V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Chrpa polní (modrá)

(Centaurea cyanus)

Vědecká klasifikace:

 

Říše:                            rostliny (Plantae)

Podříše:                      cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení:                    krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:                           vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád:                             hvězdnicotvaré (Asterales)

Čeleď:                         hvězdnicovité (Asteraceae)

Rod:                            chrpa (Centaurea)

Binomické jméno:   Centaurea cyanus L., 1753

 

 

Popis:

Je to středně vysoký, někdy až vysoký plevelný druh, jednoletý ozimý, zřídka dvouletý, tence vlnatý, později olysalý. Jeho jednoduchý nebo větvený kůlový kořen s bohatými postranními kořeny proniká až do podorničí vrstvy půdy.

Přímá hranatá lodyha, dosahující výšky až 90 cm, se podle podmínek stanoviště více či méně větví v závislosti na hustotě porostu. Střídavé listy jsou v přízemní růžici kopinaté, nedělené až lyrovitě peřenosečné, zúžené v řapík, na obvodu s charakteristickými tmavými tečkami (ukončení postranních žilek). Přisedlé, naspodu úzce klínovité lodyžní listy jsou v dolní části značně proměnlivé, podlouhle kopinaté, někdy též hrálovité až střelovité, s rozmanitými přechody. Horní lodyžní listy jsou zpravidla čárkovitě kopinaté, nedělené a celokrajné.

Přímé květní úbory, umístěné jednotlivě na koncích větví, mají víceřadý válcovitě vejčitý zákrov s podlouhlými listeny. Jejich ke spodu sbíhavé, hnědavé až bledé brvitě zubaté přívěsky, tvořící úzký lem, jsou po obou stranách třásnité. Středové oboupohlavné trubkovité květy mají koruny fialové nebo fialově modré; jednopohlavné (samičí) větší okrajové květy mají koruny šikmo nálevkovité, pětiklané, zbarvené nejčastěji modře, řidčeji fialově, růžově nebo bíle. Tyčinky jsou souprašné.  Kvete od června do podzimu.

Plody jsou nažky charakteristického tvaru, podlouhle válcovité, až 5 mm dlouhé, naspodu mírně zúžené, zaoblené, na boku s typickým oválným pupkem. Na vrcholovém konci je nažka uťatá, vroubená úzkým lemem a věnčená víceřadým rezavým, nestejně dlouhým, štětinatým, trvalým chmýrem, za sucha vějířově rozloženým, vzniklým přeměnou prvotně nezřetelných uštů kalicha. Povrch nažky je lesklý, hladký, roztroušeně jemně chloupkatý. Oplodí je šedobílé s modravým nádechem a s více či méně zřetelnými světlejšími podélnými pruhy, jež jsou naspodu často zbarveny žlutavě. Chmýr je obvykle červenohnědý, někdy fialově naběhlý.

Na jedné rostlině dozrává několik set nažek, které již po dozrání dobře klíčí v půdě, a to v hloubce až 7 cm. V půdní zásobě setrvávají klíčivé několik roků. Na pole jsou nažky zanášeny nejčastěji špatně vyčištěným osivem obilnin, z něhož se pro podobnost s obilkami dosti obtížně odstraňují.

Stanoviště:

Chrpa polní bývala dost obtížným plevelem zvláště v obilovinách. Po masivním používání herbicidů se stala vzácným druhem, který přežíval pouze na jiných synatropních stanovištích, které nebyly chemicky ošetřovány ( rumiště, okraje cest…). V dnešní době je už častějším druhem, který můžeme často najít v masovém množství na okrajích polí, podél cest nebo na slunných stráních. Preferuje kypré, lehké a výživné půdy, půdy s nízkou hladinou spodní vody a slabě kyselou půdní reakcí.

Areál rozšíření:

Původní areál výskytu byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Synantropně se pak rozšířil do celé Evropy, západní a střední Asii. Adventivně zavlečena do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V ČR je prokazatelně nepůvodním druhem, který byl sem zavlečen v době kamenné s obilím. Je tedy považován za archeofyt.

V ČR se vyskytuje roztroušeně především v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše byla doposud nalezena u Račína a Radostína v nadmořské výšce 640 m n. m.

Chrpa polní nepatří mezi chráněné, ale je zapsán v Červeném seznamu ohrožených rostlin ČR, ve skupině C4 jako druh „zasluhující další pozornost“.

V Červeném seznamu ohrožených rostlin SR je Nevädza poľná (Chrpa polní) zařazena do kategorie méně ohrožených druhů.

Účinné látky:

Drogy jsou-li dobře sbírané a sušené, neztrácejí sytě modrou barvu, jsou bez vůně s nasládlou poněkud stahující chutí. Drogy se používají především jako vzhledové, ke zlepšení barevnosti čajových směsí, popřípadě nakuřovacích směsí. Obsahuje fenylpropanoidní a alkaloidní látky. Z fenylprapanů např. flavonoidy apigenin a cyanin, z alkoloidů např. indolové alkoloidy. Modrou barvu podmiňuje glykosidicky vázaný cyanin. Dalšími glykosidy v drogách jsou centaurin, cichoriin a lignanový glykosid arktiin. Mezi doprovodné látky patří sliz, cukry a organické kyseliny. Polyiny a polyeny (centaur X a centaur Y), izolované z natě, jsou obsaženy také v listenech zákrovů, tedy i v droze z celých úborů.

Použití a význam:

Chrpa polní je významnou medonosnou rostlinou. Stala se také objektem zájmu šlechtitelů a její plnokvěté formy se jako letničky pěstují na zahradách.

V léčitelství se používá květ (Flos cyani) buď samostatný nebo i s kalichem (Flos cyani cum calyce). Sbírají se za slunečného dne, buď sytě modré paprsky úborů, nebo celé úbory a suší se v tenkých vrstvách v průvanu při teplotě kolem 35 stupňů bez přístupu světla. Droga se v lidovém léčitelství používá ke zmenšování otoků, má dosti silné močopudné a žlučopudné účinky a celkem účinně čistí krev. K tomuto účelu se připravuje nálev ze lžičky sušené drogy a šálku vody.

V současnosti se však nejčastěji užívá při zánětlivých a hnisavých očních chorobách, jiný význam v současné medicíně nemá. Sytého barviva se používá k obarvení některých léků a také čajových směsí. Zájem o ni projevuje též kosmetický průmysl.

Často se pěstuje pro vazbu do suchých květin.

Čaj z chrpy polní (modré):

1 čajovou lžíci sušených květů chrpy modré zalijeme 200 mililitry vroucí vody. Necháme vyluhovat a poté pijeme 1x až 2x denně. Takto připravený nálev se dá také použít k výplachu unavených očí. V případě použití k výplachu očí je doporučováno nálev přecedit přes co nejhustší filtrační papír, či jemu podobnou alternativu.

 

Zdroj:

Atlas léčivých rostlin – V. Jirásek, F. Starý, ilustr.F. Severa - r.v. 1989   

http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_poln%C3%AD

http://www.mineralfit.cz/domaci-lekar-clanek/chrpa-modra-327/

http://hobby.idnes.cz/chrpa-polni-centaurea-cyanus-l-dev-/herbar.asp?c=A090731_184439_herbar_kos

http://botanika.borec.cz/chrpa_modrak.php


Aktualizováno 18.11.2010

 

29.04.10 00:20
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one