V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Jód (I)
(Iodum)

Atomové číslo                             -          53
Relativní atomová hmotnost      -          126,90447(3) amu
Elektronová konfigurace            -          [Kr] 4d10 5s2 5p5
Elektronegativita (Pauling)        -          2,66
Teplota tání                                 -          113,7 °C (386,85 K)
Teplota varu                                -          184,3 °C (457,4 K)
Hustota                                        -          4,933 g.cm-3
Registrační číslo CAS -          7553-56-2

Jód (též jod), chemická značka I, lat. Iodum je prvek za skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu.

Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Jód je velmi vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem. Pochybný je uváděný přírodní výskyt elementárníého jódu z italských sopek jako minerálu.

Výskyt a výroba

Jódová tinkuta - jód rozpuštěný v ethanolu

Na Zemi je jód přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě. Je zde přítomen nejen jako jodid, ale také ve formě jodičnanu. Mineralogicky doprovázejí sloučeniny jódu analogické sloučeniny chlóru a bromu, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.

Relativní zastoupení jódu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře jód přítomen v koncentraci 0,1 až 0,5 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina jódu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 0,06 mg/l. Předpokládá se, že ve Vesmíru na 1 atom jódu připadá 70 miliard atomů vodíku.

Základní surovinou pro výrobu jodu jsou mořské řasy, v jejichž pletivech se jód koncentruje. Oxidací jodidů, obsažených v popelu ze spálených řas, se získá elementární jód, který se rafinuje sublimací, tedy přeměnou látky z pevného do plynného skupenství.

Přírodní výskyt jódu jako minerálu je pochybný. Je uváděn bez dalších podrobnějších informací z Vesuvu a ostrova Vulcano (Liparské ostrovy) v Itálii.

V obchodech lze již koupit mnohé potraviny, které jsou jódem obohaceny, např. ovocné přesnídávky pro děti, piškoty, sušenky, nápoje, pečivo, mléčné a masné výrobky. Používání jódovaných solí při jejich výrobě u nás je však stále nedostatečné. V České republice používá sůl s jódem pouze 5 % výrobců potravin, ve Švýcarsku a Německu je jich nejméně desetkrát více. Přitom je prokázáno, že jód neovlivňuje nepříznivě technologii, ani chuťové vlastnosti výrobků. Ani cenou se jódovaná a nejódovaná sůl v podstatě neliší. Největší zábranou je zřejmě konzervatismus výrobců.

Jód se rovněž nachází v některých minerálních vodách (Vincentka, Hanácká kyselka), některé stolní vody (Oasa, Horský pramen IQ) jsou jódem obohaceny. Běžné stolní vody, které nakupuje většina spotřebitelů, však žádný jód neobsahují. Proto v zájmu svého zdraví bychom měli číst údaje na etiketách.

Množství jódu, kterým je potravina obohacena, má být uvedeno na obalu výrobku. Skutečnost, že obsah jódu je dostatečně významný, bude v nejbližší době sdělena spotřebiteli pomocí loga. Logo bude výrobci přiděleno na jeho žádost Státním zdravotním ústavem na základě doporučení Komise pro řešení jódového deficitu, která posoudí technickou dokumentaci potravinářského výrobku.

Sloučeniny a využití

Elementární jód je tmavě fialová až černá látka, která za atmosférického tlaku přechází přímo do plynné fáze, sublimuje. Její páry mají fialovou barvu Ve vodě se rozpouští velmi slabě, lépe je rozpustný v ethanolu nebo nepolárních rozpouštědlech jako sirouhlík CS2, tetrachlormethan CCl4 nebo benzen C6H6.

Roztok jódu ve směsi alkohol-voda je nazýván jódová tinktura a slouží v medicíně jako dezinfekční činidlo. Jód a jodid draselný se užívá k přípravě podobně účinkujícího Lugolova činidla.

Se škrobem stvoří intenzivně zbarvený modrý komplex, který v analytické chemii slouží jako důkaz jódu nebo polysacharidů. Tvorba zmíněného komplexu je využívána jako indikace bodu ekvivalence při jodometrických titracích, při nichž je základní reakcí oxidace thiosíranu sodného roztokem elementárního jódu.

Ve sloučeninách se jód vyskytuje v mocenství I-, I+, I3+, I5+ a I7+.

Praktický význam mají pouze některé jeho soli. Např. nerozpustný jodid stříbrný, AgI, nachází využití ve fotografickém průmyslu.


S amoniakem tvoří jód velmi nestálou sloučeninu, jododusík, NI3, která se v suchém stavu explozivně rozkládá i při velmi slabém podnětu. Její praktické využití spadá spíše do oblasti chemických „žertů“.

Jód patří mezi prvky, nezbytné pro vývoj lidského organizmu. Je součástí hormonů vylučovaných štítnou žlázou, z nichž nejdůležitější je thyroxin (viz strukturní vzorec). Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především růst člověka v mládí, ale jejich nedostatek může celkově negativně ovlivnit inteligenci. Navenek se nedostatek jódu projevuje jako tzv. vole neboli struma.

Protože jód je přítomen především v mořské vodě, měly by mořské ryby a dary moře být pravidelnou součástí jídelníčku, především dětí a mládeže. Jód je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách. V současné době se uměle přidává do řady mléčných výrobků (jogurty, mléčné nápoje, mléčné krémy), které jsou pravidelně konzumovány dětmi. Obvykle se jedná o miligramová množství jodistanu sodného, která zajišťují pravidelný přísun potřebného množství jódu pro dospívající organizmus. Populace v České republice a podle dostupných pramenů i v jiných rozvinutých zemích trpí chronickým nedostatkem jódu v potravě. Dostatečný příjem tohoto prvku je zcela nezbytný pro tvorbu thyroxinu – hormonu štítné žlázy. Tento mimo jiné zvyšuje bazální metabolismus (má vliv na hubnutí, vývoj a prokrvení tkání) a metabolismus všech tkání, pochody prakticky ve všech tkáních a je nezbytný pro vývin centrálního nervového systému. Dokonce i v dospělosti je jedním z významných faktorů řízení CNS – aktivizuje CNS.

Samotný jód se s úspěchem užívá u zánětů horních cest dýchacích jako expektorans, resp. byl používán až do doby než ho vytlačily komerční (a dražší) preparáty. Méně známým efektem jodidů je analgezie, dále pak potlačení zánětů – mnohdy zruší bolesti kloubů, což se projeví např. po dodání kontrastní látky obsahující jód přímo do kloubu před RTG vyšetřením (arthrografie).

Vhodná dávka je alespoň 400 mikrogramů denně u novorozenců a dětí do tří let (pokud nejsou známky předávkování) a 200 mikrogramů u ostatních dětí. V dospělosti je nutná denní dávka 100-200 mikrogramů.

Chronický nedostatek jódu u populace snižuje inteligenci, je jedním z hlavních faktorů vzniku obezity, působí deprese a zvyšuje nemocnost na infekční choroby. Spolupodílí se na vzniku degenerativních změn skeletu.

Indikace

Typická situace: Budoucí maminka je v posledním trimestru (posledních třech měsících těhotenství) unavená a apatická. Porod proběhne v pořádku, dítě vypadá celkem zdravě, ale jeho psychomotorický vývoj je poněkud zpomalený. Dítě trpí často záněty horních cest dýchacích, ale maminku příliš nezlobí, tedy se má za to, že je vlastně všechno v pořádku.

Mladá pacientka tloustne, je jí zima, pokašlává a má špatnou náladu. Tento stav je ale setrvalý, vlastně skoro normální, rozhodně je to obvyklé a není moc co léčit. V zaměstnání to pak vypadá podobně, což by mohlo vysvětlit alespoň obvyklou špatnou náladu.

Vrátíme-li se k dítěti – to je pak zcela normální, hodné, jen ve škole moc neprospívá, bývá posmutnělé, pokašlává, ale suma sumárum, v porovnání s ostatními spolužáky, je to vlastně obvyklý stav, významně se nelišící od ostatních (škola je prý stále náročnější).

 

Jedná se o ojedinělé případy? Ani ne…

Podobné stavy obvykle spojuje jediný jmenovatel, a tím je chronický nedostatek jódu. 
Jód totiž způsobuje sníženou sekreci hormonu štítné žlázy – thyroxinu.

U malých dětí do tří let má za následek nevratné snížení inteligence. U dospělých pak, mimo jiné, „pouze“ přibývání tělesné hmotnosti, únavnost, zhoršení psychického a fyzického výkonu.

Jód, podávaný ve formě jodidu draselného ve vhodné dávce u dětí (a zejména mimin) až 400 mikrogramů denně (NE MILIGRAMŮ!), dospělí pak 100 nebo lépe i 200 mikrogramů denně, tento stav dokonale napraví. Samotný nedostatek jódu, bez ohledu na štítnou žlázu, z nějakého ne zcela zřejmého důvodu podporuje i chronické záněty horních cest dýchacích.

 

Jednoduché, levné a zrůdně opomíjené.

V České republice se dává jód do soli – ovšem jen do některých druhů. Toto množství je nedostatečné a navíc je zde, z rozumných důvodů, u zdravě žijících lidí snaha omezit nadměrný příjem chloridu sodného – a tím tedy současně i jódu.


A výsledek?


Hloupnutí populace, zisky farmaceutických firem za léky proti kašli a zisky průmyslu, živícího se tvořením různých „zaručených diet“ proti tloustnutí.

 
Pomůže vám váš lékař?


… Těžko. V současné době je balení jodidu draselného v množství 100 tablet po 200 mikrogramech. (Jodid 200) za „pouhých“ 160 Kč a obvodní lékař se musí vejít do paušálu, který mu zdravotní pojišťovny vymezují na počet jeho pacientů. Představa, že by všem pojištěncům předepisoval jód, je nemyslitelná, i když tu a tam se najde někdo kdo ví, že by to přineslo žádoucí efekt.

Na druhou stranu je možné, že mu to až tak nevadí – nakonec z nemocných pacientů vlastně žije.

Východisko?
Pro majetnější zakoupit v lékárně Jodid 200, a pokud vám ho neprodají, přesvědčit vlastního obvodního lékaře aby jej napsal na druhou stranu receptu – lékárna pak balení vydá, ale protože pojišťovna to neplatí, neohrozíte praktického lékaře sankcemi za překročení paušálu.


Pro méně rozhazovačné: na recept od lékaře si můžete v lékárně nechat zhotovit Lugolův roztok s jódem a denně si dát jednu kapku. Výsledek je stejný, jen recept je poněkud delší, lékaři nepochybně dá větší námahu ho napsat, a ve většině lékáren vám roztok nepřipraví jinak, než na objednávku.

 
Někteří nadaní a lstiví pacienti si léčivo mohou obstarat způsobem, o němž se nám ani nesní. U těchto lze na druhou stranu předpokládat, že nedostatkem jódu patrně netrpí, a zejména, že jím netrpěli v dětství…
Omluvme tedy jejich jednání, určitě si jód budou zajišťovat i pro své potomky.

 

Důležitost jódu pro těhotné ženy a kojící matky

Veškerý jód nutný k tvorbě vlastních plodových hormonů štítné žlázy získává plod z mateřského organismu. Je tedy velmi důležité, aby matka během těhotenství a pak i během kojení měla zajištěn dostatečný přísun jódu pro činnost vlastní i plodové štítné žlázy. Pro štítnou žlázu plodu dodává jód matka a také pro novorozence je přívod jódu ideálně zajištěn v mateřském mléce, pokud je matka dostatečně jódem zásobena. V těhotenství a během laktace je třeba zvýšit konzumaci mořských produktů na dvě hlavní jídla týdně, přidat i jódem obohacené potraviny, např. mléčný nápoj Gravimilk, který je kromě jódu obohacen i vitaminem C. Pravidelná konzumace Gravimilku pozitivně ovlivňuje tvorbu červených a bílých krvinek a předchází tím některým formám chudokrevnosti.

Při zvýšené potřebě jódu v době těhotenství, kojení a dospívání je možné podávat i jódové tablety (Jodid). Jejich užívání a dávkování však musí určit lékař.

Zvýšená konzumace stolní soli obohacené jódem z důvodů zvýšení příjmu jódu není žádoucí v žádné věkové skupině. Do jednoho roku života se potrava vůbec nepřisoluje.

Pro malé kojence, kteří nemohou být kojeni, byly u nás vyvinuty přípravky pro náhradní mléčnou výživu FEMINAR, FEMILAKT, SUNAR BABY a SUNAR PLUS, obohacené jódem v množství odpovídajícím našim geografickým podmínkám.

Jaká je současná situace řešení jódového deficitu v České republice

Obsah jódu i dalších stopových prvků v naší potravě úzce souvisí s jejich obsahem v prostředí. Pokud se tyto prvky v prostředí nevyskytují nebo jen v omezeném množství, není odkud by vstoupily do potravního řetězce přirozenou cestou. Naše území je vzhledem ke svému geologickému složení a geografické poloze oblastí s výrazným nedostatkem jódu v prostředí. Nejméně jódu je v západních, jižních a jihovýchodních Čechách, v části jižní Moravy, Jeseníkách a ve velkých sídelních a průmyslových aglomeracích.

Jodací jedlé soli v 50. letech se situace v zásobování lidského organismu jódem výrazně zlepšila, ale v průběhu 80. let začala incidence strumy znovu stoupat, a to i u dětí. Proto byl zahájen systematický průzkum zásobení jódem a stavu štítné žlázy v naší populaci. Výsledky získané do poloviny 90. let ukázaly, že zásobení jódem není u nás dostatečné. Podle studie, kterou prováděl Endokrinologický ústav, byl průměrný přívod jódu (hodnocený pomocí vyšetřování koncentrace jódu v ranní moči) v některých oblastech České republiky snížený a asi u 20 % dospělé populace a u 10 % dětí dosáhlo toto snížení kritické hodnoty 50 mg/l moči. Při ultrazvukovém vyšetření byl prokázán zvětšený objem štítné žlázy. V posledních dvou letech však výzkumy endokrinologů a pediatrů ukazují, že díky úspěšným aktivitám pro zvýšení přísunu jódu se v naší republice začíná situace měnit k lepšímu.

Od roku 1995 působí v České republice pod záštitou Státního zdravotního ústavu Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu, jejímž cílem je iniciovat, koordinovat a hodnotit dostupné přístupy k prevenci jódového deficitu. Komisi se podařilo prosadit opatření vedoucí ke zvýšení obsahu jódu v soli, obohacení výrobků náhradní mléčné dětské výživy jódem, podávání tablet s jodidem těhotným a kojícím ženám. Členy komise jsou přední odborníci z oblasti endokrinologie, pediatrie, výživy, hygieny, farmacie, veterinárního lékařství i zástupci výrobních a obchodních firem.

Řešení nedostatku jódu ve světě

Snad s výjimkou přímořských států s vyšší spotřebou ryb jsou všechny země západní a střední Evropy, nebo alespoň jejich části, postiženy až středním jódovým nedostatkem. Na základě těchto údajů bylo oblastními úřady WHO (Světová zdravotnická organizace) doporučeno všem evropským vládám zaměřit preventivní opatření k edukaci patřičných stravovacích návyků a zlepšení jodace jedlé soli.

Mezi prioritní programy WHO a UNICEF (Dětský fond OSN) patří odstranit nedostatek jódu ve výživě dětí. Na Světovém summitu dětí v roce 1990 byla představiteli zúčastněných států podepsána (v roce 1993 ji ratifikovala i Česká republika) „Deklarace o přežití, ochraně a zdravém vývoji dětí do roku 2000“, podle níž by měl být celosvětově vyřešen jódový deficit a choroby z nedostatku jódu do konce století.

Koordinací aktivit zaměřených na řešení problémů nedostatku jódu ve světě byl pověřen Mezinárodní institut pro kontrolu zdravotních poruch způsobených jódovou nedostatečností se sídlem v Bruselu ICCIDD (International Council for the Control of Iodine Deficiency Disorders). Jeho experti podle koncentrace jódu v ranní moči rozdělují výši zásobení jódem do čtyř základních skupin. Jodurii nad 100 mg/l hodnotí jako dostatečné zásobení jódem, jodurii mezi 50 – 100 mg/l považují za nedostatek mírného stupně, jodurii 20 – 49 mg/l za klinicky závažný nedostatek jódu s rizikem kreténismu. Zcela optimální hodnoty jodurie se pak pohybují mezi 150 – 290 mg/l.

Pro zajímavost dodáváme, že v současné době je jódový deficit v zemích východní Evropy vyřešen pouze na Slovensku, střední nedostatek jódu je uváděn např. v České republice, Maďarsku, Makedonii a Moldávii, horší situace je v Polsku, Rumunsku, Rusku a Turecku a nejhorší v Albánii.

 

A nakonec varování! 


Všeho moc škodí – při chronickém nadužívání jódu můžete naopak zvýšit sekreci tyroxinu. Jednorázová větší dávka vám ovšem neuškodí, něco se vstřebá a tělo zbytek vyloučí.

 Nadbytek jódu může způsobit tvorbu jódových akné, poruchy žaludku a střev, kopřivku a zápal spojivek. Nadměrný příjem, v obsahu větším jako 10 až 30 násobek odporučené dávky, může vyvolat afty, kovovou chuť, dýchací těžkosti, bolesti hlavy, vřídky v ústech, zduření slinných žláz, kožní vyrážky, průjem a zvracení. Jsou to příznaky tyreotoxikózy.

Také při nadbytku jódu může dojít k zduření štítné žlázy. Příznaky hypertyroidizmu, či hypertyreózy jsou: přehnaná aktivita, rychlé reflexy, stavy úzkosti, váhový úbytek, zvýšení tělesné teploty, bušení srdce při jeho zatížení anebo při nadměrném pití kávy a jiné.

 

Důkaz jódu

Rozpusťte jód v ethanolu - tím vytvoříte tmavěoranžovou jodovou tinkturu. Tinkturu kápněte na škrob (stačí když použijete rozemletou bramboru). Škrob by se měl obarvit do modro-fialových odstínů.

 

Doporučené denní dávky jódu

Kojenci

50 – 80 μg

Předškolní děti

100 – 120 μg

Mladší školní děti

120 – 140 μg

Starší školní děti

150 – 180 μg

Dospívající

200 μg

Dospělí

200μg

Těhotné ženy

230 μg

Kojící matky

260 μg

 

Obsah jódu v některých potravinách

Název potraviny

Obsah jódu

Úhrada DDD*

(μg /100g)

(200 μg) v %

Vincentka

659

330

Losos

200

100

Makrela uzená

145

73

Rybí filé mražené

21 – 77

11 – 39

Chléb

31

16

Mléko plnotučné

5 – 19

2 – 9

Tavený sýr Apetito

18

9

Vejce

18

9

Hanácká kyselka

16

8

Eidamská cihla

11

5

Bílý jogurt smetanový

9

4

Rohlík obyčejný

2

1

Brambory

0,4

0,2

*DDD – denní doporučená dávka

Obsah jódu v některých potravinách obohacených jódem

 
 

Dětské piškoty plus s jahodovou příchutí obohacené jódem, minerály a vitaminy

50 μg/100 g

 
 

Vitajus, nealkoholický nápoj – malina, jahoda – obohaceno vápníkem a jódem

37,5 μg/100 ml

 
 

Ovocné přesnídávky obohacené jódem s černým rybízem, jablečná, s meruňkami, broskvemi, s karotkou a pomerančem

37 μg/100 g

 
 
 

Rejovit, sirup obohacený jódem – nápoj připravený ředěním 1:15

43,8 μg/100 ml

 
 

Danone Vitamilk – sušenky obohacené jódem, vápníkem, vitaminem B

54 μg/100 g

 
 

Gravimilk – sušený nápoj pro těhotné a kojící ženy obohacený jódem

100 μg/100 g

 
 

Použity zdroje:

 

11.11.08 23:45
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17606 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one