V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

STEVIE SLADKÁ

(Stevia rebaudiana Bertoni)

 

Obrázky ZDE

 

Říše:                          rostliny (Plantae)

Podříše:                    jevnosnubné rostliny (Angiosperms)

Oddělení:                  rostliny krytosemenné (Magnoliophyta )

Třída:                         vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)

Řád:                            Hvězdnicotvaré (Asterales)

Čeleď:                        Hvězdnicovité (Asteraceae)

Rod:                           Stevie

Binomické jméno:  Stevia rebaudiana (Bertoni) Hems.

 

Popis:

Patří mezi vytrvalé rostliny s kořenovým systémem rozloženým mělce pod půdním povrchem. Stonek dosahuje asi 1,5 m výšky a hojně se větví. V mládí jsou stonky a listy hustě chlupaté, později je odění řidší. Listy jsou vstřícné, světle až tmavě zelené, s čepelí až 80 mm dlouhou a až 35 mm širokou, úzce deltovitou až obvejčitou a v horní části výrazně vroubkovanou. Květenstvím je úbor, který je složen z oboupohlavních, rourkovitých a drobných květů bílé nebo růžové barvy, rozložených v koncových částech větví i stonku. Plodem je drobná, tmavě hnědá nažka s chmýřím. Semena rychle ztrácejí klíčivost, která je i tak dosti nízká.

 

Stevie sladká obsahuje řadu glykosidů, z nichž je v rostlině nejpočetněji zastoupen steviosid, dále pak rebaudiosid A,B,C,D, dulkosid B a steviolbiosid. Krom toho je stevie bohatá na vitamíny (A, C) a celou řadu minerálních látek (Ca, Mg, Na, K, Zn).


Hlavní nevýhody stévie.

Je to léčivka s vynikajícími léčivými a sladícími vlastnostmi, kterou však nelze patentovat a proto potravinová komise EU zatím steviozidy jako nekalorické sladidlo nezaregistrovala a rozhodnutí o registraci stále odkládá (viz článek zde)! A pro nás Čechy a hlavně Moravany je hlavní nevýhoda tohoto sladidla v tom, že nepodporuje kvašení, tady se bez cukru i nadále neobejdeme.

 

Vlastnosti a léčivé účinky stévie:

Používají se lístky Stevie a to buď čerstvé, zmražené anebo sušené.  Usušené jsou dokonce sladší, než čerstvé.

     Je 200 až 300x sladší než cukr a nízkokalorická, čili blahodárná pro hypoglykemiky.

    Pomáhá udržovat v rovnováze cukr v krvi a játrech, podporuje pankreas a léčí diabetes 2 (diabetes mellitus II.)

     Urychluje hojení ran a po zahojení nezůstává jizva.

    Reguluje baktérie v ústní dutině, ničí bakterie zubního plaku a kazu. Likviduje karies.

     Podporuje dobré trávení, odtučňuje a pomáhá udržovat váhu.

    Je účinně aplikovatelná na akné, dermatitis, ekzém, atd.

    Napomáhá buněčnému metabolizmu, zhutňuje svalstvo, zvyšuje energetické hladiny a mentální aktivitu.

     Snižuje touhu po tabáku a alkoholických nápojích.

     Užívá se při redukčních dietách.

     Vyrovnává vysoký krevní tlak.

     Podporuje dobré trávení.

     Prokazatelně snižuje únavu a únavový syndrom.

     Má antibakteriální, protiplísňové a protivirové účinky.

     Úspěšně se dá použít jako pleťová maska.

    Nahrazuje všechna umělá sladidla a na rozdíl od umělých sladidel nemá karcinogenní účinky.

     Na rozdíl od bílého cukru nepřispívá k překyselení organizmu.

 

Stevia podporuje činnost slinivky a pomáhá tak při cukrovce II. typu (diabetes mellitus II). Nicméně je v hodná i pro pacienty trpící cukrovkou typu I (diabetes mellitus I.) neboť sladí, ale nemá žádnou energetickou hodnotu.  Takže ji lze použít jako náhradní sladidlo.

Každá skupina diabetiků má však svá specifika.

 

Diabetes 1. typu

Diabetici 1. typu si aplikují inzulín, který je schopen cca do 2 hodin od podání snížit glykémii z relativně vysoké hodnoty na normoglykémii. Pokud diabetik 1. typu sní např. zákusek s řepným cukrem a aplikuje si inzulín, tak přibližně do 2 hodin od podání inzulínu bude jeho glykémie téměř v normě. Pokud tedy diabetika 1. typu nenutí něco do velmi těsné kompenzace (těhotenství, dekompenzace diabetu, rozvoj pozdních komplikací), není používání stévie nutné.
Opačným případem je ale diabetes 2. typu neboli „stařecká cukrovka“.

Diabetes 2. typu

Diabetici 2. typu nejčastěji udržují své glykémie pomocí diety, jelikož jejich slinivka ještě stále funguje, ale je třeba jí omezováním sacharidů ve stravě pomoci. Když diabetik 2. typu sní zákusek slazený řepným cukrem, může počítat s nárůstem glykémie až po dobu několika hodin. Jeho slinivka totiž „nestíhá“ takový nápor a trvá jí hodně dlouho, než se s velkým množstvím sacharidů obsaženým v zákusku s řepným cukrem vyrovná. Diabetik 2. typu léčený dietou nemá žádný prostředek, který by slinivce pomohl se snižováním glykémie, na rozdíl od diabetika 1. typu, který si aplikuje inzulín, příp. diabetika 2. typu užívajícího prášky. Stévie je tudíž velmi vhodná právě pro diabetiky 2. typu, kteří neužívají prášky ani inzulín. Po zákusku slazeném stévií glykémie tolik nestoupne (ale stoupne přesto kvůli mouce) a slinivce se podaří dříve dostat glykémii do normálu, a tím zabránit vzniku pozdních diabetických komplikací jako je onemocnění ledvin, očí, nervů ….
Stévie je samozřejmě vhodná i pro diabetiky 2. typu léčené prášky. Při slazení stévií můžete významně oddálit přechod z prášků na inzulín. 

Dále Stévie chrání před vysokým krevním tlakem, povzbuzuje trávení. Podílí se na zhutnění svalové hmoty – to je důležité při odtučňování. Pomáhá při léčbě akné a ekzémů, snižuje chuť na alkohol a tabák. Má antibakteriální a protivirové účinky. Urychluje hojení ran, reguluje tvorbu bakterií v ústní dutině a omezuje tvorbu zubního kazu. Antimikrobiální účinky se často kombinují se zeleným čajem, tymiánem a řepíkem, čehož se výhodně využívá pro desinfekci baktérií v ústech.

I po sežvýkání malého lístku z rostliny vydrží sladká chuť v ústech dlouho a člověk nemá pocit hladu. Toto je pro lidi, kteří potřebují shodit nějaké to kilo dolů, hlavní výhodou. Podílí se na zhutnění svalové hmoty, což je důležité při snižování nadváhy.

 

Pěstování:

Dobře se jí daří v nadmořské výšce 200-600 m a má ráda vlhkou půdu. Vyhovuje jí polostinné zákoutí v zahradě v bezvětrném místě nebo se pěstuje doma v květináči na slunném místě mimo dosah průvanu. 

Musí se denně zalévat, ale nesmí se přemokřit, pokud budete zalévat denně tak, že se voda objeví v podmisce, tak je to moc a rostlina bude strádat (začnou žloutnout listy a opadávat), musíte najít přiměřené množství tak, aby byla hlína vlhká a nevytékala do podmisky. Dá se to lehce poznat přímo na rostlině, když ji zalijete málo, její listy začnou zavadat, což uvidíte na první pohled (listy poklesnou, začnou se rolovat jakoby do ruličky).

Výborná varianta je pro stévii pěstování ve skleníku, ve kterém teplota vzduchu nikdy neklesne pod bod mrazu a teplota půdy neklesne dlouhodobě pod 5°C. Ideální pro pěstování doma je východní strana. Keřík dospívá po 14 – 17 týdnech. V zahradnictví si ji můžeme koupit již předpěstovanou v květináči, např. v zahradnictví Krulichovi, nebo můžeme koupit semena např. na webu farmareni.cz a vypěstovat si rostlinky sami. Prospívá jí letnění, protože dostatek slunce a dlouhý den příznivě ovlivňuje obsah stevisoidu (sladkost listů), který je v této době až o 50% vyšší, než v zimě, ale před prvními mrazíky ji doporučuji odnést domů, silně ji zastříhnout a pak jí nechat přezimovat v chladnější místnosti nebo ve sklepě při 5 – 10°C, při omezené zálivce. Zastřihávat jí nemusíte, pokud jí necháte v teplejší místnosti (kolem 20°C) ale musíte jí přisvítit umělým světlem. Jelikož se jedná o poměrně vzrůstnou bylinu, vhodná velikost květináče pro dospělou rostlinu je 16 - 18 cm. Při přesazování používáme zahradnický substrát nebo hlinito-písčitou zeminu. K přihnojování doporučuji vzhledem ke konzumaci listů použít spíše přírodní organická hnojiva (granulovaný hnůj, rohovina atd.). Stejně tak pokud se na rostlině objeví nějaký škůdce, dbejte při použití chemického přípravku tzv. ochranné lhůty, po jejímž uplynutí je postřik odbourán a listy lze bez obav opět sklízet.

Sklizené lístky používáme čerstvé, nebo je sušíme a také zmrazujeme (v kostce ledu je podáváme v nápojích). Z jediné dospělé rostliny lze získat až půl kila sušiny ročně, což je ekvivalent asi 100 až 150 kg cukru!

Z rozdrcené sušené natě na jemný prášek si můžeme připravit stévii tekutou.

Dá se všestranně používat ke slazení. Vyrobíme ji tak, že smícháme 10 g. prášku s 15 ml vody. Lze ji skladovat v lednici, kde po delší době skladování může dojít k částečné krystalizaci, což není vůbec na závadu. Toto připravené množství vydrží na dlouhou dobu. Dá se použít ke slazení dietních nápojů, kávy, čaje, jogurtů, různých sladkých jídel a cukrářských výrobků.

vlastní zkušenosti vím, že použití přímo prášku za sušené rostliny má hroznou chuť sena a přímo ovlivňuje výslednou chuť takto slazené potraviny. O moc lepší chuť není ani při postupu podle receptu výše zmiňovaném, což připisuji chuti chlorofylu v listech obsažených, proto jsem vyzkoušel tyto dva postupy, které mají výrazně lepší chuťové vlastnosti a tím pádem i větší rozsah použití v kuchyni.

1.) Podle výše uvedeného receptu udělat základní sladký roztok, ale místo 15 ml dát 30 ml vody a nechat vyluhovat alespoň 10 dnů. Pak obsah lahvičky přefiltrujeme přes filtrační papír (jiné filtry nejsou vhodné, protože uhlíkový vám sežere i sladkost, filtr z vaty nebo ubrousků vám sežere objem). Filtrujeme alespoň dvakrát a to tak, že první filtraci provedeme s filtračním papírem s menší hustotou a pak podle počtu filtrací dáváme filtrační papíry stále hustější.

2.) Druhá metoda je v podstatě ta samá jen místo sušeného prášku můžeme použít stévii čerstvou a to tak, že ji dáme do odšťavňovače a odstředíme, šťávu uložíme do dobře uzavíratelné tmavé sklenice, zbytek po odšťavení dáme do druhé sklenice a zalijeme destilovanou vodou tak, aby byla voda o jeden cm výše než původní výška mírně utlačeného odšťaveného zbytku a necháme deset dní v lednici a vždy když si vzpomeneme, tak sklenici protřepeme (pro sklerotiky jako já, jednou denně je absolutní minimum), pak znovu odstředíme a šťávu slijeme s původní první šťávou. Pak filtrujeme úplně stejně jako v bodě 1.).

případě, že nemáte kvalitní odšťavňovač, můžete použít mixér a šťávu lisovat pomocí velmi hustého plátna. Nejdříve nechejte šťávu volně odkapat přes plátno, až pak lisujte stočením plátna. Pokračování postupu je pak úplně stejné jako ve výše uvedeném postupu.

Ve všech případech výsledným ideálním produktem by měla být čirá tekutina. V praxi však čirost není nutná a výsledek je výrazně uspokojivější než nefiltrovaný produkt stévie. Pokud budete chtít, můžete výsledný produkt zahustit svařením, ideální je na skleněném nádobí.

 

 

Zdroj:

http://www.diasvet.cz/view.php?nazevclanku=stevia-a-lippia zku%9Aenosti-s-pestovanim&cisloclanku=2007110002

http://www.ekolide.cz/view.php?cisloclanku=2009020004

http://www.diasvet.cz/view.php?nazevclanku=stevia-jak-ji-pestovat-a-proc-pou%9Eivat&cisloclanku=2005101001

http://www.diasvet.cz/view.php?nazevclanku=je-stevia-zdravi-skodliva&cisloclanku=2006100006

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id209704/

http://images.google.com/images?q=Stevia+rebaudiana

 

 

Vloženo: 7. 9. 2009

Aktualizováno: 20.8.2011


06.09.09 23:54
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one