříše:   vyšší rostliny (Cormobionta)

Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:              vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád:                 santálotvaré (Santalales)

Čeleď:             jmelovité (Viscaceae)

Rod:                jmelí (Viscum)

 

Popis

Jmelí vytváří keříky rostoucí v korunách stromů ve tvaru kulovitých trsů o průměru až 1 metr. Jejich kořeny vyrůstají z kůry větví ze kterých odebírají živiny, rostliny mají však také zelené části, především podlouhlé celokrajné listy a probíhá v nich fotosyntéza. Listy jsou vstřícné, křižmostojné nebo po 3 až 4 v přeslenu, přisedlé, kožovité, kopisťovité, tupé, na bázi klínovitě zúžené. Důležitou informací je, že listy neopadávají. Květy samčí a samičí vyrůstají po dvou až pěti v paždí listenů. Jsou drobné, přisedlé, čtyřčetné a žlutozelené. Samčí květy můžeme poznat podle intenzivní vůně. Plodem je bílá, někdy nažloutlá bobule, která je docela hodně lepkavá. Bobule jsou jedovaté, listy ne. Kvete v období března až května. V úžlabí větviček rostou drobné květy, z nichž vznikají plody - bílé bobule o průměru asi 5 mm obsahující semena, která jsou obalena lepivou hmotou, která jim umožňuje přilepení na větvi.

Jmelí nejčastěji roste na borovicích, jedlích, akátech a topolech a na mnoha dalších listnatých stromech kromě dubu. Rozšiřuje se tak, že bobule slouží jako potrava ptákům, kteří semena roznášejí a zanechávají na větvích jiných stromů v trusu (tzv. zoochorie). Semena ulpělá na větvích poté vyklíčí a kořeny vrůstají pod kůru.

Poddruhy

Jsou rozlišovány 3 poddruhy, v pojetí některých autorů samostatné druhy:

  • jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album) - roste na dvouděložných dřevinách (př. lípa, líska, topol, jabloň, hrušeň, akát, javor, jeřáb, bříza, vrba, hloh, moruše, střemcha, jasan atd.).
  • jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) - roste na borovici lesní, borovici černé a výjimečně smrku ztepilém.
  • jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis) - roste na jedli bělokoré.

Parazitace

Jmelí se napojí na xylém hostitelské rostliny pomocí modifikovaných kořenů zvaných haustoria. Xylém přivádí do rostliny vodu a rozpuštěné minerální látky z půdy. Jmelí není závislé na metabolitech hostitelské rostliny, využívá pouze její cévní svazky pro vlastní zásobení látkami nutnými pro fotosyntézu. Protože jmelí cíleně neodebírá syntetizované organizované látky, nazývá se tento vztah poloparazitismus.

Rostliny se brání několika způsoby. Hlavní je pasivní obrana pomocí silné vrstvy kůry, kterou musí jmelí nejdříve prorůst. Hostitelská rostlina se dokáže bránit i chemicky, například zvýšenou syntézou taninu.

Pověry a mýty

Jmelí hrálo důležitou roli v mytologii starogermánských a některých keltských kmenů. Na Nový rok bylo zvykem, že druidé odřezávali jeho větvičky s pomocí zlatého srpu. Lidé věřili, že takto sebrané jmelí jim pak po celý rok bude nosit štěstí a někteří je nosili zavěšené na krku na ochranu před zlými silami. Odvar ze jmelí se pil mj. na ochranu proti uřknutí a jedům. Některé odvozené zvyky spojené se jmelím přetrvávají v některých částech Evropy až do současnosti. Zelené či pozlacené jmelí se dodnes běžně používá v českých domácnostech jakožto tradiční vánoční ozdoba.

Použití v léčitelství

Jmelí se sbírá pro svoje léčivé účinky. Složení i množství účinných látek je do značné míry závislé na druhu hostitele, na době sběru a způsobu sběru. Obecně však jmelí obsahuje lektin, pryskyřice (např. viskotoxin, který je však ve větším množství toxický), alkaloidy, flavonoidy, cholin, acetylcholin, histamin, organické kyseliny, triterpeny, aminokyseliny, fenylové sloučeniny aj. Avšak podle hostitele, době sběru a způsobu sběru se složení různě mění a má tím pádem také specifické vlastnosti např. hruškové jmelí pomáhá ženám tam, kde to vázne s početím a úspěšným donošením potomka. Z čerstvých bobulí se smísením s vepřovým  sádlem připravuje mast na omrzliny. Sbírají se buď celé větvičky nebo lépe jen samotné listy (Folium et sipites visci albi), vždy však bez plodů. Droga se suší při teplotách do 45 °C.

Za nejkvalitnější se považuje jmelí z jabloně, hlohu, dubu nebo borovice, velice opatrně by se naopak mělo používat jmelí z topolu, které vykazuje vysokou toxicitu a patří do rukou velmi zkušených léčitelů, kde pak však účinně pomáhá proti rakovině. Je-li droga užívána k léčbě krevního tlaku, pak by se měla sbírat v březnu nebo v listopadu či v prosinci, pro léčbu jiných chorob je sběr možný kdykoliv ale v zásadě se veškerý sběr jmelí provádí v době úplňku a nemusí to být vždy jen v noci i když toto je nejlepší ale tehdy, když je měsíc vidět na obloze i ve dne. Jmelí se nesmí řezat ani stříhat kovovými nástroji, které obsahuji železo, tedy nesmí se používat ocelové a to ani nerezové nástroje a jmelí se nesmí dotknout země, jinak ztrácí svoji léčebnou sílu. Tehdy ve jmelí zůstává nejvíc léčebné síly.

Jmelí snižuje krevní tlak (rozšiřuje vlásečnice), má sedativní vliv na srdeční činnost, působí močopudně, tlumí bolesti hlavy či pocity návalů krve do hlavy (zejména v klimaktériu), pomáhá při závratích, zastavuje krvácení, reguluje vylučování žluči a činnost slinivky, užívá se při hypertyreóze (zvýšené činnosti štítné žlázy), při křečových žilách nebo bércových vředech se doporučují koupele nohou, prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a při bílém výtoku, pomáhá i při některých formách senné rýmy (v tomto případě se přidávají k pitné kůře výplachy nosu mírně osoleným macerátem z jmelí nebo se šňupe usušená droga), jako podpůrného prostředku se jej užívá při léčbě rakoviny. Vzhledem k tomu, že některé účinné látky obsažené v jmelí se varem rozkládají, podává se droga nejčastěji ve formě macerátu , kdy se jmelí v množství asi 8 g (asi 2 plné lžičky) na 1/2 l vody luhuje ve studené vodě přes noc, nejméně však 4 hodiny a podává se pak 2x až 3x denně a může se i mírně ohřát (ne však v mikrovlnné troubě), nebo tinktury (20 až 40 kapek, 2x až 3x denně), nebo se užívá jemně pomletá usušená droga v jednotlivé dávce do 1 g, denně pak max. 5 g.

Časté záměny

Jmelí bývá často zaměňováno s ochmetem evropským, což je poloparazitická rostlina rostoucí na dubech. I když může být ochmet z dálky snadno zaměněn za jmelí, liší se tvarem listů, plody, není stálezelený a na rozdíl od jmelí roste na dubu.


31.08.08 17:12
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17321 | 35%)
Ne (15542 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one