V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

MERUŇKA OBECNÁ

(Prunus armeniaca L., 1753)

Vědecká klasifikace:

Říše:                            rostliny (Plantae)

Třída:                           vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)

Podtřída:                     Rosidae

Řád:                             růžotvaré (Rosales)

Čeleď:                         růžovité (Rosaceae)

Rod:                             slivoň (Prunus)

Binomické jméno:     Prunus armeniaca L., 1753

 

Synonyma:                  Armeniaca vulgaris

 

Meruňka obecná (Prunus armeniaca, synonymum Armeniaca vulgaris) je strom z rozsáhlého rodu slivoň Prunus, kam patří také broskvoň, třešeň nebo švestka.

Meruňka (Armeniaca) je ve skutečnosti podrod rodu slivoň (Prunus), byť na přelomu 80. a 90. let minulého století byla krátce považována za samostatný rod. Podobně čeleď růžovité byla rozdělována na několik samostatných skupin, z nichž meruňka byla řazena do skupiny mandloňovité (Amygdalaceae). Dnes se již tato systematika téměř neužívá, ovšem český název druhu zůstal meruňka obecná (byť správnější by bylo nazývat ji slivoň meruňka).

Popis

Meruňka obecná je keřík nebo menší stromek, dorůstající výšky do 5 – 6 m. Mladé větve i listy jsou červenavé, listy řapíkaté, okrouhle vejčité, pilovité, zašpičatělé, na líci lesklé. Květní koruna bílá nebo bledě růžová. Plodem je kulatá peckovice o  Ø 4 až 7 cm, plstnatá, žlutě oranžová až načervenalá, pecka čočkovitá, hladká, při hraně se třemi rýhami.

Plody

Plody meruňky jsou peckovice s oranžovým oplodím. Dozrávají většinou uprostřed léta. Konzumují se buď v čerstvém stavu, zavařené nebo v podobě marmelády. Ta je velmi oblíbena pro kyselosladkou chuť a příjemnou vůni.

Pěstuje se v oblastech s mírnou zimou, v Česku jen ve vinorodných krajích. Nejlepší meruňkové polohy jsou na jižní Moravě, jihozápadním a východním Slovensku, v nadmořské výšce do 250m, s průměrnou roční teplotou nad 8,5 °C a úhrnem ročních srážek 550 mm; musí být chráněny před pronikáním chladných větrů. Meruňky lze úspěšně pěstovat na černozemích, popřípadě na hnědozemích, v hlinitých až písčitohlinitých půdách v kukuřičném, výjimečně v řepařském výrobním typu. Pro těžší půdy jsou vhodnější generativně množené podnože s bujnějším růstem; meruňkové semenáče, dokonce i některé podnože slivoní (renklóda, špendlík žlutý).

Má krátkou dormanci (Rozsáhlé období snížené nebo silně redukované činnosti - snížení metabolismu + útlum ostatních biologických funkcí, například estivace (letní spánek) nebo hibernace (zimní spánek)), velmi jí škodí jarní mrazy. Na nízké teploty kolem 0 °C jsou citlivé hlavně květy a mladé plůdky.

Nejrozšířenější je v Česku odrůda Velkopavlovická, s poměrně velkými plody výborné kvality. Je však citlivá na jarní mrazy a houbové choroby. V poslední době se zkouší nově vyšlechtěné, odolnější odrůdy. Další odrůdy meruněk jsou například: Bergeron, Karola, Goldrich, Hargrand, Maďarská.

 

Použití

Používanou částí jsou především zralé plody (Fructus armeniaceae), zřídka květy nebo listy (Flos et folium armeniaceae). Dužnina plodů obsahuje především cukry (Ø 6 - 10% ve 100 g, ale v ideálních podmínkách i mnohem více), organické kyseliny, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C (Ø 7 mg ve 100 g), P, z prvků především železo, křemík a draslík, hořčík, vápník, fosfor, síru, mangan, měď a téměř žádný sodík, dále řadu těkavých látek spolu s velkým množstvím antioxidantů, čímž jsou plody meruňky také velmi silnou zbraní proti volným radikálům a rakovině. Zvláštnosti u meruňky je, že obsah některých prvků, především železa se podstatně zvyšuje sušením. Proto sušené plody meruňky patří k nejlepším zdrojům železa v rostlinné říši. Sušené meruňky, které mají krásnou meruňkovou barvu jsou ošetřeny sířením, proto dáváme přednost těm tmavě hnědým, barvou se podobající rozinkám.

Semena obsahují až 50% oleje a glykosid amygdalin (vitamín B 17), který se v poslední době uplatňuje v metabolické léčbě rakoviny. Toxicita glykosid amygdalinu konzumovaném v běžném množství nebyla prokázána ani u dětí (běžné množství se myslí takové množství jader, kolik dokážete sníst plodů, tedy poměr 1:1).

Listy obsahují především třísloviny.

Květy obsahují jisté množství flavonoidů.

Čerstvé plody povzbuzují chuť k jídlu, blahodárně působí na srdečně cévní systém a peristaltiku střev, ale především na krvetvorbu a posilují imunitní systém. Za prokázaný lze mít i příznivý vliv na činnost jater. Meruňky také mírně snižují krevní tlak a výrazně se podílejí na léčbě lupénky, významně pomáhají v léčbě revmatizmu, posilují vlasy a nehty. Vysoký obsah vitamínu A podporuje zrak a pomáhá udržet dobrý stav pokožky. Čerstvé plody obsahují velké množství antioxidantů díky kterým silně působí proti volným radikálům.

Odvar z plodů lze použít do sedací koupele při bolesti způsobené zanícenými hemoroidy.

Odvar se připraví tak, že se nakrájí na co nejmenší kousky 100g čerstvé meruňky a zalije se 1 litrem vroucí vody.

Pro zjemnění a zvláčnění pleti lze použít čistou meruňkovou šťávu tak, že ji naneseme na obličej a necháme asi půl hodiny působit, pak omyjeme čistou vodou. Pro tento účel můžeme také použít najemno podrcenou meruňku v misce, do které přidáme lžičku medu. Dokonale promícháme a naneseme na obličej, pak postupujeme stejně jako výše. Je-li směs příliš hustá, přidáme šťávu z další meruňky.

Meruňkový list můžeme také přidávat jako přísadu do koupelí proti bolestem ze zanícených hemoroidů nebo jako přísadu do koupelí proti revmatizmu.

Meruňkový květ se využívá pro jeho mírné protizánětlivé vlastnosti, ale jinak není nijak zvlášť významný a využívá se celkem málo.

Meruňka slouží také jako prostředek pro zvýšení chuti k jídlu, stačí před obědem a večeří sníst jen dvě až tři meruňky, ale ne více. Tuto vlastnost využíváme hlavně u dětí a starých lidí.

 

Zdroje:

.http://cs.wikipedia.org/wiki/Meru%C5%88ka_obecn%C3%A1

 http://www.2zskolin.cz/stromy/20/merunka.html

Herbář léčivých rostlin 2 – Jiří Janča, Josef A. Zentrich

 

04.08.09 21:22
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17692 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one