V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Crohnova nemoc

(Crohn disease – CD)

Tato nemoc získala své jméno podle B. B. Crohna, který ji v roce 1932 popsal. První popsané případy se ale zřejmě vyskytly již v 18. století.


Crohnova nemoc (Crohn disease) je chronické onemocnění zažívacího traktu, které je způsobeno zánětem probíhajícím ve střevní sliznici. Crohnova nemoc může postihnout kteroukoliv část trávicího traktu, počínaje ústy až po konečník. Nejčastěji ale postihuje konečnou část tenkého střeva nazývanou terminální ileum. Zánětlivý proces postihuje nejen sliznici, ale i hlubší vrstvy trávicí trubice. Zánětlivé změny se projevují bolestí a většinou způsobí časté a nepříjemné vyprazdňování a průjem.

Crohnova nemoc může být svými příznaky velmi podobná nejen ulcerózní kolitidě, ale i syndromu dráždivého tračníku. Proto někdy bývá obtížné tyto nemoci od sebe odlišit a správně diagnostikovat.

Crohnova nemoc postihuje rovnoměrně muže i ženy, podle všeho se zdá, že její výskyt se váže na určité rodiny, nemoc je ovlivněna dědičnými faktory. Přibližně jedna pětina lidí s Crohnovou nemocí má ve své rodině příbuzného, který trpěl stejným problémem, nejčastěji sourozence nebo rodiče a dítě.

Crohnova nemoc se může objevit v každém věku, nejčastěji je diagnostikována u lidí ve věku mezi 20 a 30 lety. Také se častěji vyskytuje v některých etnických skupinách, zvýšené riziko mají lidé židovského původu a obyvatelé severní Evropy, naopak u Afroameričanů se Crohnova nemoc vyskytuje méně často.

V České republice bylo v roce 1995 evidováno 3373 lidí s touto nemocí. V roce 2008 jí trpělo více než 15 tisíc pacientů.

V USA se odhaduje počet nemocných s Crohnovou nemocí přibližně mezi 400 až 500 tisíci.

Crohnova nemoc byla v minulosti diagnostikována zejména v dospělé populaci, v posledních letech je však stále více případů, kdy se vyskytuje u dětí.

Crohnova nemoc se léčí podáváním řady léků po mnoho let, např. od kortikoidů, tlumících zánět, až po analgetika a v řadě případů musí být nemoc léčena chirurgicky opakovanými resekcemi postižených částí zažívacího aparátu. Léčení jen částečně snižuje utrpení nemocných a je velmi nákladné. Poslední stadium Crohnové nemoci je často charakteristické nutností podávání výživy parenterální cestou.

Avšak, bohužel v posledních letech je patrný nárůst výskytu tohoto onemocnění a podle výsledků posledních výzkumů se jeví jako jeden z nejvážnějších kandidátů na původce Crohnové nemoci, mléko a výrobky z něj. Mléko a mléčné výrobky jsou sice zdrojem bílkovin, vápníku, řady vitamínů a minerálů, ale také vedle toho může být mléko i příčinou některých zdravotních problémů, jako i Crohnova nemoc. Odborníci v současné době upozorňují například na nárůst onemocnění Crohnovou nemocí, která se nápadně podobá paratuberkulóze skotu a již dlouho se dává do souvislosti s původcem této choroby zvířat.

Paratuberkulózu skotu vyvolává jeden druh mykobakterie s názvem - Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP). Onemocnění bylo popsáno již před 115 lety a v zemích západní Evropy, v USA a v Kanadě patří již dlouho k běžným chorobám skotu a ovcí. Na našem území byla tato nemoc do začátku devadesátých let minulého století téměř neznámá.

Paratuberkulóza se v mnohém liší od jiných infekčních onemocnění zvířat. Od nakažení do propuknutí prvních klinických příznaků, kterými jsou průjem a hubnutí, končící úplným vyčerpáním a smrtí zvířete, může uběhnout mnoho let. Přitom onemocnění nelze spolehlivě prokázat do okamžiku, kdy dojde k velkému množení původce nemoci ve střevě a k jeho vylučování výkaly, mlékem či ejakulátem.

Vyšetření trvá dlouho (několik měsíců až rok) a je drahé. Přitom množství vylučovaného původce a závažnost infekce není v přímé úměře. V jednom gramu mléka nebo masa mohou být statisíce mykobakterií a zvíře nemusí mít ve střevě závažné patologické změny, případně může být klinicky i naprosto zdravé. Naopak zvířata s velmi poškozeným střevem nemusí mykobakterie vůbec vylučovat.

 

Nemoc lidí i zvířat

 

Teorií, proč a jak Crohnova nemoc u člověka vzniká, existuje více. Od roku 1984 se však dává stále častěji její výskyt do souvislosti s paratuberkulózou skotu. Vede k tomu nápadná podoba obou nemocí a průkaz stejného druhu mykobakterie ve střevech nemocných lidí a zvířat.

U lidí patrně nedochází k tak výraznému množení mykobakterií, jako je tomu u zvířat. Proto u mnoha nemocných s Crohnovou nemocí dochází k potvrzení přítomnosti bakterie pouze podle specifické DNA. Samotný průkaz mykobakterií ve střevě ještě neznamená, že onemocnění člověka vyvolaly nebo vyvolají. K tomu, aby u člověka nemoc skutečně vypukla, je ještě třeba genetické dispozice, změny v obranných mechanismech a možná i prodělané infekční onemocnění, stres nebo jiná zátěž. Nemoc může propuknout za několik let od některé prvotní příčiny, nebo také vůbec ne.

Kromě shodného původce a vzniklých změn na střevních stěnách mají obě nemoci společné i období asi největšího ohrožení, že vznikne předpoklad pozdějšího onemocnění. A tím jsou první dny lidského života. Do trávicího traktu novorozenců a nedonošených dětí se mykobakterie většinou dostávají s umělou dětskou výživou obsahující kravské mléko z napadených stád nebo s pitnou nebo balenou vodou, která také může mykobakterie obsahovat.

Tyto mykobakterie jsou většinou mrtvé, proto je nelze prokázat kultivačními postupy a dlouho byly považovány za zcela neškodné. Jejich přítomnost v potravinách dosud neznamená porušení jakýchkoli platných norem.

Problém s mykobakteriemi kontaminovanou potravou a vodou je však asi mnohem závažnější, než by se dalo čekat. Současné výzkumy ukazují, že k tomu, aby byl vyvolán zánět střeva podobný Crohnově chorobě, ale i jiná autoimunitní onemocnění, není třeba živých a množících se mykobakterií, ale změny způsobují u disponovaných lidí i složky jejich buněčných stěn nebo stejné, synteticky připravené látky. Proto nestačí pro zamezení jejich účinku pasterace nebo var, jako je tomu například u salmonel či jiných patogenů z potravin. Pro člověka je asi kontakt se složkami bakteriální stěny nejnebezpečnější právě v útlém věku, kdy mohou zasáhnout do ladění obranných mechanismů.

Vztah mezi Crohnovou nemocí a MAP je dále zkoumán včetně rizik při požívání potravin a možnosti jejich kontaminace původcem paratuberkulózy. V zásadě se může člověk nakazit buď jídlem (mléčné výrobky a maso), nebo pitím vody kontaminované MAP.

 

Ochranou může být kojení


Paratuberkulóza skotu, nemocnost Crohnovou nemocí a užívání dětské umělé výživy mají vzrůstající trendy. Světový trh s dětskou výživou a mléčnými potravinami, vyráběnými v zemích s vysokou nemocností krav paratuberkulózou, se rozvíjí souběžně se zvyšováním počtu nemocných Crohnovou nemocí. A to i v zemích, které toto onemocnění v minulosti nevykazovaly. Současně se zvyšují počty jiných onemocnění, jejichž vznik může mít podobné příčiny.

Statistické údaje z České republiky vykazují mezi léty 1995 a 2008 výrazný nástup této nemoci v porovnání s roky před rokem 1990, kdy se do bývalého Československa dětská výživa ze zahraničí nedovážela a dětská výživa Sunar se vyráběla z mléka krav z našeho území, kde se paratuberkulóza nevyskytovala.

Ochranou před vznikem Crohnové nemoci, může být zejména kojení. Kojení se nedoporučuje jen u matek, které tuto nemoc mají, protože bylo prokázáno vylučování mykobakterií mateřským mlékem a jejich děti mohou mít k vzniku onemocnění genetickou predispozici. Avšak ani při onemocnění matky, nemusí být kojení zakázáno, ale mělo by být doporučeno laboratorní vyšetření mléka. Pokud původce paratuberkulózy není vylučován mateřským mlékem, není nutné s kojením přestávat.

Jak se nemoci bránit

Odborníci stále hledají cesty, jak vzniku rizika nemoci zabránit. Jako nejúčinnější se zdá být prevence, spočívající v účinném omezení vlivu původce nemoci na novorozence. Geneticky disponovaní lidé, např. pokrevní příbuzní pacientů trpících Crohnovou nemocí, by měli mít zájem se vodě a potravinám s mykobakteriemi vyhýbat.

Nesnadné to je s onemocněním zvířat. Paratuberkulózu skotu bohužel nelze léčit. Vyřazování nemocných zvířat z chovu je nákladné, musí být dlouhodobé a systematické. Paratuberkulóza není nemocí jednotlivců, ale celých stád. Jedna nemocná kráva, i okamžitě vyřazená, znamená velkou pravděpodobnost, že za měsíc nebo za dva roky budou původce paratuberkulózy vylučovat další zvířata a to dříve, než se u nich projeví příznaky onemocnění.

Onemocnění skotu, zjištěné na jatkách a laboratorním vyšetřením při odůvodněném podezření na paratuberkulózu, by mělo být povinně evidováno, aby bylo možno závažnost rizika posoudit, nejlépe vyloučit. Zájem o postupné snižování počtu chovů trpících paratuberkulózou by měli mít i chovatelé, kterým onemocnění způsobuje značné ekonomické ztráty. Zájem by měl být i na straně zpracovatelů masa a mléka, aby rizikovým skupinám spotřebitelů mohli nabídnout výrobky se zaručenou nezávadností surovin použitých k výrobě.

Řešením by mohla být například systematická kontrola surovin, především určených k přípravě dětské výživy. Voda určená k dětské výživě by měla procházet kontrolami zaměřenými na průkaz mykobakterií, plavání novorozenců a batolat by mělo být doporučováno pouze pod podmínkou, že probíhá v bazénech s nezávadnou vodou. Dobře poučení a zodpovědní rodiče by měli mít možnost si nechat zjistit, zda voda vytékající z kohoutku v kuchyni nebo ze sprchové růžice v koupelně neobsahuje mykobakterie.

 

Zdroje:

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/199502-crohnovy-choroby-je-u-nas-stale-vice-na-vine-je-mozna-mleko.html

http://www.vetweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=3474&pid=2

 


20.05.10 21:12
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17302 | 35%)
Ne (15542 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one