V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Kmín kořenný
(Carum carvi L.)

Obrázek ZDE

Říše:

 rostliny

 Plantae  Haeckel, 1866

Oddělení:

 rostliny krytosemenné

 Magnoliophyta

Třída:

 vyšší dvouděložné rostliny

 Rosopsida

Řád:

 miříkotvaré

 Apiales  Nakai

Čeleď:

 miříkovité

 Apiaceae Lindl.

Rod:

 kmín

 Carum  L.

Druh:

 kmín kořenný

 Carum carvi  L.


Cizí názvy kmínu

Angličtina:        Common Caraway, caraway ID: 47552
Autor: Ondřej Zicha
Založeno: 28.09.2005 14:07:57 - Uživatel Ondřej Zicha
Poslední změna: 19.06.2006 13:31:09 - Uživatel Ondřej Zicha

ID: 144245
Autor: Ondřej Zicha
Založeno: 30.06.2006 00:43:29 - Uživatel Ondřej Zicha

Čeština:            Kmín kořenný, kmín luční ID: 28352
Autor: Ondřej Zicha
Založeno: 18.10.2004 15:13:02 - Uživatel Ondřej Zicha

ID: 162410
Autor: Hana Demlová
Založeno: 29.10.2006 20:34:09 - Uživatel Ondřej Zicha

Dánština:          Kommen

ID: 47551
Autor: Ondřej Zicha
Založeno: 28.09.2005 14:07:57 - Uživatel Ondřej Zicha

Esperanto:        Karvio

ID: 57102
Autor: Miroslav Malovec
Založeno: 29.10.2005 19:04:16 - Uživatel Ondřej Zicha

Chorvatština:  Kim, divlji kim, divlji kumin, kimelj, kumin, livadni kim, obični kim, pitomi kumin ID: 219419
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 11.06.2008 20:43:27 - Uživatel Ondřej Zicha
ID: 222255
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 25.06.2008 17:13:06 - Uživatel Jiří Novák
ID: 222253
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 25.06.2008 17:13:04 - Uživatel Jiří Novák
ID: 222252
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 25.06.2008 17:13:03 - Uživatel Jiří Novák
ID: 222256
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 25.06.2008 17:13:08 - Uživatel Jiří Novák
ID: 222254
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 25.06.2008 17:13:05 - Uživatel Jiří Novák
ID: 222250
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 25.06.2008 17:13:00 - Uživatel Jiří Novák

ID: 222251
Autor: Karel Jirásek
Založeno: 25.06.2008 17:13:02 - Uživatel Jiří Novák

Islandština:       Kúmen

ID: 271653
Autor: Dana Ježková
Založeno: 13.08.2010 12:14:44 - Uživatel Michal Hroneš

Němčina:          Wiesen-Kümmel

ID: 163008
Autor: Harald Schnöde
Založeno: 05.11.2006 12:09:24 - Uživatel Ondřej Zicha

Slovenština:      Rasca lúčna

ID: 82643
Autor: Věslav Hudeczek
Založeno: 06.03.2006 00:05:56 - Uživatel Ondřej Zicha

Španělština:      Alcaravea

Rusky:             Тмин обыкновенный

Ukrajinsky:       Кмин звичайний



Popis

V kultuře většinou lysá, s vřetenovitým, bělavým, mrkvovitě páchnoucím koře­nem, 30—100 cm vysoká lodyha je přímá, hranatě rýhovaná, větvená, oddáleně listnatá. Listy jsou střídavé, dolní pochvatě řapíkaté, v obrysu vejčitě podlouhlé, 2—3krát peřenosečné až zpeřené, s nejdolejším párem úkrojků (lístků) prvého řádu křížem proti sobě a šikmo k ploše čepele (důleži­tý znak pro rozeznání rostlin kmínu od vzhledo­vě podobných okoličnatek!), střední a horní listy pochvatě přisedlé. Úkrojky (lístky) jsou čárkovitě kopinaté až niťovité. Květenství tvoří okolík z 5—16 okolíčků na přímo odstálých, nestejně dlouhých paprscích. Okolíčky jsou bohaté, s přímými paprsečky. Obal i obalíčky většinou chybějí. Květy jsou obojaké, paprsčité, kromě pestíku pětičetné, s volnými obaly. Kalich je nezřetelný, pětizubý a korunní lístky přiokrouhle obvejčité, hluboce dvoulaločné, bělavé až růžové, obvodo­vé v okolíku ± paprskující. Tyčinky jsou vetknuty při obvodu nadplodního, kuželovitého, žláznatého terče, posazeného na vrcholu spodního se­meníku ze dvou plodolistů a dvoupouzdrého. Plo­dem je podlouhle elipsoidní dvounažka dělící se ve zralosti svisle odzdola ve dvě nažky, jež jsou ± srpkovité, lysé, ale drobně, pravidelně hrbolkaté, hnědé, s 5 bělavými, nízkými a zaoblenými žebry, po rozemnutí kořenně vonné.

 

Výskyt

V ČR hojně se vyskytující na loukách, pastvinách, mezích, pustých místech a u cest z nížiny do hor, tam převážně jako ruderál v místech, kudy táhne pasený dobytek. Druh roste v Evropě, v oblasti Kavkazu, na Sibiři (až po Kamčatku) a v západní části Střední Asie. Z kultury nezřídka zplaňuje a zdomácňuje, zavlečené roste skoro na celém světě. Nesnáší mokro a jílovité půdy. Vyžaduje humózní půdy dobře zásobené vápníkem. Při holomrazech vymrzá. V prvním roce vytváří pouze listy, ve druhém roce kvete a dozrávají plody - malé tmavohnědé dvounažky.

 

Obsahové látky

Dro­ga je černohnědá, ostře kořenně voní a chutná. Účinnou složkou drogy je silice (3—7 %). Skládá se z D-karvonu (50-60 %), limonenu (40-50 %) a nepatrného množství karveolu, dihydrokarvonu, mono- a seskviterpenů, flavonoidů. Semena kromě toho obsahují ještě 13-21 % tuku, 36 % dusíkatých látek, 5-7 % popelovin aj.  

 

Léčebné účinky

Jeho nažky byly zjištěny mezi rostlinnými zbytky v kolových stavbách z neolitu. Nejstarší literární údaj o kmínu je z doby Íránského krále Kar­la I. Velikého z konce 8. století. V bylinářích se uvádí již jako významná léčivka. Ve starověkém Středomoří kmín neznali. Nahrazovali ho kořennými nažkami jiných okoličnatek, především šabreje  kmínovitého (Cuminum cyminum), původem z Přední Asie, ale pěstovaného snad od nepaměti ve Středomoří, Orientě i ve východní Asii. Dnes také v Severní Americe a Chile.

Silice má spazmolytické účinky a odstraňuje křeče zažívacího ústro­jí (žlučník, žaludek, střeva) a spolehlivě také na­dýmání. Kmín stejně jako anýz, fenykl a kori­andr se užívá v nálevu, zřídka samotný, častěji v čajových karminativních (karminativa - látky proti nadýmání, které působí proti křečově a desinfekčně) směsích, často i pre­ventivně proti očekávaným poruchám trávení, proti nadýmání a nechutenství po dietních chy­bách. V lidovém léčitelství čaj z kmínu pro kojící maminky zvyšuje a zlepšuje tvorbu a kvalitu mateřského mléka, dětem pomáhá proti nadýmání, ženám při menstruačních bolestech, mírní koliky aj. Zevně pomáhají silice obsažené v kmínu proti cizopasníkům kůže, nebo jako prokrvující mazání při revmatických a ischiatických bolestech.

Při vaření brambor je potřeba použít kmínu, který pak výrazně snižuje hladinu solaninu v bramborách. Vzhledem k poměrně krátké historické době používání brambor jako potraviny, se náš metabolizmus ještě nenaučil dokonale zpracovat nebo vyloučit z těla alkaloidy v bramboru obsažené. Dlouhodobé používaní dávek brambor pro potravinu běžné, bez používání kmínu vede k předávkování solaninem, což má za následek omezenou a bolestivou hybnost všech kloubů, hlavně kloubů dolních končetin, někdy je mylně zaměňována za revmatismus. Kmíno­vá silice se upotřebuje při přípravě některých galenik, např. Aqua carminativa, Spiritus carvi apod. Mnohem obsáhlejší využití než ve farmacii má však kmín v potravinářství a k destilaci silice. U nás představuje na 40 % z celkového množství všech používaných druhů koření dohromady. Je nepostradatelný v pekařství, sýrařství a uzenářství, v kuchyni při výrobě masových a zelenino­vých konzerv a konečně v likérnictví (kmínka, alaš). Zbytky po vymlácení kmínu se buď využívají pro destilaci silice horší jakosti, nebo se přidáva­jí k ochucení do krmných směsí pro dobytek.

Mazání proti cizopasníkům kůže.

Ma­zání proti revmatickým a ischiatickým bolestem.

 

Zdroje

http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/Kmin_korenny.htm

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40259/

Atlas léčivých rostlin-V.Jirásek, F.Starý z r.1986







27.03.11 23:24
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one