V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.


morgellons - nemoc jako z hororu.

Několik tisíc lidí z celého světa trpí záhadnou kožní chorobou, které se říká morgellons. Lékaři její existenci zatím odmítají připustit. Neví se, zda za ní stojí neznámý druh houby, bakterie, nebo jde jen o psychickou poruchu.

Důstojník britské armády Steve Jackson na svém těle už delší dobu pozoroval svědivé rány, z nichž vyrůstala podivná černá, modrá a červená vlákna. Byla ohebná, jako by byla z plastu, a měla délku několika milimetrů. Některá z vláken byla poskládána pod vnější vrstvou kůže. Svou pevností se vyrovnala pavučinám.

Stejným problémem trpí několik tisíc lidí v Evropě, Austrálii a v Americe. Zarudlé rány pokrývají většinou ruce, nohy, záda, obličej a uši. Všichni postižení se shodují, že rány velmi nepříjemně svědí a provázejí je pocity šimrání, jako by se v kůži pohyboval nějaký hmyz. Řada pacientů se proto pokoušela podstoupit léčbu proti kožním parazitům. Bezvýsledně. Nepomáhají běžné dermatologické prostředky ani speciální léky předepisované kožními lékaři. Dalším příznakem neznámé choroby má být nadměrná únava, chronické bolesti ve svalech a v kloubech a poruchy kognitivních (poznávacích) funkcí.

PODIVNÉ PŘÍZNAKY

Do povědomí se neznámá nemoc dostala v roce 2001, kdy Mary Leitaoová z Pittsburghu zjistila, že její syn zřejmě trpí svrabem. Začala s jeho léčbou, avšak po čase si všimla, že z kožních ran vyrůstají podivné shluky vláken. Oznámila to lékařům, nikdo ji však nebral vážně. Většinou jí sdělili, že vlákna pocházejí z jejího nebo ze synova oblečení. Mary Leitaoová se nevzdala a pátrala po informacích dál. Našla práci jistého Thomase Browna ze sedmnáctého století, který popsal málo známou nemoc jménem morgellons, která se vyznačuje vyrůstáním tmavých vláken z kůže. Aby získala pozornost vědců, rozhodla se Leitaoová založit neziskovou organizaci jménem Morgellons Research Foundation (MRF), jejímž cílem je výzkum této podivné choroby. Brzy po založení MRF se začali ozývat lidé z celého světa s tím, že se u nich vyskytují podobné příznaky. V současnosti organizace eviduje deset tisíc takto postižených rodin.

MŮŽE ZA TO PSYCHIKA?

Někteří lékaři údajnou neznámou chorobu předem odmítají. Pokládají ji za projev psychické poruchy, při níž se pacient mylně domnívá, že jeho kůže je napadena hmyzem. Cítí při tom skutečné svědění a mravenčení, zejména v nohách, a má sklony se poškozovat, aby údajné parazity z kůže odstranil. Pacienti obvykle shromažďují stopy v podobě částeček špíny nebo mrtvého hmyzu, ukládají si je a pak je ukazují lékařům na důkaz svého tvrzení. Objektivní vyšetření zpravidla přítomnost žádného parazita neprokážou. Zmíněné příznaky se objevují většinou u pacientů trpících psychickými poruchami, jako je schizofrenie, paranoia a bipolární afektivní porucha, dříve známá jako maniodepresivní psychóza. Mohlo by se proto zdát, že morgellons je čistě psychickým onemocněním. Proti tomu hovoří složení pacientů registrovaných u organizace MRF. Ti jsou duševně zdraví. Je mezi nimi řada lidí s vysokým pracovním zatížením. Zároveň však je skutečností, že u řady pacientů s chorobou morgellons se časem vyvine paranoia nebo jiné duševní poruchy. To ale může být následek, ne příčina. Protože nejmladším postiženým chorobou morgellons byl dvouletý chlapec, musí psychiatrie vyřešit otázku, zda se vůbec může nějaká psychická porucha projevit v tak raném věku.

VLIV IMUNITY

Další hypotéza vysvětluje vznik nemoci jako reakci organizmu na napadení skutečným parazitem. Mají ji na svědomí regulační bílkovinné látky zvané cytokiny, které hrají významnou roli při reakcích imunitního systému. Pokud trvá napadení organizmu delší dobu, začne být působení cytokinů nebezpečné a může vést ke vzniku duševního onemocnění. Podobné následky má obranná reakce lidského organizmu po prodělání chorob, jako je hepatitis typu C. Zatím se nepodařilo potvrdit, že by za údajnou nemocí morgellons stál nějaký z parazitů. Jak ale vysvětlit přítomnost nepravidelně rozmístěných ran na těle? Mnozí duševně nemocní pacienti si své rány způsobují sami častým škrábáním. Domnívají-li se, že jsou napadeni hmyzem, prohlubují je ostrými předměty, což provází dočasný pocit úlevy. V poraněné kůži se vytváří kolagen a elastin a na něj se mohou nalepit vlákna z domácnosti. Stačí proto sehnat vzorky vláken od údajných pacientů trpících morgellons, prozkoumat je a chorobu jednou provždy objasnit.

ANALÝZA VLÁKEN

Farmakolog Randy Wymore z Univerzity státu Oklahoma se o to pokusil. Kontaktoval organizaci MRF a požádal ji, zda by mohl analyzovat nějaké vzorky vláken. Očekával, že žádné vzorky nedostane nebo se setká s nějakou výmluvou. Během několika dní měl však k dispozici řadu vzorků vláken od různých postižených. Když je začal zkoumat pod mikroskopem, všiml si, že jsou velmi podobná a naopak se nepodobají žádnému známému materiálu. Wymore spolu s kožní lékařkou Rhondou Caseyovou provedl vyšetření pacientů pomocí dermatoskopu, přístroje určeného pro detailní pozorování pokožky. Vlákna byla pozorována nejen v ranách, ale i pod neporušenou pokožkou, odkud mohla být vyjmuta pinzetou. Wymore a Caseyová se obrátili na odborníky na forenzní vědy z policejní laboratoře v Tulse a požádali je, aby vlákna prozkoumali standardními postupy. Tito vědci nejprve konstatovali, že vlákna nepocházejí z žádného oblečení, koberců, ručníků nebo ložního prádla. Za použití spektroskopie vyloučili, že by mohla obsahovat některou z 880 složek běžně užívaných při průmyslové výrobě textilu. Neprokázalo se ani, že by ve vláknech byla přítomna nějaká barviva. Nakonec provedli vědci analýzu pomocí plynové chromatografie. Zahřívali vlákna postupně až na teplotu 370 stupňů Celsia a zaznamenávali složení látek, které se při tom měly uvolnit. Ukázalo se, že s výjimkou malého množství oxidu uhličitého se z vláken neuvolnil žádný plyn. Při nejvyšší teplotě by se běžný organický materiál rozložil na plyn a neorganický by se rozpadl na popel. Vlákna však pouze zčernala, jinak zůstala neporušená. Takový výsledek nikdo z laboratoře nečekal.

Co jsou tedy záhadná vlákna zač? Americkému vědci Ahmedu Kilanimu ze soukromého výzkumného centra Clongen Laboratories v Marylandu se podařilo analyzovat dva vzorky vláken od pacienta trpícího nemocí morgellons pomocí enzymů štěpících bílkoviny a izolovat z nich DNA. Při jejím sekvencování došel k závěru, že jde o DNA některé z hub. Je možné, že za neznámou nemocí stojí houba, která žije v pokožce svého hostitele a navenek se projevuje vyrůstajícími vlákny? Vyloučeno to podle Kilaniho není, bude však zapotřebí další výzkum.

 Biochemik Vitaly Citovsky ze Stony Brook University se domnívá, že chorobu morgellons může mít na svědomí bakterie druhu Agrobacterium tumefaciens, které vyvolávají nádory rostlin. Tato bakterie dokáže zasahovat do genetického materiálu rostlin a měnit jej tak, aby rostlina začala uvolňovat živiny, které pak dokáže bakterie využít. Jde o jediný známý případ genetické manipulace v přírodě. Bakterie rodu Agrobacterium se využívají při vývoji geneticky modifikovaných rostlin a jsou schopny vložit svou DNA i do lidské buňky. Zda je to příčina choroby morgellons, se ukáže teprve při experimentu, v němž bude laboratorní myš infikována těmito bakteriemi.

Na jakékoli jednoznačné závěry je ještě brzy a tak zbývá zřejmě jediné možné řešení, pomáhat si navzájem třeba jen zkušeností s touto chorobou nebo i případnými poznatky co komu pomáhá proti ní a to i na tomto webu v diskuzi k této stále ještě záhadné chorobě.

Další informace zde.

Aktualizováno 21. 6. 2009


 Nahoru

















28.08.13 17:10
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17341 | 35%)
Ne (15542 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one