V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Zpět na "léčivé byliny".

SLUNEČNICE TOPINAMBUR

(HELIANTHUS TUBEROSUS L.)

Obrázek ZDE

Vědecká klasifikace:

Říše:                           rostliny (Plantae)

Podříše:                     cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení:                   krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:                          vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Podtřída:                    Asteridae

Řád:                            hvězdnicotvaré (Asterales)

Čeleď:                        hvězdnicovité (Asteraceae)

Podčeleď:                  Heliantheae

Rod:                            slunečnice (Helianthus)

Binomické jméno:     Helianthus tuberosus L., 1753

 

Taxonomická synonyma:

 

=Helianthus esculentus Rottb., 1778

=Helianthus esculentus Warsz. in Otto & A.Dietr., 1852

=Helianthus tomentosus Michx., 1803

=Helianthus tuberosus var. subcanescens A.Gray, 1884

=Helianthus subcanescens (A.Gray) E.Watson, 1929

=Helianthus tuberosus var. albus Cockerell, 1919

=Helianthus tuberosus var. purpurellus Cockerell, 1919                              

Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus L., 1753), starším názvem topinambur hlíznatý, zkráceně jen topinambur, lidově zvaná židovské brambory nebo řidčeji také jeruzalémské artyčoky, je bylina z čeledi hvězdnicovitých.

Popis

Morfologicky je podobná slunečnici s drobnějšími úbory, dosahujícími průměru až 10 cm. Přímá lodyha dorůstá výšky 1,2–3 m a v horní části se větví. Je obrostlá až 1 mm dlouhými bělavými, na bázi načervenalými chloupky. Listy jsou na spodní části lodyhy vstřícné, vejčité, v křídlatý řapík zúžené, hrubě pilovité, na líci drsné, na rubu bělavě pýřité, horní o něco menší než spodní, na vrcholu rostliny spíše střídavé. Květ je žlutý, terčovitý, typický pro slunečnici, avšak výrazně menší. Plodem je cca 5 mm veliká nažka, lysá nebo i chlupatá, s 1 až 4 brvitými štětinkami. Protáhlé hlízy se zvrásněným povrchem a tenkou slupkou jsou pevně přirostlé ke stolonům, což je jednou z hlavních příčin, proč je pěstována pouze omezeně. Po vytvoření hlíz získává rostlina značnou obrůstací schopnost.

Použití

Dříve se pěstovala jak k jídlu, tak jako krmivo, zejména lesníky pro černou zvěř. V současné době se začíná její pěstování ve světě opět obnovovat, vzhledem k obsahu dietně příznivého polysacharidu inulinu. Topinambur je tak jako většina zeleniny, z 80% voda. Dále obsahuje uhlohydráty, bílkoviny a minimum tuků. Jsou přirozeným zdrojem vlákniny, esenciálních aminokyselin, vitamínů a minerálních látek. Obsahují kyselinu jantarovou, mléčnou, jablečnou a citrónovou. Z minerálních látek obsahují zejména draslík, hořčík, vápník a fosfor. Dále zdraví prospěšné železo, křemík, mangan, zinek a sodík. Kromě toho hlízy obsahují též vitamíny A, B1, B2, H, C a D. Největším pěstitelem v Evropě je Francie, odkud se do Evropy šířila do konce 16. století jako potravina, kterou později vytlačily brambory.

Topinambury jsou především dietní potravinou, mimořádně vhodnou pro děti, rekonvalescenty a staré osoby, také pro diabetiky. Topinambur obsahuje zhruba 15% uhlohydrátů, konkrétně polysacharidu zvaného inulín – ten dokáže snížit hladinu cukru v těle obdobně jako lidský inzulín. Proto je vhodný i při jiných dietách. Pravidelná konzumace topinamburů má výrazný protirevmatický účinek, mírní žlučové koliky - uvádí činnost žlučníku do harmonie s ostatními orgány. Zmírňuje také těhotenské křeče a nevolnost.  Dále topinambur čistí střevo, neboť žaludkem i tenkým střevem prochází po požití nezměněn, k rozkladu dojde až ve střevě tlustém, kde díky zvýšenému obsahu inulinu dochází jak u lidí, tak i u zvířat k pomnožení užitečných bakterií. Pomáhá také při revmatismu, dále při otocích a celkově při potřebě odvodnění organizmu vzhledem k vysokému obsahu draslíku. Vědecky jsou ale dokázány i další pozitivní dopady topinamburů na zdraví – jako je redukce hladiny LDLcholesterolu, regulace krevního tlaku, detoxikační účinky jater a ledvin, ateroskleróza, dna jakož i dlouhodobá ochrana proti stresu.Topinambury dovedou regulovat menstruaci a snižují riziko potratu, resp. předčasného porodu. Mají také prokazatelný protiastmatický účinek.

Ke zmírnění astmatických potíží se může použít sirup, který se dobře skladuje, je vždy k dispozici a dělá se takto:

250 g dobře opraných a očištěných hlíz

250 g cukru, lepší je hnědý cukr

 

Hlízy nastrouháme na jemném nerezovém struhadle do keramické (porcelánové, skleněné, nerezové) mísy (ne do plastových, dřevěných, terakotových, železných, smaltovaných apod. mís), zasypeme cukrem a dobře promícháme. Necháme dvě hodiny v míse odstát pod utěrkou a pak přelijeme do zavařovací sklenice, uzavřeme bez zavařování a dáme na dva dny do lednice. Pak přes látku nebo velmi řídký filtrovací papír přefiltrujeme, deset minut necháme projít varem a dáme do finální sklenice. Skladujeme v chladnu a temnu. Pozor nepoužívat na jiné problémy, kde jinak obvykle topinambur prospívá.

Zbytek po filtrování můžeme použít jako přídavek do těsta např. na švestkové knedlíky a další sladké pokrmy ze sladkého těsta jako např. sladké langoše, lívance apod.

 

Pro ostatní indikace je doporučována šťáva kombinována z čerstvých šťáv mrkve, topinamburu a celeru nebo petržele:

 

250 g               čerstvé mrkvové šťávy

100 g               čerstvé šťávy z topinamburu

25 g                 čerstvé šťávy celeru pro muže nebo petržele pro ženy

 

Toto množství je pro dávku na jeden den, kterou pijeme po malých doušcích běhen dne. Jejím účinkem se zlepší látková výměna, je přitom výživná a pročišťuje organizmus.

Pěstování

Topinambury nejsou náročné na předplodinu, samy jsou předplodinou zaplevelující. Víceletým pěstováním (část hlíz se ponechává v půdě jako sadba) se problém zaplevelení řeší, ale zhoršuje se vzcházivost v důsledku nerovnoměrného uložení hlíz, zhutňování půdy i zdravotního stavu rostlin. Půda se připravuje podobně jako pro brambory, dobře reaguje na hnojení organickými hnojivy. Sázet lze topinambur na podzim i na jaře.

Vzdálenost řádků je 60–75 cm, vzdálenost hlíz v řádku 30–45 cm, hloubka sázení 6–10 cm. Počet hlíz je 50 tisíc na hektar, potřeba sadby při hmotnosti hlíz 30–60 g je 2–2,5 t. Při pěstování na produkci biomasy se zakládá víceletá kultura. Je možné sklízet dvě seče, první počátkem července. Sklizeň se provádí běžnými nadzemními řezačkami. Hlízy se ponechají přes zimu v půdě. Hlízy i zelená hmota jsou dobře silážovatelné.

Jak na ně v kuchyni?

Užití topinamburu je velmi široké a to zejména proto, že je lze konzumovat jak za syrova, tak za tepla. Při příprava pokrmů z topinamburů je nutno počítat s jejich nasládlou chutí, kterou mnozí považují za lehce oříškovou příchuť, zvláště tehdy projdou-li hlízy mrazem. Hlízy, očistíme kartáčkem, a buď konzumujeme celé, nebo je strouháme a mícháme s jinou zeleninou, popřípadě vaříme, dusíme, smažíme či zapékáme. V odšťavňovači je možné také připravovat šťávu z topinamburů a třeba mrkve. Za syrova je vhodný do salátů, kde může nahradit svým způsobem ředkvičku, neboť se stejně jako ona řadí mezi první jarní zeleninu. Za tepla je nejsnazší využití topinamburů jako příloha k jídlům, kdy mohou plně nahradit brambory.

Několik málo receptů:

Např. Semolinové noky s topinambury, nebo další spousta receptů tady.

 

 

Zdroj:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Slunecnice topinambur

http://www.o-zdravi.cz/clanky/topinambur.html

Herbář léčivých rostlin 6 díl. Jiří Janča, Josef A. Zentrich

http://recepty.labuznik.com/recept/13280-Semolinove_noky_s_topinambury

http://www.portal-gastronomie.cz/vareni-a-recepty/zdrave-vareni/topinambury-recepty

                                                                                                            


Nahoru

       

 

21.09.09 15:31
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17688 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one