V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

JASAN ZTEPILÝ

(Fraxinus excelsior L.)

Obrázek ZDE

Vědecká klasifikace:

 

Říše:                           rostliny (Plantae)

Podříše:                     cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení:                   krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:                          vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád:                            olivotvaré (Oleales)

Čeleď:                        olivovníkovité (Oleaceae)

Rod:                            jasan (Fraxinus)

Binomické jméno:     Fraxinus excelsior L.

 

Popis:

 

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) je většinou statný strom s rovným kmenem a štíhlou vejčitou korunou, dorůstající výšky 30–40 metrů, případně i více a průměru kmene 1 – 1,5 m., nicméně za méně příznivých podmínek může vyrůst i jako keř. Kořenový systém je většinou panohový, kůlový kořen je slabě vyvinutý. Často prokořeňuje svrchní vrstvy půdy a znemožňuje tak nálet jiných dřevin. Borka je dlouho hladká, šedá, později mělce podélně rozbrázděna. Letorosty lysé, šedavé, olivově zelené, vzácně nažloutlé, s malými podlouhlými lenticelami, v místě pupenů smáčknuté. Větve má šedozelené, pupeny černohnědé, vejčité, i po rozemnutí bez výraznější vůně (tím se snadno odliší od ořešáku královského, který má pupeny podobné, ale charakteristicky voňavé). Listy jsou 20–25 cm dlouhé, vstřícné, lichospeřené, 4–5jařmé s 9–13 lístky. Jednotlivé lístky jsou vejčité a kopinaté, dlouze zašpičatělé, drobně ostře zubaté, u řapíku přisedlé.  Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, nahé, v mnoha barevných variacích od bílé po různé odstíny růžové. Květenstvím je postranní lata. Plody jsou úzce podlouhlé křídlaté nažky leskle hnědé barvy rostoucí na dlouhých převislých stopkách. Kvete od dubna do května  (alergologicky je středně významný). Soliterní stromy plodí od 20 roku, v porostu od 30 – 40 let. U různých jedinců převažují jednou pestíkové, podruhé prašníkové květy a stává se, že některé stromy neplodí vůbec a naopak jiné jsou pak bohatě plodné. Daří se mu ve vlhkých a podmáčených lesích, nebo na sutích. Roste od nížin až po nízké horské polohy.

 

Rozšíření:

 

Téměř celá Evropa, kromě nejzazšího severu a severovýchodu. Na sever zasahuje do teplé části Skandinávie, roste i v jižním Finsku. Z oblasti Karelské šíje pokračuje jeho areál přes evropskou část Ruska k jižnímu Uralu. Přes stepní oblasti na jihu postupuje k Černému moři a vyskytuje se také v kavkazské a maloasijské oblasti. V prostoru Středozemního moře probíhá nejjižnější hranice rozšíření středem Pyrenejského a Apeninského poloostrova a jižní polovinou Balkánského poloostrova. V západní Evropě obsazuje celou Francii a Britské ostrovy, s výjimkou Skotska. V ČR roztroušeně od nížin do horských poloh celého území, nejhojněji v planárním a kolinním stupni lužních lesů a v suťových lesích kolinního až montánního stupně.  

 

Pěstování:

 

Jasan ztepilý je v dospělosti světlomilná dřevina, v mládí ale vyžaduje zastínění. Zjara se velmi pozdě olisťuje, a proto mu před olistěním hrozí, po náhlém a prudkém slunečním osvětlení kmene, nebezpečí korní spály. Nároky na vláhu se u jednotlivých stromů různí ale většinou vyžadují dostatek vláhy a to hlavně z kraje svého života. Roste na rozličných geologických podkladech, avšak podmínkou je jejich dostatečná živnost. Přirozený výskyt jasanu ztepilého bývá indikátorem těch nejlepších půd. Dává přednost půdám obohaceným dusíkem, nesnáší zasolené půdy a neroste na zrašeliněných podkladech.

Je citlivý na klimatické výkyvy, škodí mu silné mrazy, dobře snáší trvale vanoucí vítr.

Nehodí se moc do průmyslového prostředí.   

 

Léčivé účinky:

 

Sbírají se zejména jednotlivé lístky (nikoliv celé listy), nejlépe v červenci či srpnu, někdy se sbírá i kůra. Lístky se suší ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Kůra se sloupává z mladých, šťavnatých větví.

Listy obsahují cukry, pryskyřice, flavonové glykosidy, látky na bázi kumarinů, organické kyseliny, silice, třísloviny, glykosid fraxin, tanin, inositol, kaučuk, manit aj. V kůře je přítomen fraxin, třísloviny a hořčiny.

Listy užívané vnitřně působí mírně močopudně a projímavě a podporují vylučování solí a kyseliny močové. Užívají se proto zejména při revmatismu, dně, nebo při zadržování tekutin v těle, léčí poškozené meziobratlové ploténky, mezikloubní chrupavky, ledvinové choroby. Zevně lze drogu použít na omývání špatně se hojících ran nebo bércových vředů, dekubitů (odleženin) nebo jako obklady na revma, dnu, bolestivé klouby a páteř, v pediatrii se osvědčila jako mírně projímavý prostředek. Kůra údajně snižuje horečku (náhražka chininu).

A v neposlední řadě je tady ještě doposud málo známý účinek jasanových poupat, které se sbírají brzy na jaře tak, aby lístečky vyrůstající z nich nebyly větší jako 1 cm. Poupata se pak ulamují, stříhají nebo řežou nerezovými nástroji, spolu s asi 1 cm dlouhou větvičkou. Čtyřicet čerstvých poupat se pak na noc naloží do 3 dcl studené vody a nechá se macerovat do rána a pak se přivedou do varu a ihned odstaví, pije se ráno a večer po malých doušcích, je možno trochu přihřát ale ne v mikrovlnné troubě. Tento čaj působí na zlepšení funkce mozku, (u studentů před zkouškami) na stařeckou demenci a na lehké formy mozkových disfunkcí (LMD, ADD, ADHD,Touretteův syndrom), na zlepšení poúrazových stavů mozku, po operacích mozku nebo po mozkových příhodách i s poškozením mozkových funkcí.

Jasan je rostlinou obrannou - hůl z jeho dřeva nad dveřmi vašeho příbytku odráží škodlivé vlivy. Listy se používají v ochranných amuletech. Velice vhodný je jasan pro magické hole, zejména v runové magii ale i hole pro podporu chůze. Jasanové dřevo odpuzuje hady. Jasanové listy položené pod polštář vzbuzují věštecké sny.

 

 

Návody a recepty:

 

Nálev:

3 čajové lžičky sušeného listu (Fólios  Fraxinusi) spaříme 2 sklenkami vařící vody a necháme 10 min. odstát, tuto dávku pijeme po celý den.

Nálev působí mírně močopudně a projímavě, při dlouhodobém užívání působí proti revmatizmu a dně. Pro zvýšení účinnosti nálevu proti revmatizmu, dně a nespecifických bolestí kloubů, je vhodné si připravit ještě navíc obklad, který si připravíme takto:

Obklad:

U sušené drogy dáme hrst (dvě lžíce) do ½ l studené vody a necháme alespoň 4 hodiny luhovat (nejlépe ráno) a večer výluh přivedeme k varu a po minutovém vaření odstavíme, ještě teplé tak, jak jen dokážeme vydržet a hodně mokrou nevymačkanou drogu (vytaženou z hrníčku prsty, tak máme jistotu, že nikoho neopaříme) přikládáme na postižené místo. U čerstvé drogy to samé množství dáme přímo do vařící vody a necháme minutu vařit, postup je totožný s výše uvedeným. Po nejpozději ½ hodině obklad sundáme a necháme přirozeně zaschnout a už pacient neprovádí žádné aktivity, jen polehává a plynule přejde do nočního spánku. Ráno pak obložené místo můžeme omýt a přichystat novou várku tak, abychom mohli večer pokračovat v obkladech, dokud se pacientovi neuleví.

Při dlouhodobém užívání nálevu spolu s obklady působí proti bolestem poškozených meziobratlových plotének, které zároveň léčí a napravuje již vzniklé škody a zmírňuje i jiné bolesti páteře, odstraňuje bolesti kloubů (kolena, kyčle i malé klouby) a léčí poškozené mezikloubní chrupavky.

Je možné také si udělat zábal (což je v podstatě obklad ve velkém), popřípadě

Mast:

3 až 4 plné hrsti čerstvých listků (nikoliv celé listy) rozřežeme nadrobno. Zahřejeme 500 gramů vepřového sádla. Vmícháme bylinky do horkého tuku a necháme krátce zapražit. Pánev sejmeme z ohně, přikryjeme a necháme stát přes noc. Příští den vše znovu roztavíme, procedíme přes plátno. Ještě teplou mast plníme do připravených skleniček nebo kelímků. U bylin nebo části bylin, které obsahují vyšší procento vody, musíme ještě mast v definitivních nádobkách nějakou chvíli (někdy i několik hodin) ohřívat tak, abychom snížili obsah vody v masti, jinak nám začne mast plesnivět. Teplotu však již nezvedáme nad 50°C a v žádném případě nepoužíváme mikrovlnou troubu. Mast uchováváme klasické v lednici s neprosklenými dveřmi, mimo dosah denního světla v nádobkách, které nepropouští sluneční světlo.

Touto mastí se postižený maže 2 – 3x denně na bolestivých místech, zejména výhodná je na dekubity (odleženiny).

 

 

Zdroje:

 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jasan_ztepil%C3%BD

http://botany.cz/cs/fraxinus-excelsior/

http://www.atarot.cz/clanky/magie-rostlin/magicke-uziti-rostlin.html

J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.

 

 

 Vloženo: 10. 7. 2009


10.07.09 15:05
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one