V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Podběl lékařský

Latinský název:  Tussilago farfara L.

Čeleď: Asteraceae – (Hvězdnicovité)

obrázek ZDE

Lidové názvy

Koňské kopyto, lopušice, podbělice, podbílek, babuška, mateří líčko, podkovka, babuše, bělice, devaterník, devětsil malý, májí, májík, malý lopuch, oko Kristovo, podbíl, podbiol, podhoráz, svalník, syn před otcem, zaječí lupen

Výskyt:

Roste v celé Evropě, v severní Africe a v Asii. Je velmi hojný od nížin do hor jako plevel, zejména na hlinitých nebo vlhkých jílovitých půdách, na navážkách, rumištích, železničních náspech, pastvinách, pasekách v příkopech, lomech apod., obzvláště tam, kde je v půdě dostatek vápna a vlhkosti.

 

Možnost záměny:

 

Listy lze velmi snadno zaměnit za listy některých druhů devětsilu (Petasites), které rostou na podobných místech, ale jsou zpravidla mnohem větší a jejich drobné úbory žlutavě bílých nebo červenofialových květů tvoří hroznovitá květenství.

Sbíraná část

Květ, list (Farfarae flos, Farfarae folium)

Použití

Mucilaginosum, expektorans. Droga se užívá při onemocněních horních cest dýchacích – při katarech, astmatu, kašli. Působí jako prostředek k uvolňování hlenů, je potopudný, močopudný a má protizánětlivé účinky a usnadňuje odkašlávání. Podběl byl známý už v časech Hippokrata jako prostředek na tišení suchého kašle. Název tussilago je z latinského tussis = kašel a z ago = ženu. Druhové jméno souvisí s latinským far = mouka (pro moučný prášek na rubu listů). Květy jsou kontraindikovány v těhotenství a při kojení. Max. doba používání je 4-6 týdnů během roku.

 

Čaj (nálev):

 

Vnitřně se užívá při:

nachlazení, onemocnění horních cest dýchacích, při bronchiálním astmatu, po zápalu plic a při horečce.

 

Zevně se doporučuje v obkladech na:

zánět žil, spáleniny, otoky kloubů a otoky obecně, vředy, ekzémy, špatně se hojící nebo na hnisavé rány.

 

Podbělového čaje se užívá ke kloktání při:

zánětech v dutině ústní jako při zánětech dásní a v hrdle.

 

Odvar - 1 lžička sušených řezaných listů a 1 lžička květů (nebo 2 lžičky listů) na ¼ l vody. Nasypeme do vroucí vody a ještě pár vteřin necháme přejít varem, pak necháme 15 minut odvar stát a přecedíme. Pijeme teplý 1 - 2 šálky denně při výše uvedených potížích. Rozumné oslazení čaje medem jen zesiluje léčivé účinky.

 

Obklad - čerstvé listy očistíme, natlučeme a přikládáme ve dvou vrstvách na postižené místo, které pak obalíme flanelem a obinadlem. Necháme na postiženém místě, dokud obklad nevyschne a pak vyměníme za nový a to tak dlouho dokud problém přetrvává, max. 8 týdnů. Mezi jednotlivými obklady musí být alespoň hodinová přestávka a jednou denně mezi obklady přestávka alespoň osm hodin.

Nemáme-li čerstvých listů, můžeme použít obklad ze sušených a to tak, že v plátěném pytlíku spaříme  co nejmenším množstvím vroucí vody sušené listy podbělu, vytáhneme a jemně vymačkáme. Pak v příjemné teplotě přikládáme na postižené místo až do vychladnutí, pak pytlík ohřejeme ve vodě z předešlého spaření a po jemném vymačkání znovu přiložíme, tak postupujeme v sériích po sedmi a pak hodinová přestávka, během které si připravíme nový obklad. Jednou denně musí být zařazena alespoň jedna minimálně osmihodinová přestávka.

Obsahové látky

Květy obsahují sliz, flavonoidy, karotenoidy, triterpeny, pyrrolizidinové alkaloidy. Listy obsahují sliz (6-10 %), stejné alkaloidy jako květy. Pyrrolizidinové alkaloidy jsou ve vyšších dávkách toxické. Droga je bez pachu a má slizovitou, poněkud hořkou chuť.

Doba sběru

Květní úbory (Farfarae folium) od března do dubna, listy (Farfarae folium) bez řapíků od května do července.

Charakteristika

Usušený květní úbor s krátkým zbytkem stonku, sbíraný na začátku květu, slabě medového zápachu, slizovité, poněkud nahořklé chuti. Úbor je o průměru 10 až 15 mm, s krátkým zbytkem stonku. Listeny zákrovu jednořadé, četné, čárkovitě kopinaté, tupé, blanitě lemované, běloplstnaté, často načervenalé. Lůžko vypuklé, lysé, bez plevek. Terčové samčí květy nečetné, žluté, s jednořadým chmýrem. Samičí okrajové květy velmi četné, úzce jazykovité, víceřadé, delší než zákrov, žluté. Semeník krátký, chmýr víceřadý. Usušený list s krátkým řapíkem, slabě medovitého pachu, chuti slizovité, poněkud nahořklé. Čepel je o průměru až 20 cm s krátkým zbytkem řapíku, srdčitě okrouhlá, mělce dlanitě laločnatí, tuhá, lámavá. Laloky mělce oddáleně zubaté, zuby černě hrotité. Čepel mladých listů na obou stranách hustě běloplstnatá, na svrchní straně záhy vločkovitě olysávající, tmavozelená až žlutozelená, svraskalá. Dlanitá žilnatina hrubá, na spodní straně silně vyniklá, často spolu s okrajem čepele červenofialově naběhlá.

Sběr, sušení, sesychací poměr

Úbory se za suchého počasí v březnu a dubnu buď odstřihují, nebo trhají pomocí česacích hřebenů, jaké se používají při sběru heřmánku. Květy nesmí mít stonky delší než 1 cm a nesmí se sbírat odkvétající nebo vadnoucí úbory, které by se při sušení rozpadaly a dozrávaly by v nich nažky. Květ podbělu schne velmi dobře. Suší se nejlépe uměle, rozprostřené v tenké vrstvě při teplotě maximálně 40 °C. Sušená droga si musí uchovat původní barvu, jež je bez pachu a má slizovitou, slabě nahořklou chuť. Kvalitní droga nemá obsahovat překvetlé, ztmavlé a rozpadlé úbory a úbory se stonky delšími než 1 cm. Balíme do papírových obalů.

Listy se sbírají od konce května do července. Sbírají se pouze zdravé zelené listy s řapíky, nenapadené rzí nebo jinými škůdci. Vzhledem k tomu, že zejména řapíky obsahují hodně vody, je výhodnější rychlé sušení umělým teplem, aby listy nezčernaly; teplota při sušení nesmí překročit 35 °C, aby se nesnížil obsah těkavých látek. Listy se musí roztřídit do tenké vrstvy a nemají se překrývat. Výhodné je pokládat list vedle listu lícem dolů, aby plstnatá strana lépe vysychala. Je možné je usušit i navlečené na niti nebo na tenkém nerezovém drátě. Pokud máme množství listů větší, pomačkáme je a sušíme je v načechrané vrstvě za občasného obracení umělým teplem do 35 °C. Obě drogy uchováváme v dobře uzavřených nádobách a chráníme před zvlhnutím a zápachem; občas je nutno zkontrolovat, zda neplesniví. Usušené listy ve větším množství balíme do papírových pytlů. Sesychací poměr květ 5:1, list 6:1

09.02.09 13:50
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17415 | 35%)
Ne (15542 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one