V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Hořec žlutý
(Gentiana lutea L.)

Obrázek ZDE

Říše:

 rostliny

 Plantae

Oddělení:

 rostliny krytosemenné

 Magnoliophyta

Třída:

 vyšší dvouděložné rostliny

 Rosopsida

Řád:

 hořcotvaré

 Gentianales

Čeleď:

 hořcovité

 Gentianaceae

Rod:

 hořec

 Gentiana

Druh:

 hořec žlutý

 Gentiana lutea


Popis:

Jedním z přibližně 900 druhů hořců je Hořec žlutý, jehož lysá, vytrvalá bylina je 50 – 140 cm vysoká, s tlustým, rozvětveným, vrásčitým kořenem, nahoře s příčně kroužkovanou kořenovou hlavou (oddenkem). Lodyha je jednoduchá, přímá, tlustá, dutá, ± rýhovaná. Listy jsou vstřícné, ± přisedlé s širokou elipčitou až kopinatou, celokrajnou a sivou čepelí s 5 – 7 nápadnými podélnými žílkami. Květenství je hroznovité z úžlabních svazečkovitých vrcholíků, složených z 3 – 16 stopkatých květů. Květy jsou obojaké, kromě pestíku většinou pětičetné se srostlými obaly, uskupených do lichopřeslenů. Kalich je blanitý, bledožlutý, jednostranně rozeklaný a koruna kulovitá, zlatožlutá s lysým ústím, skoro až ke spodině členěná v 5 -6 trojžilných cípů. Tyčinky jsou vetknuty do korunní trubky. Semeník je svrchní z 2 plodolistů a jednopouzdrý. Plodem je ± kuželovitá, přehrádkosečná tobolka s četnými čočkovitými, drobnými, blanitě vroubenými semeny.

 

Původ:

Vyskytuje se především v Alpách, na Balkánském a Apeninském poloostrově, kde je původní. Může růst i jinde v horách, kde však pochází z výsadby. Druh byl v 1. polovině 20. století vysazován pro farmaceutické účely. U nás roste nepůvodně v Krušných horách, Krkonoších, Orlických horách, na Šumavě, v Hrubém Jeseníku. Na lokalitách roste velmi izolovaně, většinou pouze přežívající populace, jen výjimečně se úspěšně rozmnožuje. Může být také pěstován a případně zplaňovat.

 

Působení:

Hořec užíváme v nálevu jako amarum a stomachikum. Příznivě ovlivňuje zažívání, zejména chuť k jídlu zvyšováním produkce moči, žaludečních šťáv, činnosti slinivky břišní i střev.

Užívá se při nadýmání, žaludečním kataru, při žaludeční slabosti a jako tonikum při rekonvalescenci po těžkých chorobách.

Zvyšuje počet červených a bílých krvinek, a tím zároveň zvyšuje obranyschopnost organismu.

Působí jako prostředek proti hlístům a jiným střevním parazitům.

Tlumí dyspeptické projevy při poruchách funkce žlučníku, jater, slinivky a mírní pálení žáhy.

Podporuje krvetvorbu, funkce centrální nervové soustavy a snižuje projevy dny.

Hořec můžeme použít i zevně na nehojící se a zduřelé rány.

Má i protirevmatické účinky.

Mírní projevy některých ekzémů včetně atopických ekzémů a lupénky.

 

Obsahové látky:

Obsahuje hořčiny - amarogencin, barviva - žlutý gentizin, sacharidy, třísloviny, sliz, pektin, inulin.

Kořen, využívaný při výrobě likérů, je upraven fermentací, čímž se v droze vytvoří vonné látky a získá červenohnědou barvu.

Způsob užití:

Suší se při umělé teplotě ne nižší než 45°C a ne vyšší než 50°C, podélně rozřezaný kořen ihned po sklizni pěstovaných rostlin, nejméně 4 – 6 let starých, volně rostoucí hořec je zákonem chráněný. Poměr sesychání je 5 : 1. Uskladňuje se v suchu v jutových nebo papírových pytlích. Pozor však na nebezpečí napadení skladištními škůdci.

Odvar:

1 lžičku sušeného drceného kořene a 1/2 litru vody povaříme 20 minut a necháme 10 minut ustát, pak přecedíme. Užívejte chladný 1/2 hodiny před jídlem při pocitech sytosti a bolestech žaludku.

Nálev:

1 čajová lžička sušeného drceného kořene se přelije 1/2 l vroucí vody a nechá se 15 minut louhovat, přecedí se a užívá jako odvar.

Macerát:

Přidáme 1/2 čajové lžičky řezaného sušeného kořene do 2 sklenic studené vody a necháme 8 hodin vyluhovat. Toto množství vypijeme během dne, a to vždy 1/2 hodiny před hlavním jídlem.

Prášek:

Suchý kořen rozdrtíme na jemno popřípadě přesejeme na jemném sítku. Užívá se 3x denně na špičku nože, půl hodiny před jídlem. Zapíjíme vodou. Možno v této podobě užívat jednorázově proti akutnímu pálení žáhy.

Tinktura:

1 lžičku suchého drceného kořene zalijeme 200 ml lihu 50% nebo nějakého jiného destilátu. Dobře uzavřeme a necháme 14 dní stát. Zfiltrujeme. Užíváme 3x denně 10 - 20 kapek na lžíci vody, vždy půl hodiny před jídlem.

Léčivé víno:

30 - 50 g drceného kořene se přelije 1l bílého vína a nechá se macerovat v dobře uzavřené láhvi za občasného protřepávání po dobu 8 - 10 dnů. Poté se zfiltruje a 2-3x denně před jídlem se užívá asi 50 ml.

Magické využití:

Přidává se do sáčků a koupelí k vyvolání milostné touhy. V sáčcích i v kadidlech je zdrojem mnoha výjimečných sil. Také se nosí k odvrácení smůly a kleteb.

Kontraindikace:

Výtažky z této byliny by neměly užívat ženy v období těhotenství a kojení (hořčina přechází do mateřského mléka a dává mu hořkou chuť). Rovněž nejsou vhodné pro osoby se zvýšeným krevním tlakem. Větší dávky mohou vyvolat nevolnost až zvracení a bolesti hlavy.

V laboratorních testech byla prokázána schopnost změny v genetické informaci. Jedná se však pouze o laboratorní experimenty, kde je DNA vystavována takovým podmínkám, kterých v běžné praxi nejde dosáhnout ani při obrovském úsilí.

 

Zdroje:

http://www.herbar-byliny.tavlisa.cz/stranky/herbar/herbar-horec-zluty-koren.php

http://hobby.idnes.cz/horec-zluty-gentiana-lutea-ddi-/herbar.asp?c=A080716_152723_herbar_lud

http://www.biolib.cz/cz/taxonposition/id40571/

http://atlasbotani.eu/index.php?detail&cislo=553

http://rostliny.blogspot.com/2006/08/gentiana-lutea-l-hoec-lut.html

Atlas léčivých rostlin, Václav Jirásek, František Starý, Státní pedagogické nakladatelství Praha, r.v. 1989.

 

 

15.09.10 13:14
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one