V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Ostropestřec mariánský

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ

(Silybum marianum L.)

 

obrázek ZDE

Vědecká klasifikace:

Říše:                            rostliny (Plantae)

Oddělení:                   krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:                          vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád:                            hvězdnicotvaré (Asterales)

Čeleď:                        hvězdnicovité (Asteraceae)

Rod:                            ostropestřec (Silybum)

Druh:                          ostropestřec mariánský  

Binomické jméno:   Silybum marianum L.

 

Lidový název: bejlí panny Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, kardus Marie, kotlačka, ostropes, podstřel, volčec

 

Charakteristika:
Jednoletá až dvouletá, bylina 150 až 250 cm vysoká. Celá je pavučinatě chlupatá, v horní polovině řídce větvená, s bělavými žebry. Přízemní listy v růžici jsou až 40 cm dlouhé, lodyžní přisedlé až poloobjímavé, peřenolaločné až peřenoklané, v obrysu obvejčité až kopinaté. Okraj listů je nepravidelně ostnitý (ostny až 8 mm dlouhé), žilky jsou lemovány bílými skvrnami. Úbory jsou jednotlivé, široce kuželovité, 3–7 cm široké. Jejich zákrovní listeny jsou ostnité, v horní části úboru odstálé, s ostny až 7 mm dlouhými, slámově žlutými. Květy jsou asi 3,5–4 cm dlouhé, s dlouhou bílou korunní trubkou, nahoře rozšířenou, červenou až světle fialovou, s čárkovitými cípy. Plodem je nažka. Nažky jsou kuželovité, 6–8 mm dlouhé, 3–5 mm široké, světle kávově hnědé, s tmavohnědými skvrnami, lesklé. Na nažkách je úzký žlutý lem a opadavý chmýr, jeho vnější paprsky jsou 12–18 mm, vnitřní asi 1-2 mm dlouhé. V jednom úboru se nachází kolem sta plodů. Druh variabilní v barvě koruny, tvaru zákrovních listenů a dalších znacích.

Kvete podle oblastí od června do září.

Jedná se o suchomilnou rostlinu, proto se doporučuje pěstovat v teplejších slunečních, ne však suchých oblastech, chráněných před větrem. Půda by měla být kvalitní, bohatá na vápník.

Je původní od Kanárských ostrovů na západě, přes Středomoří do Malé a Přední Asie. Pěstuje se však na všech světadílech a mnohde i zplaňuje. U nás rovněž často pěstován a občas i zplaňuje, převážně v blízkosti zahrad, kompostů, podél cest.

V antice byl známý pod názvem "silybon". Pravděpodobně jej ve středověku přenesli mniši přes Alpy a ostropestřec tak získal pevné místo v klášterních lékárnách. Ostropestřec je tedy prastará léčivá rostlina, která se těšila zvláštní pozornosti zejména v 16. století. Později se na ostropestřec trochu pozapomnělo a teprve v poslední době je mu opět věnována velká pozornost.

Pro mléčně bílé pruhy na listech byl ostropestřec nazýván mariánským bodlákem – podle legendy na jeho listy spadlo několik kapek mléka, když Panna Marie kojila jezulátko.

Zdroj léčebných účinků:

Plod (Cardui mariae fructus)

Krátce před dozráním (zralost avizuje chmýr, který se dá lehce vytáhnout prsty) se odříznou celé úbory a nechají se dozrát na suchém a vzdušném místě. Následně se plody z úborů vymlátí a zbaví chmýru.

Droga je bez pachu a má mírně nahořklou chuť. Při sběru používáme ochranné rukavice.

 

Obsahové látky:

Silymarin (směs flavonolignanů) s převahou silybinu A a silybinu B, flavonoidy, mastný olej.

 

Význam:
Plody ostropestřce se doporučují:

  • Pro zlepšení metabolismu jaterních buněk a ochraně jater před toxickými látkami, včetně léků a chemických škodlivin.

  • Pro stabilizaci jejich buněčné membrány.

  • Pro podnícení syntézy bílkovin a regulaci spotřeby glutathionu) a je výrazným antioxidantem (hepatoprotektivum).

  • Pro zvýšení vylučování žluči do střev.

  • Při poruchách trávení.

  • Při poškození jaterní tkáně jedovatými látkami, jako podpůrná léčba chronických jaterních onemocnění, jaterní cirhóze a zmírňuje poškození jater alkoholem.

  • Pro prevenci a léčení žlučových kamenů.

  • Při léčení psoriázy (lupénky).


Ostropestřec také pomáhá chránit játra řízením spotřeby glutationu, sloučeniny podobné aminokyselinám, která je nezbytná pro detoxikační procesy. Ostropestřec je také mocným antioxidantem. V prevenci poškození buněk vysoce reaktivními molekulami volných radikálů je ještě výkonnější než vitaminy C a E. Podporuje regeneraci nových zdravých jaterních buněk, které postupně nahrazují buňky staré a poškozené. Zmírňuje rovněž celou řadu závažných jaterních onemocnění včetně virových infekcí a cirhózy. Léčivka je tak účinná, že se někdy podává v injekční formě na oddělení intenzivní péče ke zdolání zhoubných účinků jedovatých hub devastujících jaterní tkáň. Ostropestřec může být také prospěšný při ochraně jater alkoholiků, protože nadměrný konzum alkoholu vyčerpává glutation. U nemocných rakovinou snižuje ostropestřec možnosti lékového poškození jater při chemoterapii a urychluje zotavování uspíšením procesů vedoucích k odstranění toxických látek, které by se mohly v těle hromadit. Ostropestřec také zklidňuje záněty a může zpomalovat bujení kožních buněk při psoriáze (lupence). Ostropestřec může být prospěšný i u endometriózy, nejčastější příčině ženské neplodnosti, protože pomáhá játrům zpracovávat hormon estrogen, jehož vysoká hladina zhoršuje bolesti a jiné příznaky tohoto onemocnění. Ostropestřec může prospívat i při prevenci a léčení žlučových kamenů, neboť zlepšuje odtok žluče, trávící šťávy nabité cholesterolem, z jater do střev, kde pomáhá trávit tuky.

Dříve byl plod ostropestřce používán k léčbě malárie, při nepravidelné menstruaci a děložních problémech.

Doporučený denní příjem:

Nálev – 3 g práškované drogy/ 150 ml vroucí vody, necháme 10 - 20 min luhovat.

Pijeme 5 x denně (nejlépe s jídlem nebo po jídle).

Složky silymarinu se (pro svou horší rozpustnost ve vodě), vyluží do čaje jen málo. Proto je rozumné využít přípravků se stanoveným obsahem silymarinu (tablety, kapsle), které se zpravidla užívají dlouhodobě (3 měsíce až 1 rok). Ti, kteří nechtějí nebo nemohou užívat průmyslově zpracovávaných léčiv, mohou 1,5 gramu plodu pomlít nebo roztlouci v hmoždíři a užívat orálně přímo tento prášek 5x denně. Toto množství 5 x 1,5 = 7,5 g denně, je rozpočteno na 75 kg váhy muže, pro stejně hmotnou ženu se denní množství sníží oproti muži o 15% a pro děti přepočteme na kilogram živé váhy tj. 1g na 10 kg. U dětí do 10 let nerozlišujeme pohlaví a přepočítáváme jako u žen, tedy -15% (např. dítě o hmotnosti 30 kg a mladší 10 let potřebuje 3 g – 15% = 2,55 g na celý den, děleno pěti dávkami tj. 2,55 : 5 = 0,51g na jednu dávku).

Takto jemně podrcená, či pomletá semena konzumujeme nejlépe před jídlem, čím je prodleva mezi požitím semen a jídlem delší, tím je účinek ostropestřce výraznější.  

Během užívání silymarinu je vhodné se vyvarovat pití alkoholu.

Cardui mariae fructus extractum - denní dávka je 200-400 mg silymarinu.

Interakce:
Nejsou známy.

Kontraindikace:
Při běžných terapeutických dávkách nejsou známy.

Větší pozornost je třeba věnovat při jeho použití v těhotenství a době kojení.

Nedoporučuje se podávat dětem do pěti let.

Užíváte-li pravidelně léky je při volbě jeho užívání vhodná konzultace s lékařem, aby nedošlo ke kombinaci s lékem (např. Flavobionem), který již silymarin obsahuje a tím k jeho kumulaci v těle, jinou otázkou je, jestli je lékař toho schopen a jestli k tomu bude ochoten.


Nežádoucí účinky:

Nejsou známy.

U citlivých lidí na obsahové látky čeledi Asteraceae by se mohla projevit alergická reakce.


Zdroj:

http://www.beltina.cz/bylinka/ostropestrec-mariansky/

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id41396/

http://en.wikipedia.org/wiki/Silybum_marianum

 



Vloženo 4.11.2009

 


04.11.09 17:20
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one