V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Zpět na "léčivé byliny".

RAJČE JEDLÉ

Též:  lilek rajče

(Solanum lycopersicum L., 1753)


Vědecká klasifikace:

Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: krtičníkotvaré (Scrophulariales)
Čeleď: lilkovité (Solanaceae)
Rod: lilek (Solanum)
Binomické jméno - Solanum lycopersicum¨L., 1753

Popis:
Rajče jedlé, je vytrvalá rostlina z čeledi lilkovitých (v původní vlasti je rajče jedlé vytrvalou rostlinou. U nás se však pěstuje jako jednoletka, nepřečká naše zimy, protože je choulostivé na mráz). Plodem je bobule, rajské jablko neboli rajčátko, rajče. Postupně se z původního rajčete vyšlechtily kultivary, které vynikají velkými plody. Existují i kultivary s malými plody, které připomínají původní rostlinu. Setkat se můžeme i s barevnými plody - např. žlutými, fialovými nebo bílými rajčaty.
Kořenový systém bohatý, při pěstování z přímého výsevu dosahují kořeny do hloubky 1m i více. Vyvíjí se převážně horizontálně. Stonek u mladých rostlin je zpočátku bylinný, později dřevnatý. Na povrchu stonku, ale i listů jsou žláznaté trichomy, které vylučují látku na vzduchu tuhnoucí, která dává rostlinám typický zápach. Na hypokotylu i na stonku se snadno vytvářejí adventivní kořeny, čehož se využívá při výsadbě rostlin šikmo do brázd.
Listy peřenodílné, rozdělené hlubokými výřezy na jednotlivé páry. Délka internodii mezi jednotlivými listy je závislá na odrůdě. Listy pokryté žláznatými chlupy.
Květy má pětičetné až vícečetné, se žlutými korunními plátky, samosprašné, přirozená parthenokarpie je u rajčat velmi nízká. Kališní lístky jsou bazálně srostlé, kopinaté, špičaté. Tyčinky mají nitky zkrácené nebo úplně chybí. Prašníky jsou protáhlé dvoudílné a kuželovitě srostlé okolo čnělky. Blizna jednoduchá kulovitá.
Květenství - jednoduchý či složitý vijan (žluté barvy)
Plod je bobule různého tvaru, velikosti a barev od bílých přes žluté, oranžové, růžové, červené až po fialové. Semena umístěna na placentě a jsou chlupatá.

Historie:
Znaly ho už předkolumbovské kultury v Americe. Evropané mu přišli na chuť mnohem později. První rostliny objevili španělští dobyvatelé v Mexiku koncem patnáctého století, avšak Evropanům bylo rajče společně s bramborem představeno až v 16. století. V minulosti se rajče považovalo za jedovatou rostlinu (zelené části rostliny jsou mírně jedovaté) a to způsobilo, že se až do 19. století ve střední Evropě málo konzumovalo. A tak bylo zpočátku rajče používáno jen jako okrasná rostlina, která výrazným pachem odpuzovala komáry a mravence. Rajčata pocházejí ze západní části Jižní Ameriky. Z oblasti táhnoucí se od jižní Kolumbie k severu Chile, od břehů Tichého oceánu po východní svahy And, kde rostla i v nadmořských výškách 3400metrů. Mexičtí indiáni začali rajče kultivovat a posléze se stalo jejich hlavní zemědělskou plodinou vedle kukuřice, fazolí a paprik.

Zajímavosti:
Rajčata se svým složením nijak výrazně neliší od jiných druhů zeleniny, protože 95% hmoty rajčat tvoří voda. Energetická hodnota rajčat je teda velmi nízká. Ve 100g rajčat, se nachází jen 24 kcal. Kalorie pocházejí především ze sacharidů, kterých v rajčatech najdete jen velmi málo. Vedle obsahu „pomalých“ sacharidů, je Glykemický index ještě snižován rozpustnou i nerozpustnou vlákninou.
Dříve byla rajčata považována za letní plody. Dnes jsou běžně k dostání po celý rok, ačkoli puristé tvrdí, že by se čerstvá rajčata měla konzumovat jen od patnáctého července do patnáctého září. Dá se z nich připravit celá řada pokrmů od polévek přes omáčky, hlavní jídla až po saláty a dokonce moučníky. Z rajčat se dělají i zmrzliny, sorbety a koláče. Z botanického hlediska je rajče ovoce, přesněji řečeno měkká bobule. Teprve postupem času z něj lidé udělali zeleninu. V USA například z čistě ekonomických důvodů. Rajče jako ovoce nepodléhalo daním. Přišla hospodářská deprese a bylo potřeba naplnit státní pokladnu. Nejvyšší soud proto v roce 1893 rozhodl, že rajče je zelenina. Zdůvodnil to tím, že na rozdíl od ovoce se konzumuje jako jídlo, nikoli jako dezert, což dnes už neplatí. Ročně se na světě sní sedmdesát milionů tun rajčat. V Evropě drží prvenství Řecko se 72 kilogramy na osobu za rok. Následuje Itálie (38 kg na osobu) a Francie (18 kg na osobu). Pokud jde o spotřebu, má rajče mezi zeleninou jediného vážného soupeře a tím jsou brambory.
Vypráví se, že rajčata jako první ochutnal šašek ze dvora krále Ludvíka XIV. ve Versailles. Nespokojení dvořané je po kejklíři házeli za nepovedené šprýmy. Když viděli, že je šašek jí, poručili si je pak sami k večeři.
Dnes nejrozšířenější název tomato pochází z mexického tomana tj. růsti.
Na Antilách se listy spolu se stonky používaly na jednoduché a levné barvení dlaždic a dřevěných parket.

Obsahové látky:
Rajčata osahují celou řadu prospěšných látek, jako např. bílkoviny, enzymy, silice, celou řadu aminokyselin, cukry, pektiny, škroby, ale také množství karotenoidů zejména lykopenu, vitamíny skupiny B, vitamín C a E, kyselinu listovou, citrónovou, vinnou, jablečnou, jantarovou, kávovou dále triterpenové saponiny, steroly, antokyany a četné flavonoidy. Ve vysoké míře jsou zastoupeny minerální látky jako draslík, hořčík, fosfor, výrazný je obsah solí železa.

Použití v léčitelství:
Asi nejznámějším výrobkem z rajčete je kečup, ale pro svůj vysoký obsah cukrů a konzervačních látek se kečup k léčení nepoužívá. Zralá rajčata mají řadu léčivých účinků. Pro osoby trpící hemeroidy, příznivě působí na žlučové či močové kameny. Působí příznivě na pročištění organismu a na regeneraci buněk. Zrníčka a vláknina obsažena ve slupce podporují vylučování škodlivých látek. Rajče jedlé se konzumuje hlavně syrové, protože to má silné antibakteriální účinky a bohaté vitamínové zastoupení. Sbírají se zralé plody, které působí močopudně, projímavě a antitoxicky. Jsou výborným prostředkem při odtučňovacích kúrách a vhodným prostředkem při zácpě, ledvinových a srdečních chorobách, poruchách trávení, avitaminózách a při poruchách látkové přeměny. Působí protiskleroticky a v kombinaci s pohankou léčí křečové žíly, hemeroidy a zlepšuje stav cév a kapilár, pomáhají při hypertenzi snižovat hodnoty krevního tlaku, působí antibioticky, zlepšují trávení, činnost žaludku a střev, zlepšují krvetvorbu a mají vliv na tvorbu hemoglobinu. Jsou vhodnou potravou pro diabetiky. Působí jako nezávislý ochranný faktor u rakoviny prostaty a chrání před rakovinou žaludku a plic. Užívá se nejlépe čerstvá šťáva asi 3,5 dcl. denně. Čerstvá nať se dá použít jako macerát nebo sušená jako odvar do osvěžující koupele a čerstvá nebo sušená nať volně rozložená po pokoji k odpuzení hmyzu. Rozemnuté listy zklidňují kůži po bodnutí hmyzem. Rajčata se hojně používají v kosmetice jako obklady na unavenou a povadlou pokožku. Na hnisající rány, vyrážky apod. potírat rozkrojeným plodem. Na kolečka nakrájené plody představují vynikající obličejovou masku pro mastnou pleť.
Z nutričního pohledu nás nejvíc zajímá lykopen. Je to karotenoid s nejsilnějšími antioxidačními účinky. Lykopen obsažený v zralých rajčatech má významné ochranné účinky proti vzniku oběhových chorob. Je velmi přínosný při prevenci karcinomu prostaty, tlustého střeva, ale i dalších nádorových onemocnění. Muži, kteří hojně konzumují rajčata a výrobky z nich mají poloviční riziko hyperplazie prostaty. Karotenoidy působí i proti negativnímu UV záření. Abychom vstřebali lykopenu co nejvíce, je potřebné rajčata jíst s malým množstvím tuku. Proto naložením sušených rajčat v oleji se vytvářejí skvělé podmínky pro maximální využití karotenoidů. Využitelnost karotenoidů taky vzrůstá, při tepelném zpracovaní, jako např. u protlaků, omáček, pyré, džusů a kečupů.
Nedoporučuje se skladovat nezralé rajčata v ledničce nebo vůbec v prostorách, kde jsou běžně nižší teploty než 12,5 º C, kdy se zastaví činnost enzymů zodpovědných za dozrávání rajčat a rajčata pak nemohou dozrát, což se projeví nejen na chuti rajčat, ale především na zbytkovém množství alkaloidu solaninu, který má negativní důsledky na pohybový aparát. Jedná se převážně o bledé rajčata dovážené na náš trh v zimních měsících.

Kontraindikace:
Nezralé rajčata obsahují alkaloidy tomatin, tomatidin a těkavé alkaloidy, jako například alkaloid-solanin, který po nadměrném požití dráždí centrální systém a způsobuje rozpad červených krvinek nebo obrnu dechového centra. Dlouhodobé požívání nezralých rajčat způsobuje výrazné pohybové problémy podobné artróze. Zhoršují dnu, artritidu a revmatická onemocnění všeho druhu. Vyřazení rajčat, ale i brambor, papriky, baklažánů, tedy rostlin z čeledi lilkovitých z běžné stravy těmto postiženým výrazně prospívá. Tyramin obsažený v rajčatech může u některých citlivých jedinců vyvolat přechodné bolesti hlavy. Hlavně se vyhněte požívání nezralých rajčat a to dokonce produktům tepelně upravovaným z nich. Plody obsahují také nepříliš žádanou kyselinu šťavelovou.
31.01.16 15:40
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17299 | 35%)
Ne (15542 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one