V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

NETŘESK STŘEŠNÍ (zední)
(Sempervivum tectorum
L.)

Obrázek ZDE

 

 

Vědecká klasifikace:

Říše:                                         Plantae Haeckel, 1866 rostliny

Oddělení:                                 Magnoliophytarostliny krytosemenné

Třída:                                        Rosopsidavyšší dvouděložné rostliny

Řád:                                         Saxifragales Dumortier lomikamenotvaré

Čeleď:                                      Crassulaceae DC. tlusticovité

Podčeleď:                                Sempervivoideae Arnott

Rod:                                          Sempervivum L. netřesk

Druh:                                         Sempervivum tectorum L. - netřesk zední

Binomické jméno:                   Sempervivum tectorum L., 1753

 

Popis:

Vytrvalá sukulentní tučnolistá rostlinka s kulovitou růžicí dužnatých listů na krátkém oddenku z jejichž paždí vybíhají delší tenké výhonky, které posléze samy zakořeňují. V červnu vyrůstá z růžice přízemních listů lodyha, dorůstající zpravidla 20 až 25 cm, která je pokryta šupinatými, masitými, objímavými listy.

Z této lodyhy pak v červenci a srpnu netřesk rozkvétá. Květy jsou uspořádány do konečného vrcholíku. Kališních květů je 12 až 16, jsou úzké a hrotnaté. Čárkovité plátky korunní, jsou zašpičatělé a mají růžovou barvu. Květ má 24 tyčinek s dlouhými nitkami a oranžovými prašníky. Semeníky uzrávají ve vícesemenné měchýřky. Jsou to rostliny víceleté, avšak po vykvetení rostlina odumře.

 

Obvykle roste na skalách, kamenitých svazích či stráních, ale dokonce i zdech. Dříve se vysazoval na střechy domů (netřesk střešní – sempervivum tectorum), aby chránil před blesky a hromy. Množí se poměrně rychle pomocí delších výhonků s novými růžičkami, které dokáží samy zakořenit. Z hlavní růžice vyrůstá lodyha dosahující 20 – 25 cm, která nese květy růžové barvy v letních měsících. Netřesk je pěstován na zahradních skalkách, ale často zplaňuje.

Český rod netřesk se rozpadá na dva latiské rody: Sempervivum a Jovibarba. Rod Jovibarba bývá někdy taky označován českým názvem netřeskovec. Někdy je Jovibarva brán jako podrod rodu Sempervivum.

V České republice se planě vyskytují druhy a poddruhy:

  •      Sempervivum tectorum, netřesk střešní

  •      Jovibarba globifera, netřesk výběžkatý

    •           J. g. globifera, n. v. pravý

    •           J. g. hirta, n. v. srstnatý

Původ jména:

Český název netřesk pramení z pověry, že netřesky rostoucí na střeše stavení chrání před bleskem. Latiské Sempervivum je složeninou slov Semper (vždy) a vivus (žít) což znamená věčně živý či nesmrtelný. Tím název popisuje schopnost netřesku růst na nehostinných místech a na to, že netřesk je rostlina, která vydrží jak mráz, tak dlouhé doby bez vláhy a je velice odolný i při výrazných změnách počasí, kdy zůstává stále zelený a velice dekorativní. Latinské Jovibarba znamená "Jupiterův vous".

Užití:

Drogou je čerstvá šťáva z masitých listů obsahující vápník, kyselinu mravenčí a jablečnou, sliz, pryskyřici, sacharidy, hořčiny, třísloviny a také tzv. piperidové alkaloidy.

Netřesk je převážně užíván na ušní obtíže. Vatový tampon nasycený šťávou z netřesku zavedený do sluchovodu pomáhá při nedoslýchavosti, ušních zánětech či při zvonění a znění v uchu nebo 2 – 3x denně nakapaná čerstvá šťáva po několika kapkách do uší pomáhá snížit jejich bolesti nebo zánět středního ucha.

Je jedním z nejbezpečnějších léků na pokožku a má podobné účinky jako aloe. Hojí spáleniny a omrzliny, potírají se s ním bradavice a kuří oka. Šťáva samotná je vhodná také proti pihám. Změkčuje ztvrdlou kůži na patách, loktech a dlaních. Jako první pomoc může sloužit přiložení rozříznutého listu na místo po bodnutí hmyzem.

Netřesk má vnitřní i vnější hojivé účinky, je lékem sliznic v ústní dutině. Léčí plísně v ústech a záněty v krku. Při vnitřním užívání je dobrá zvýšená opatrnost. Dříve se užíval nálev při průjmových onemocněních nebo na vypuzení střevních parazitů., ale dnes je mnohem vhodnější formou homeopatické zpracování, kdy se listy zpracovávají podle §1 lihem 80%, dále se ředí až do potence D5 lihem 50%. Nejčastěji se však používá potence D4 s dávkováním 3x denně 10 kapek, po jídle. Vnitřně se tinktura podává především při potížích se sliznicemi a to v jakékoliv části těla, zejména při vředovitosti žaludku a nadměrné menstruaci.

Nejčastější formou pro užívání je šťáva. Listy sbírat v letních měsících. Sušená bylina se neužívá. Jelikož bylinka samotná je velice odolná i proti mrazům, lze šťávu nebo celé listy zamrazovat a uchovávat do zásoby.

1. Čerstvá netřesková šťáva jako lék při nemocech uší: Netřeskové listy rozdrtíme v porcelánovém lékárenském hmoždíři a do šťávy namočíme vatový tampon, který vložíme do ucha při nedoslýchavosti, zvonění v uších. Při ušních zánětech u dětí nakapeme 2-3x denně do ucha několik kapek čerstvé šťávy. Můžeme lisovat šťávu z listů v lisu na česnek, ale nesmí být lis z hliníku ani hliníkových slitin natož železný, jediný dostupný a vyhovující je lis nerezový.


2. Čerstvá netřesková šťáva pro zevní použití bradavice, kuří oka, záněty v ústní dutině ústní a krku a na spáleniny: Bradavice a kuří oka potíráme čistou šťávou podle potřeby, pro kloktání použijeme kloktadlo z šalvěje či řepíku a přidáme do něj 2-3 lžičky čerstvé netřeskové šťávy. Pro potírání můžeme šťávu mírně ohřát ale v žádném případě ne v mikrovlnné troubě, pro kloktání používáme kloktadlo pokojové teploty, na spáleniny používáme vychlazenou šťávu podle potřeby.


3. Chladivá netřesková mast na pohmožděniny, modřiny a drobné rány: Pomačkané listy netřesku vaříme s čistým vepřovým sádlem tak dlouho, až se šťáva vypaří. Pak přefiltrujeme, plníme do kelímků od krému a necháme vychladnout a zatuhnout. Použít lze i jiný tuk - kokosový nebo bambucké máslo, který se dá zakoupit v čisté podobě. Hotovou mast uchováváme v chladničce.


4. Rychlá první pomoc venku v přírodě při požahání kopřivou, poštípání hmyzem, na popáleniny, modřiny a drobné rány: Z netřeskových listů sloupneme tenkou slupku, aby se uvolnila šťáva, a použijeme jako obklad na postižené místo.


5. Chladivý nápoj z netřesku při horečce a zahlenění horních cest dýchacích:
Do sklenice čisté vody vložíme několik omytých čerstvých lístků netřesku a necháme louhovat nejméně 1 hodinu, přidat lze i oloupanou salátovou okurku. Scedíme a pijeme vychlazené podle potřeby, nejvíce 3 sklenice denně, ne však v těhotenství, při kojení a pro malé děti. Také můžeme použít šťávu z jednoho lístku netřesku, vylisovanou lisem na česnek či jiným, na jednu sklenici vody.


6. Osvěžující chladivá pleťová voda s netřeskem a okurkou po mírném spálení pokožky sluncem:
Stejným postupem, jako nápoj připravíme vylouhováním netřesku a salátové okurky i pleťovou vodu a obklad na pokožku spálenou od slunce.

7. Léčící chladivá pleťová voda s netřeskem a okurkou po silném spálení pokožky sluncem:
Vylisujeme si šťávu z okurky seté a šťávu z netřesku střešního, tyto slijeme dohromady v poměru 3:1, kdy tři díly tvoří čistá okurková šťáva a jeden díl čistá šťáva z netřesku a smícháme. Tímto roztokem potíráme postižená místa. Tento roztok také pomáhá při různých ekzémech a vyrážkách. Při prvním použití u každé osoby vždy zkoušíme snášenlivost na malém kousku postižené kůže a pozorujeme reakci.  

 

8. Pří bolesti zubů:

Vložíme do úst dobře omytý jeden větší nebo dva menší lístky netřesku a rozžvýkáme, ti kteří nemají s netřeskem ještě zkušenosti, při žvýkání sliny vyplivují a ti co už vědí, že netrpí žádnými nepříznivými reakcemi, mohou sliny polykat, přesto ale opatrně a ne moc často (platí hlavně u těch, co mají problémy. Rozžvýkanou směs vložíme jazykem na bolestivý zub a dáseň zepředu a necháme tak dlouho, dokud zub bolí. Po půl hodině, pokud se zub neumoudřil, netřesk v ústech vyměníme.

 

 

Pěstování netřesku:

Netřesk se dá pěstovat všude tam, kde je půda dostatečně propustná a nezadržuje vodu, těžké nepropustné půdy jsou nevhodné, výživnost půdy nemá zásadní význam, dokáže žít i ve velmi chudých půdách, snese i hnojení ale takové, které se mu nedostane na list, hlavně se týká hnojení v práškové, granulové podobě, avšak hnojení pouze přežívá a spíše mu škodí. Vyžaduje dostatek slunečního záření, ve stínu chřadne a v polostínu pouze přežívá. Vyhovuje mu skalní podloží, různé štěrbiny ve skalách, zdech, mezi kameny, štěrkopísky a rumiště. Dokáže žít i v kolmých stěnách.  

Můžeme ho pěstovat i uvnitř místnosti, je nenáročný na zálivku, potřebuje pouze dostatek světla, aby prosperoval. Dáme ho pouze do květináče se silnou vrstvou drenáže a propustnou lehkou zeminou. Nejjednodušší způsob rozmnožování netřesku je pomocí odnoží, mateřská rostlina vyhání každý rok mladé výhony, které stačí oddělit a přesadit na zvolené místo nebo do květináče. Doma netřesk pěstujeme, spíše než pro estetický efekt, jako rostlinku první pomoci.

 

 Zdroj:

 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Net%C5%99esk

http://www.fiftyfifty.cz/Netresk-skvely-lek-na-kozni-nemoci-a-poraneni-1690903.php

http://www.prvnikrok.cz/detail-clanek.php?clanek=1023

http://bylinky.doktorka.cz/netresk-stresni---leciva-skalnicka-prvni-pomoci/

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39457/

Herbář léčivých rostlin díl 3. – Jiří Janča, Josef A. Zentrich

 

11.04.10 11:31
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one