V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

Železo (Fe)

(Ferrum)

Železo, chemická značka Fe, (ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru. Lidstvu je znám již od pravěku. V přírodě se minerály železa vyskytují velmi hojně a železo se z nich získává redukcí ve vysoké peci. Objev výroby a využití železa byl jedním ze základních momentů vzniku současné civilizace. Železo má všestranné využití při výrobě slitin a pro výrobu většiny základních technických prostředků používaných člověkem. Velmi významné jsou také sloučeniny železa, ať už jde o anorganické, organické nebo komplexní. Železo je také velmi významným biogenním prvkem, v organismu se podílí na přenášení kyslíku k buňkám a tím umožňuje život mnoha organismů na naší planetě.

 

Metabolizmus železa

Železo je po kyslíku, křemíku a hliníku čtvrtým nejrozšířenějším prvkem na zeměkouli. Ve vodných roztocích se vyskytuje ve dvou stupních okysličení, jako železnatý ( Fe2+ ) a železitý (Fe3+ ). Proto je nutno současně se suplementy železa přijímat patřičné množství Sloučeniny trojmocného železa jsou špatně rozpustné. Živé organizmy si musely vytvořit mechanizmy, které umožňují přeměnu železitých sloučenin ( Fe3+ ), sloučenin, které nejsou vstřebatelné, v soli železa, které je organizmu dostupné. Přeměna železa probíhá v několika etapách: vstřebávání, transport a účast v metabolických procesech a skladování.

Železo přijaté v potravinách nebo v suplementech se dostává do žaludku, ve kterém je kyselé prostředí, okysličuje se na Fe3+ . Proto je nutno zároveň se suplementy železa přijímat patřičné množství redukujících sloučenin, napři. vit. C (kyselina L-askorbová).

Vstřebávání železa se děje ve dvanácterníku a horní části tenkého střeva. Sliznice žaludku je také schopná vstřebávat dvoumocné železo. Pankreatická šťáva brzdí procesy vstřebávání železa, proto v případech poškození slinivky je možno pozorovat zesílené vstřebávání železa.
Vstřebávání železa snižují soli vápníku, fosforu, mléko, sýry, čaj (tanin), káva a
fytáty, které jsou obsaženy v obilných semenech. Nadbytek některého z těchto prvků prvku v potravinách (vápník, zinek, mangan a železo) způsobí blokování vstřebávání jiných prvků této skupiny. Není dobré zapíjet železité suplementy nápoji typu cola nebo je užívat po jídlech, která jsou bohatá na fosfáty, jako například ryby.

V lidský organizmus obsahuje asi tři až pět gramů železa. Okolo 70% z tohoto množství je vázáno v krvi, hlavně ve formě hemoglobinu. Ve svalech vstupuje železo do sloučeniny myoglobinu, červeného barviva svalu, které plní úlohu přenašeče kyslíku uvnitř buňky.

Ve srovnání se zdravými osobami, které mají v rovnováze zásoby železa, vstřebatelnost železa stoupá až desetinásobně u lidí, které mají nedostatek tohoto prvku. Je to vlastní mechanizmus organizmu, který reguluje hospodaření se železem. Obecně je možno říci, že v závislosti na okolnostech, které modulují biodostupnost , vstřebávání železa kolísá od 5 do 25%. Vstřebávání železa se zlepší při výskytu jeho nedostatku v organizmu.

Železo přechází přes střevní sliznici jako dvoumocné a okysličuje se na trojmocné. V buňkách střevní sliznice se slučuje s bílkovinou, která se jmenuje apoferritin a tvoří ferritin. Železo při přechodu z buněk sliznice do krve se slučuje s transferinem- bílkovinou , která transportuje železo do kostní dřeně, kde je využito v procesu erytropoezy (tvorba červených krvinek).

Vstřebávání železa buňkami se děje prostřednictvím receptorů, které vážou transferin Fe3+. Je to transmembránová bílkovina, která se skládá ze dvou glykoproteinových monomerů, které jsou spojeny sulfátovým můstkem. Na vnitřní straně buněčné membrány jsou mastné kyseliny, které jsou s touto bílkovinou vázány kovalentní vazbou. Komplex receptor-transferin-železo je cestou endocytozy invaginován a tvoří v cytoplazmě vakuolu. Kyselé prostředí vakuoly způsobí uvolnění železa z transferinu, komplex receptor-transferin se vrací na povrch buněčné membrány a při tom znovu získává schopnost transportovat další kationty železa. Mezi expresí receptorů transferinu a proliferací buněk byla zalezena úzká závislost, která byla využívána v pokusech léčení nádorů pomocí blokády komplexu receptor-transferin, např. sloučeninami galia.


Železo se vyskytuje v organizmu v těchto sloučeninách:

 

- hemoproteiny: hemoglobin, myoglobin, cytichriomy, enzymy;

- transferin ( bglobulin plazmy);

- laktoferin, laktotransferin z exogenních sekretů buňky ( mléko, slzy, pankreatická šťáva) a z endogenní sekrece buňky (leukocyty);

- feritin- bílkovina, která je základním úložištěm rozpustného železa v buňkách;

- hemosiderin, trvalá sloučenina železa s bílkovinou;

- enzymy obsahující železo: kataláza, peroxidáza, ribonukleid-reduktáza, jantaranová
  dehydrogenáza, cytochrom-oxidáza a jiné;

- střední pool železa: chelátové komplexy s krátkými sloučeninami: s citráty, nukleotidy, aminokyselinami, cukry aj.;

Střední pool sloučenin železa se účastní přenosu železa v buňkách z transferinu na ferritin, syntézy hemoproteinů a aktivace enzymů. V enterocytech je železo se středního poolu pouze vstřebáno a přetransportováno do krve, ale trojmocné železo vázáné na ferritin je vylučováno v odlupujících se buňkách epitelu.(okladzina)

Železo je nositelem kyslíku v organizmu tím, že je součástí hemoglobinu v červených krvinkách. Procesu tvorby hemoglobinu se účastní také vit. B6 . V krvi dospělého člověka se nachází kolem 35 triliónů červených elementů. Během jedné vteřiny dochází k rozpadu přibližně 10 miliónů krvinek a na jejich místě vznikají krvinky nové. Ke zvláště rychlému rozpadu krvinek dochází během intenzivních a dlouhodobé fyzické zátěže.

Každá živá buňka, aby udržela metabolické procesy, potřebuje kromě jiného železo. Bez něho buňka odumírá. Tato skutečnost je využita při pokusech o léčení nádorových nemocí. Tohoto mechanizmu také využívá laktoferin, který chrání mléko, prostředí oka, střevní tekutinu a semeno před bakteriální invazí. Laktoferin v plazmě pochází ze sekundárních granulací neutrofilů a je uvolňován v době okyselení organizmu, tj. během zánětlivých stavů nebo v ketóze. Laktoferin má vyšší afinitu k železu než transferuj, proto přebírá bakteriostatickou funkci v době infekce. Během dlouhodobé ketózy může laktoferin vázat železo ze středního poolu, což může vést k nadměrnému nahromadění železa. To se manifestuje zvýšením množství železa ve vlasech Laktoferin v plazmě plní mnoho důležitých funkcí, kromě jiného má vliv na agregaci neutrocytů, supresi produkce protilátek, inhibici tvorby CSF.

Ferritin je bílkovinou, která má specifickou nadřazenost a proto se účastní na mechanizmech skladování a uvolňování železa. Ferritin je sférickou bílkovinnou molekulou, která je tvořena ze 24 polypeptidových jednotek, uvnitř níž je kolem 2000 atomů železa ve formě fosforylované sloučeniny hydroxydu železitého. Ferritin je rozpustný ve vodním prostředí a proto plní zároveň funkci detoxikace cytosolu a zásobárny železa.

Byla popsány tři typy struktur ferritinu: lehký (L), těžký (H) a glykozylovaný (G). L forma se nachází především v játrech, slezina a placentě, tj. v tkáních, které střádají velké množství železa. Ferritin H je přítomen v buňkách srdce, ledvin, v erytrocytech, lymfocytech a monocytech. Byl taky nalezen v nádorových buňkách. Ferritin G se nachází pouze v extracelulární tekutině. Ferritin H má větší afinitu k železu než forma L. K vazbě železa v částečce ferritinu dochází po předchozí oxidaci Fe2+ na Fe3+.Tento proces doprovází vznik reaktivních forem kyslíku (radikálů), které mohou vznikat pouze uvnitř molekuly ferritinu. Bílkovinný obal chrání nitrobuněčné struktury před toxickým působením volných radikálů.

V době nedostatku železa dochází k mobilizaci železa z ferritinu. Aby bylo volné železo z ferritinu získáno, jsou zapotřebí sloučeniny, které mají schopnost redukovat Fe3+ na Fe2+. Roli reduktorů mohou plnit trioly, flavoenzymy, aniontový superoxidový radikál. Je také nutná přítomnost chelátujících sloučenin, které vážou železo za tvorby středního poolu. Proces uvolňování železa z ferritinu je velmi složitý. Pravděpodobně se ho také účastní apoferritin.

Rovnováha mezi železem středního poolu a železem, které je vázáno na bílkoviny rozhoduje o zvýšené tvorbě volných radikálů (reaktivních forem kyslíku) ve Fejtonově reakci a v peroxidaci lipidů. Nejvíce nebezpečným radikálem je radikál hydroxylový, který může ničit buněčné struktury a způsobovat různé patologie. Zvlášť nebezpečný je příliš velké množství železa ve středním poolu u idiopatické hemochromatozy.

Volné radikály ničí bílkovinnou strukturu ferritinu a pravděpodobně tímto způsobem vzniká hemosiderin. Železo uvězněné v hemosiderinu nemůže být znovu organizmem využito. Proto hemosiderin trvalou vazbou železa chrání organizmus před vznikem reaktivních forem kyslíku. Na podkladě výše uvedeného existuje dynamická rovnováha mezi možností vzniku volných radikálů a přeměnou železa a transferinu, jejíž stav rozhoduje jak o správné přeměně železa tak o antioxidačním potenciálu organizmu.

V plazmě se nachází pouze podjednotka ferritinu L, která obsahuje minimálně Fe3+. Je produkována buňkami retikuloendotelu. Obsah ferritinu v plazmě odráží stav uskladněného železa v organizmu. Zjišťování množství ferritinu je důležitým parametrem, kterým lze hodnotit hospodaření železem. Umožňuje odhalení skrytých stavů nedostatků železa. Zjišťování ferritinu je přínosem při rozlišení anémií vzniklých na základě skutečného nedostatku od anémie symptomatické (zánětlivé stavy, novotvary).

 

K hodnocení anémií slouží tyto známky:

ferritin v plazmě

hemoglobin

diagnoza

v normě

v normě

není nedostatek Fe

pokles 

v normě

snížené množství  uskladněného Fe

pokles 

pokles 

anémie pro nedostatek Fe

v normě

velmi nízký

jiná příčina anémie

 

V literatuře se uvádějí různé referenční hodnoty: 20-250 mmg/l (muži), 12-125mmg/l (ženy).

Koncentrace ferritinu v plazmě je velmi malé, proto je stanovováno testem ELLISA, zároveň se stanovením spektrometrofluorometrickým. Tato technika stanovení není běžně dostupná, proto je dobrou alternativou analýza prvků ve vlasech. Díky stanovení i jiných bioprvků, tj. mědi, kobaltu, můžeme hodnotit stav metabolizmu železa.

 

Doporučované denní dávky železa:

 

Doporučované denní dávky železa

kojenci od 0 - 3 měsíců

1,7mg/den

od 12 měsíců zvyšovat na

7,8mg/den

děti

6,1 - 8,7mg/den

13 - 19 let

11,3 - 14,8mg/den

muži

8,7mg/den

ženy

14,8mg/den

(Doporučení Oddělení pro zdraví Velké Británie z roku 1991)

 

 

Doporučení USA jsou podobná - 10mg denně pro dospělé muže a ženy po menopauze, 15mg pro dospívající a ženy, a 15mg navíc pro těhotné ženy.

 

Nedostatek železa má mnoho nepříznivých vlivů na zdraví, jako: pokles fyzické obratnosti, snížené koncentrace a intelektuální obratnosti, zhoršení paměti a špatná nálada, snížení odolnosti k nachlazení a k infekci nebo poruchy srdečního rytmu. Charakteristickým projevem nedostatku železa je deformace chuti, tj. chuť na produkty, které nelze počítat k potravinám, jako je škrob, led, omítka a jiné. Posledním stádiem nedostatku železa je anémie, během níž jsou účinky nedostatku akutní. Anémie se může často vyskytnout i při zdravé a různorodé stravě, která ale dodává příliš málo železa. Zvláště jsou nedostatku železa vystaveny děti, děvčata (která podstupují hubnutí) a ženy pro ztrátu krve při menstruačním cyklu, ženy během těhotenství, ženy po menopauze, vytrvalostní sportovci a zvláště starší lidé, kteří provozují takovéto sporty. Jelikož je železo nezbytné pro rozvoj a fungování mozku, při jeho nedostatku v textačním a kojeneckém období, dochází k nedostatečnému tělesnému i duševnímu rozvoji s poruchou koordinace očí a rukou. V těchto případech je nutno dodávat preparáty železa, které ale nejsou vždy dobře přijímány. Příliš velké dávky těchto preparátů mohou vyvolat poruchy trávení, průjem nebo nevolnost.

Železo při neurodegenerativních onemocněních

Mozek obsahuje ze všech mikroelementů nejvíce železa (navázaného na bílkoviny, o kterých toho ještě není mnoho známo), které je nerovnoměrně rozloženo. Nejvíce ho je v gangliových buňkách hypothalamu, nukleus ruber a nukleus dentatus. Je zde hlavně ve vazbě s ferritinem. Železo je uskladněno v mozku před uzavřením hemoencefalické bariéry. Úloha železa v práci mozku je ještě neprobádaná. Bylo ale zjištěno, že je nutné pro správný průběh procesu učení se a zapamatování. Metabolizmus železa v mozku je velmi pomalý a sám mozek má možnost zabrzdit úbytek železa. Dlouhodobý nedostatek železa vede ale ke snížení obsahu železa v mozku, zvláště v gasngliových buňkách hypothalamu. Pak se objevuje poškození poznávacích funkcí a dopaminergního přenosu a to se váže k regulaci receptorů D1 a D2. Také dochází l druhotným poruchám vychytávání a metabolizmu monoaminů. Ovlivnit množství železa v mozku ve nezvykle obtížné. V důsledku neurodegenerativních nemocí a neurotixinů dochází ke zvýšení množství železa v místech poškození. Tento fakt je možno vyložit, pokud přijmeme teotii, která připisuje ne nepodstatnou úlohu volným radikálům, které vznikají hlavně ve Fentonově reakci za přítomnosti Fe2+. Kaskáda vzniku volných radikálů, hlavně peroxidace lipidů, způsobuje ničení buněčných membrán a zvětšuje jejich propustnost hlavně pro vápník.

U lidí, kteří zemřeli na Parkinsonovu nemoc bylo v šedé kůře nalezeno snížení aktivity gluathionperoxidázy, redukovaného glutahionu a katalázy. Taky byla nalezena zvýšená aktivita superoxiddismutázy. To svědčí možnosti zvýšeného množství peroxidu vodíku. Přítomnost Fe2+ v substantia nigra (v mikrofázích, astrocytech, reaktivní mikroglií) a změna poměru Fe3+: Fe2+ z 2:1 ( v mozcích zdravých osob) na 1:2 v mozcích pacientů s Parkinsonovou nemocí, ukazuje na zvýšenou tvorbu hydxylového radikálu a ten může ničit strukturu mozkových buněk. Potvrzují to výzkumy post mortem, v nichž bylo nalezeno zvýšené množství TBARS v substantia nigra, což bezprostředně svědčí pro teorii volných radikálů vzniku Parkinsonovy choroby.
U Alzheimerovy nemoci je v některých mozkových regionech množství železy zvýšeno a to v hippocampu a v parietální kůře. Bylo nalezeno zvýšené množství železa v mozku lidí s amyotrofickou laterální sklerózou a s netečností v průběhu
Parkinsonovy nemoci. Amyotrofická laterální skleróza je poruchou, která je charakterizována postupnou ztrátou pohybových neuronů v kůře, kmeni a míše. Zvýšené množství železa může být výsledkem neuronální degenerace ( a ne specifickou příčinou nemoci) nebo může ukazovat na vazbu volněradikálové lipoperoxidace, která vede ke smrti nervových buněk. Také bylo zjištěno, že se nemění obsah jiných kovů, jako je měď, zinek a hořčík.

V mozku činí železo obsažené v plazmě velmi malou část, protože nepřestupuje hemoencefalickou bariéru. Zvýšené množství železa v substantia nigra u Parkinsonovy nemoci a také při jiných neurodegenerativních poruchách je způsobeno buď poškozením hemoencefalické bariéry nebo mobilizací železa z buněčného ferritinu (také z neuronálních buněk mozku). Všichni reduktoři mohou uvolňovat železo z ferritinu. K nim se počítají dopaminergní neurotoxiny 6-OHDA a MPTM, které vyvolávají Parkinsonovu chorobu.

Na základě uveřejněných výzkumů je možno učinit závěr o úzké vazbě metabolizmu železa a průběhu neurodegenerativních nemocí. Proto je dobré pod tímto úhlem zkoumat protizánětlivé léky a chelátory železa (přestupují hemoencefalickou bariéru). Mohou brzdit nebo předcházet primárním i sekundárním neurologickým degeneracím.

 Železo a veganská strava

Vstřebávání železa

 

Až 22% železa z masa dokáže lidské tělo vstřebat, zatímco z vajec a z rostlin je to pouze 1 - 8%. Když se sníží zásoby železa v těle, dokážeme ho vstřebat více. Asi 40% železa z živočišných zdrojů je ve formě krevního železa, zbytek a železo ze všech rostlinných zdrojů je mnohem hůře vstřebatelné. Vstřebávání železa může být také omezeno taninem (např. v čaji) a fytáty (jsou v ořechách, obilí a v semínkách). Na tomto místě by člověk začal uvažovat, jestli na těch zvěstech o veganech trpících chudokrevností přece jen něco není, ale tohle není všechno - čtenáře jistě potěší, že výzkum prokázal, že nedostatek železa u veganů není častější než u zbytku populace.

Schopnost vstřebávání železa z rostlin je zvýšena přítomností vitamínu C (kyselina askorbová) v jídle a také dalšími organickými kyselinami jako jsou kyselina jablečná (v dýních, švestkách a jablkách) a kyselina citronová.

Vědecký výzkum, kdy pokusná jídla byla podávána 299 dobrovolníkům, ukázal, že zahrnutí potravin (jako čerstvý salát, pomerančový džus nebo květák) poskytujících 70 - 105mg vitamínu C do každého jídla zvedlo míru vstřebávání železa. Obzvláště zřetelný efekt přineslo přidávání 125g květáku obsahujícího 60mg vitamínu C k vegetariánským jídlům. Vstřebávání železa se zvýšilo více než trojnásobně.(1)

Již dřívější studie ukázaly, pokud je příjem železa z rostlin dostatečně vysoký (14 - 26mg denně), ani velká množství fytátů neovlivní rovnováhu železa v těle.(2)

Také byly jisté obavy, že vláknina v jídle může bránit vstřebávání železa. Studie ale ukázala, že stav rovnováhy v těle byl příznivější, když příjem vlákniny činil 59g denně než při stravě s pouze 9g vlákniny denně.

 

Železo, vegani a zbytek populace

 

Nedostatek železa je celkem běžný v průměrné populaci. Průzkum mladých britských žen z roku 1985 ukázal, že v průměru je u nich příjem železa jen o málo větší než polovina všeobecně doporučovaného množství. Dietetický a výživový průzkum britských dospělých odhalil, že třetina všech žen má nízké zásoby železa. Příznaky chudokrevnosti z nedostatku železa zahrnují únavu a dušnost obzvláště při fyzické námaze, závratě, bušení srdce, bolesti hlavy a neschopnost soustředit se.

Studie u britských veganů hlásí průměrný příjem železa jako přibližně dvojnásobek doporučené denní dávky. Při takovémto množství železa ve stravě je nepravděpodobné, že by jakékoliv vlastnosti vlákniny a fytátů zabraňující vstřebávání železa byly důležité. Protože veganská strava obsahuje trojnásobek až čtyřnásobek doporučovaného množství vitamínu C, vstřebávání železa je zvýšeno.

Příjem železa ze stravy je u veganů vysoký, a přestože železo z rostlinných zdrojů je pro tělo hůře dostupné než z masa, velká množství vitamínu C ve stravě zvyšují jeho vstřebávání. Vědecké výzkumy ukazují, že obsah železa v těle veganů bývá normální a jeho nedostatek není častější než u zbytku populace.

 

Pouštění žilou a železo

Jako jeden z pohledů stojí za to uvést i názor, který dává účinnost pouštění žilou do souvislosti se železem. Při pouštění žilou klesá v organismu množství železa; to je na jednu stranu nedobré a může vést k anémii. Na druhou stranu ale železo potřebují i naši parazité. Zbavit se železa je proto jedním ze způsobů, jak bojovat s infekcí.

 

Celý jev zajímavé konsekvence:


- Léčit anémii v zamořených tropických oblastech dodávkami železa může nadělat více škody než užitku.
- Totéž může nastat při léčení
chudokrevnosti u malých dětí.

- Pouštění žilou mohlo dokonce v případě lehčího průběhu choroby být účinné i při středověkých morových ranách.

- V souvislosti s geneticky danými poruchami metabolismu železa bývá nejčastěji uváděna cystická fibróza – ve vztahu k malárii. Existuje ovšem také geneticky podmíněná hemochromatóza, která je spojená s nadbytečným vstřebáváním železa a jeho ukládáním zejména v játrech. Neléčená končí tato choroba obvykle smrtí (ovšem nikoliv v mladém věku) následkem poškození vnitřních orgánů. Jak to, že příslušná mutace dosud nebyla selekcí vymýcena? Nejspíš proto, že při vychytávání železa a jeho ukládání do jater bývá jeho hladina v krvi právě v důsledku toho nižší a imunita účinnější. V Evropě mohla být mutace pozitivně selektována například morovou epidemií.

- Nedostatek železa tedy může tedy posilovat imunitní systém. Možná i zde je jedna z příčin větší „odolnosti“ žen? (ztráty krve-železa při menstruaci; v době těhotenství pak ještě více železa užírá nový organismus) Ostatně i příznaky hemochromatózy se vyskytují výrazně častěji u mužů.

- Snížení obsahu železa používá organismus pro boj s parazity v okolí ran. Stejně tak bílek prakticky neobsahující železo má chránit zárodek proti přístupu parazitů do vajíčka.

- Uvažuje se o využití „železné zbraně“ i proti růstu nádorových buněk.

 

Orientační obsah železa ve vybraných potravinách:

Potravina

Fe mg/kg

Mořské řasy

530

Pivní kvasnice

176

Melasa

91

Pyl

90

ořechy, semena

Fe mg/kg

Sezamové semínka

100

Pistácie

73

Slunečnicové semínka

70

Kešu (pražené)

63

Piniové jádra

52

Mandle

41

Lískové oříšky

34

Ořechy vlašské

21

obiloviny

Fe mg/kg

Sojová mouka

120

Ryže loupaná

28

Žito

37

Pšenice

50

Ovesné vločky

36

Oves

45

Mouka režná vysoce mletá

48

Mouka pšeničná hr.

21

Kukuřičné zrno

24

luštěniny

Fe mg/kg

Čočka

85

Bílé fazole

76

Fazole

69

Hrách

50

Sojové boby

48

Cizrna

21

Zelený hrášek

19

Zelené fazolky

13

zelenina

Fe mg/kg

Špenát

50

Petrželová nať

47

Pórek

28

Brambory

13

Chřest

11

Kapusta

10

Houby (žampiony)

9,5

Mrkev

7,5

Zelí

7

Rajčata

5

Cibule

4

ovoce

Fe mg/kg

Sušené meruňky

34

Maliny

10

Broskve

9,5

Jahody

9

Fíky

7

Borůvky

7

Avokádo

6

Meruňky

6

Hrozno

5

Pomeranče

5

Švestky

4

Jablka

3

maso, vejce

Fe mg/kg

Hovězí játra

90

Hovězí maso

27,5

Jehněčí maso

20

Vepřové maso

17,5

Vejce

17

Tuňák v oleji

12

Kuřecí maso

10

mléko, sýry

Fe mg/kg

Polotučný sýr

10

Sýr ementál

9

Tavený sýr

6

Kravské mléko

2

Jogurt

1

 



zdroje:

http://scienceworld.cz/medicina/pri-pousteni-zilou-mohlo-jit-o-zelezo-514

http://cs.wikipedia.org/wiki/železo

http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=275

http://vegan.web-stranky.cz/cgi/sonic.cgi?templ=1032_index&page_include=p_publications_det&id_publication=98

http://www.celkovezdravi.wz.cz/c5.htm

 Vloženo 13.8.2009

13.08.09 11:15
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17661 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one