V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Zpět na "rakovina, leukémie".

Jak nemoc vzniká?

CML je důsledkem získané genetické abnormality kmenových buněk kostní dřeně, která vede k nadměrné produkci bílých krvinek a snížení jejich programované buněčné smrti. Ve většině případů je spojená s přítomností tzv. Philadelfského chromozomu.

Určité procento těchto buněk tvoří nezralé buňky (blasty). Blastické buňky brání ostatním krevním buňkách v normálním fungování. Podle počtu blastických buněk v krvi se průběh onemocnění dělí do tří fází s rostoucími zdravotními obtížemi – chronické, akcelerované a blastické fáze.

Ačkoli onemocnění způsobuje genetická abnormalita, CML není dědičná. Může se objevit v jakémkoli věku, nejčastěji však postihuje osoby ve středním věku a starší lidi. U dětí je vzácná.

Nádorová onemocnění a leukémie u dětí

Nádorovým onemocněním onemocní ročně v České republice zhruba 300 dětí. Nejčastějším nádorovým onemocněním je leukémie (cca 30% onemocnění). To znamená, že v průměru přibližně 100 dětí ročně onemocní touto zákeřnou chorobou. Nejčastější formou leukémie je akutní lymfoblastická leukémie. Postihuje hlavně děti ve věku od 2 do 5 let. U dětí se však vyskytují i jiné typy leukémií, mnohdy ještě nebezpečnější, než zmíněná akutní forma lymfoblastické leukémie. Příčiny vzniku těchto onemocnění nelze ani dnes ještě spolehlivě objasnit. V léčbě leukémií, stejně jako u jiných nádorových onemocnění, byl učiněn nebývalý pokrok. Zatímco v padesátých letech minulého století bylo toto onemocnění takřka bez výjimky smrtelné, s postupem času se procenta vyléčení zvyšovala. Neustálé zavádění nových a nových cytostatik a podpůrných léků zvyšovalo hranici vyléčitelnosti až k dnešním více jak 70% vyléčených pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií. Pokrok v léčbě ostatních typů leukémie je méně zřetelný, i když rovněž nepochybný. K těmto výsledkům přispělo nemalou měrou postupné poznávání prognostických faktorů, od nichž se začal odvíjet cílenější a efektivnější styl celého léčebného postupu. Transplantace kostní dřeně je rezervována pro ten typ leukémií, kdy od počátku je jasné, že prognostické faktory jsou velmi nepříznivé. Nejčastější indikací k provedení transplantace je však situace, kdy se onemocnění v průběhu léčení či v době po vyléčení vrátí. V takovém případě je mnohdy transplantace jedinou možnou metodou, jak zachránit těmto pacientům život.

 

Co pomáhá nejvíc?

Chronická myeloidní leukemie (CML) je jednou ze 4 nejběžnějších forem leukémie.

Před několika dny se v Praze konal světový kongres o léčbě tohoto zhoubného nádorového onemocnění krve. Přes 800 specialistů na léčbu CML si během něj předalo nejnovější informace a diskutovalo o nových lékařských postupech, které se nejvíce osvědčily k prodloužení života nemocných.

 

Transplantace kostní dřeně

Transplantace kostní dřeně je vysoce specializovaný léčebný zákrok. Používá se nejvíce u pacientů s nádorovým onemocněním, s cílem zvýšit naději na přežití, respektive definitivně pacienta vyléčit. V posledních letech se však tento zákrok používá i u jiných onemocnění, jako jsou vrozené poruchy krvetvorby, některé vrozené metabolické vady, dále u dětí s těžkou poruchou obranyschopnosti (imunity). U řady onemocnění je její použití ve stadiu výzkumu. Proč je transplantace kostní dřeně tak výjimečná, zároveň nebezpečná a ekonomicky náročná? Její podstatou je podání mnohonásobně vyšších dávek cytostatik (protinádorových léků), často provázené ozářením celého těla. Cílem tohoto postupu je definitivně zničit všechny předpokládané nádorové buňky v těle pacienta. Těmito dávkami se však zároveň zničí i pacientova kostní dřeň a bez kostní dřeně nelze žít. Proto se pacientovi musí kostní dřeň vrátit. Podle typu navrácené kostní dřeně rozlišujeme jednotlivé druhy transplantací (autologní - vracíme pacientovi jeho vlastní kostní dřeň, příbuzenská - dárcem je někdo z příbuzných, alogenní - vhodný dárce je vybrán z registru kostní dřeně). V poslední době se rozvíjí nová metoda transplantace kostní dřeně za použití pupečníkové krve.

Pacient po transplantaci musí být izolován ve sterilním prostředí, protože jakákoli infekce, které se za normálních podmínek snadno ubráníme, může znamenat smrtelné komplikace. Transplantovaného pacienta však ohrožují i vysoké dávky léků, které mohou poškodit některé orgány a ovlivnit celou řadu důležitých životních funkcí. Transplantační štěpy od příbuzenských a hlavně od nepříbuzenských dárců mohou vyvolávat velké spektrum imunopatologických jevů, často jen velmi obtížně terapeuticky zvládnutelných. Celý zákrok je nesmírně náročný i z hlediska psychosociálního. Dlouhodobá izolace v nemocničním, navíc uzavřeném prostředí, je velkou zkouškou odolnosti pro pacienta, zvláště v dětském věku, a samozřejmě i pro nejbližší příbuzné.

 

Lepší než transplantace

Každoročně v Česku onemocní CML přibližně 150 osob. V minulosti se CML léčila především chemoterapií a transplantací kostní dřeně.

V roce 2001 přineslo radikální převrat v léčbě CML zavedení tzv. cílených terapií – léků, které brání vzniku nádorových buněk schopností působit na specifické bílkoviny zapojené do patogeneze tohoto onemocnění.

Působí tedy na nižší úrovni buněčných dějů, které jsou potřebné pro vznik nádorového bujení, namísto toho, aby působily pouze na samotné nádorové buňky.

20 let navíc

Léčivý přípravek Glivec (imatinib) potlačuje signály uvnitř leukemických buněk, které způsobují jejich abnormální růst a dělení.

V případech, kdy pacient na léčbu tímto přípravkem nereaguje, jsou novou nadějí léky 2. generace, v současné době přicházející Tasigna (nilotinib) a Sprycel (dasatinib).

Cílená léčba představuje vysoce účinnou terapii s minimálním poškozením zdravých buněk, a umožňuje tak pacientům výrazné prodloužení jejich života při zachování jeho vysoké kvality.

Zatímco před 30 lety polovina nemocných s CML umírala již do dvou let, dnes mají pacienti naději na prodloužení života s nemocí i o dvacet let.

Naděje?

28. 2. 2008

V Česku během několika měsíců začne první klinické testování nové účinné látky GS-9219, kterou objevil český vědec profesor Antonín Holý. Přípravek dává naději, že bude účinný při léčbě některých druhů leukémie.

 „Testování bude spuštěno během několika měsíců přibližně na pěti pracovištích v ČR. Protokol k tomu musí schválit Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ řekl Právu ve středu profesor Pavel Klener z Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze, který preparát také bude zkoušet.

Klener vysvětlil, že jde o první fázi testování, kdy se zkouší tolerance, snášenlivost léku pro pacienty a hledá se nejvhodnější dávka pro člověka. „To se týká všech nových léků a podává se pacientům, kteří už nereagují na nejlepší dosud užívanou léčbu. Teprve v dalších klinických studiích se testuje protinádorový účinek léku,“ řekl profesor Klener.

Dodal, že pacienti zařazeni do této studie (bude jich asi 15 na každém z pěti míst, kde se lék bude testovat) musí s testováním souhlasit a vybírají je lékaři. Přípravek vyrobila americká firma Gilead Sciences, která s profesorem Holým spolupracuje.

Nejdříve za šest let

„Pokud se prokáží naděje, které se do účinné látky vkládají, může první fáze testování trvat rok až rok a půl a další dvě fáze několik let, čili abychom lék mohli běžně nasadit, uplyne nejméně šest let,“ řekl profesor Klener. Dodal, že podle stejných zásad se přípravek bude testovat i ve Spojených státech a v některých dalších zemích. „Je to proto, aby se získalo co nejvíc poznatků.“

Profesor Klener dodal, že lék by mohl být účinný pouze na některé typy nádorového onemocnění, které vycházejí z lymfatické tkáně, tedy u lymfomů (mízní uzliny) a chronické lymfatické leukémie. „Třeba se ukáže, že bude efektivní i na jiné nádory. Ale to teď nelze říci,“ řekl profesor Klener.

 

Pomůže i zelený čaj

20. 4. 2004. Výzkumníci z amerického Rochesteru přiřkli zelenému čaji další plus zjištěním, že obsahuje složku, která dokáže likvidovat buňky nejběžnějšího typu leukémie.

<"Při laboratorních testech se nám podařilo odhalit, že komponenta zeleného čaje označovaná jako epigallocatechin-3-gallate (EGCG), pomáhá zabíjet buňky leukémie přerušením vzájemného komunikačního signálu, který potřebují k životu," popsal výhody zeleného čaje Neil E. Kay z newyorské Mayo Clinic. "Výhody zeleného čaje, především pak jeho složky EGCG, se nám podařilo při laboratorních testech prokázat u osmi pacientů z deseti. Právě v takovém poměru zelený čaj v boji proti leukémii fungoval," dodal Neil E. Kay.

Odborníci při svých výzkumech použili buňky od pacientů, kteří trpí chronickou lymfatickou leukémií (CLL), která je nejčastěji diagnostikovaná u pacientů starších šedesáti let. V současné době pro tento typ leukémie neexistuje účinné léčivo a ve většině případů je pacientům naordinována chemoterapie. Nový objev tak nyní možná otevře dveře novému léku, který by se s leukémií dokázal vyrovnat.

Zdroj: Plus

Pijte tedy denně 4-6 šálků kvalitního silného zeleného čaje, může pomoci bojovat na vaší straně a když náhodou nepomůže přímo proti leukémii, tak kvalitní zelený čaj vám navodí kladný smyslový požitek, který je také k nezaplacení, hlavně v situaci, kdy je člověk vyděšen na nejvyšší míru. Také zelený čaj vypitý v takovém množství nutí ledviny pracovat na vyšších otáčkách a tím čistí organizmus od odpadních produktů obvykle velmi agresivní léčby.

Rozhodně však je vhodné pít jeden až dva šálky denně z preventivních důvodů a tady zřejmě má zelený čaj největší význam.

Dále pomáhají tyto byliny  Dangšen, Konopice, Lapacho,  Pampeliška, Puškvorec, Rdesno hadí kořen, Réva vinná, Řepa červená, Turan, Zeměžluč, atd. nebo starý, málem zapomenutý léčebný postup léčení pertrolejem, nebo relativně nové léčebné postupy pomocí vitamínu B17, čí ještě novější alternativní metodou MMS.

aktualizováno 5.1.2011 v 15:50


20.03.08 12:43
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17432 | 35%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one