V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

LÍPA MALOLISTÁ

(Tilia cordata Mill.)

Vědecká klasifikace

Říše:                            rostliny (Plantae)

Podříše:                      cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení:                    krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:                           vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád:                             slézotvaré (Malvales)

Čeleď:                         lipovité (Tiliaceae)

Rod:                             lípa (Tilia)      

Binomické jméno:     Tilia cordata Mill., 1768

 

Lípa malolistá, též lípa srdčitá (Tilia cordata) je český národní strom.

Synonyma

  • Tilia ulmifolia Scopoli, 1771
  • Tilia europaea Linné, 1753 subsp. parvifolia Ehrhart, 1780
  • Tilia parvifolia (Ehrhart, 1780) Ehrhart ex Hoffmann, 1791
  • Tilia bohemica Opiz, 1852
  • Tilia betulifolia Hoffmann ex Bayer, 1862
  • Tilia sibirica Bayer, 1862
  • Tilia silvestris Desfontaines ex Bonnier & Layens, 1894

Vzhled

Lípa malolistá je statný opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Statný kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny jsou černohnědé, vejcovité. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů (na rozdíl od lípy velkolisté, která je má bělavé). Květenství je vrcholičnaté z vidlanů v paždí listů, ze 4 až 11 stopkatých květů. Kvete od června do července. Květy jsou oboupohlavné, žlutavě bílé, stopka vrcholíků je téměř do poloviny srostlá s jazykovým blanitým listenem. V době květu omamně voní. Semeník je svrchní z 5 plodolistů, pětipouzdrý, s jedinou čnělkou. Plodem je tenkostěnná, žebernatá, ± kulovitá, krátce zašpičatělá, poměrně měkká nažka. Běžně se kříží s lípou velkolistou (výše uvedený rozpoznávací znak slouží pouze k rozlišení čistých jedinců, existenci kříženců nezohledňuje). Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia x vulgaris). Ve volné přírodě je celkem vzácný, často je však vysazován ve městech a parcích.

Výskyt

Je původní v Evropě až po z. Sibiř a na Kavkaze.

Vyskytuje se prakticky po celém území České republiky, v horách nad 900 m n.m. již však většinou zcela chybí. Roste hojně v listnatých a smíšených lesích od nížin do nižších horských poloh. Je typickou příměsí dubohabřin (sv. Carpinion), suťových lesů (sv. Tilio-Acerion), lipových bučin (Tilio cordatae-Fagetum) a v některých typech sušších variantách tvrdých luhů (podsv. Ulmenion). V přirozeném stavu však tvoří jen příměs v těchto lesích. Monokultury lípy malolisté jsou zpravidla uměle založeny. Často se vysazuje v parcích a stromořadích.

Obsahové látky

Významné obsahové látky jsou obsaženy především v lipovém květu.

Z Uhlovodíků obsahuje silice nepatrné množství alkanů, především: hexan a heptan.

Z kyseliny karboxylové a jejich soli obsahuje např. kyselinu kávovou, kyselinu p-kumarovou, kyselinu chlorogenovou a soli kyseliny jablečné (jablečnany) a soli kyseliny vinné (vínany).

Květy obsahují 3 až 10 % slizových polysacharidů a to především arabinogalaktany a jiné polysacharidy, v nichž jsou obsaženy především následující monosacharidy: rhamnosa, galaktosa, arabinosa, xylosa, manosa, glukosa a další složka, kterou tvoří kyselina uronová.

Z flavonoidů to jsou zejména hesperidin, rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid, kempferol-3-O-glukosyl-7-O-rhamnosid, kempferol-3,7-O-dirhamnosid, kvercetin-3-O-glukosyl-7-O-rhamnosid.

Z Glykosidů hlavně  tiliacin.

Z terpenů farnesol, geraniol, nerolidol.

Z Fenolů eugenol, kempferol, tokoferol.

A z tříslovin hlavně proantokyanidiny (kondenzované taniny)

Dále pak ještě obsahuje saponiny, steroidy a stopové prvky jako jód a mangan.

 Použití

Lípa je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínící strom, jako medonosný strom nebo pro své květy, které jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství.

Dřevo

Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezáváním zdobeného nábytku i k další řezbářské práci. Je surovinou pro přípravu tzv. aktivovaného dřevěného uhlí, které má podobné vlastnosti i použití jako živočišné uhlí.

Léčivé účinky

Jako droga se užívá květ i s listenem (Flos tiliae). Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem s lípou malolistou není na závadu.

Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispazmotické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).

Čaj (často používaný ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou se proto používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kde pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Výluh z lipového květu se doporučuje zevně také ke koupelím vlasů a proti pihám nebo také jako přísada k posilujícím koupelím po těžkém fyzickém výkonu nebo po těžké nemoci. Kůra (Cortex tiliae) z lípy malokvěté se také může používat rozemletá na špičce nože jako choleretikum (léčivo nebo rostlinná droga zvyšující vylučování žluče) nebo jako antispazmotikum (léčivo nebo rostlinná droga působící proti křečím).

Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích (antispazmotikum).

V případě, že na vás něco leze a už se cítíte dosti mizerně, popřípadě už máte zvýšenou teplotu, tak si připravíte dvě lžíce lípových květů, které zalijete ½ litrem vařící vody a necháte chvíli odstát (max. 5 minut), pak hodně osladíte medem a necháte ještě chviličku odstát. Mezitím se převlečete do pyžama a jedno náhradní si připravíte vedle postele, pak co nejteplejší lípový čaj jaký dokážete vypít, co nejrychleji vypijete (nejlíp najednou) a rychle se přikryjete peřinou až po uši. Bude vám horko, ale nesmíte vystrčit z pod peřiny ani prst dotud, dokud se nezpotíte tak až budete mít pyžamo úplně mokré. Pak si rychle převlečete zpocené pyžamo za suché a znova zalehnete. Je možné, že se ještě jednou zpotíte, to není na závadu, ba naopak, ale je také možné, že se nezpotíte vůbec, pak je potřeba toto celé zopakovat ještě jednou. Celou tuto kůru je nejlépe provádět večer tak, abychom pak mohli plynule přejít do nočního spánku. Ráno by mělo být díky lípě zase všechno v pořádku.

 

Vloženo 12. 6. 2009

12.06.09 16:17
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one