V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

zpět na "vitamíny"

Vitamín B9 - Kyselina listová (folacin)

Kyselina listová se vstřebává v závislosti na pH převážně v horní části tenkého střeva pouze ve formě monoglutamátu. Polyglutamát obsažený v potravě musí být nejprve enzymaticky rozštěpen na monoglutamátové sloučeniny. Vstřebávání kyseliny listové není závislé jen na chemické struktuře, ale i na dalších faktorech, kupř. na funkčním stavu zažívacího traktu, věku, konzumaci alkoholu a léků (cholestyramin, salicylová kyselina, antacida a pod.).

Vstřebaná kyselina listová je transportována do jater a ostatních orgánů a tkání. Zásoby v těle se pohybují mezi 5-10 mg. V důsledku malých rezerv se může při extremně nízkém příjmu vyvinout v relativně krátké době megaloblastická anemie, charakteristický následek z nedostatku tohoto vitamínu.

Jako součást RNA a DNA a pro její význam v látkové výměně bílkovin hraje kyselina listová rozhodující roli pro růst buněk, jejich dělení a optimální diferenciaci. Její funkce souvisí úzce s funkcí vitamínu B12: Oba vitamíny se podílejí na přeměně homocysteinu na methionin. Při tomto pochodu přenáší kyselina listová za působení vitamínu B12 jako kofaktoru svou methylovou skupinu na homocystein. Vzniká methionin a trihydrofolát.

Koncentrace kyseliny listové v plazmě nebo séru není spolehlivým ukazatelem saturace organismu, neboť obráží pouze okamžitou situaci v příjmu tohoto vitamínu. Spolehlivým parametrem je jeho koncentrace v erytrocytech, která je poměrně stabilní a obráží saturaci v posledních třech měsících. Některé laboratoře doplňují vyšetření o segmentaci neutrofilních granulocytů, která je první morfologickou změnou při nedostatečném přísunu folátu potravou.

Zdroje a doporučené dávky

Bohatým zdrojem kyseliny listové je především listová zelenina, květák, brokolice, růžičková kapusta, kapusta, zelí, špenát, zelený hrášek a fazole, okurky, dýně, rajčata, červená řepa, dále celozrnné obiloviny (zvláště pak klíčky), některé druhy ovoce (mango, pomeranče, avokádo, banány, třešně, višně, zahradní jahody, maliny, angrešt), ořechy (para, pistácie, vlašské ořechy) a některé mléčné výrobky, kupř. měkké sýry (brie, camembert, plísňové sýry). Maso, masné výrobky a ryby jsou chudé, výjimku tvoří játra, která jsou zvláště bohatá na kyselinu listovou. Kyselina listová patří k nestabilním vitamínům; ztráty při skladování a přípravě stravy se pohybují v průměru okolo 35 %, mohou však dosahovat až 70 %.

Denní doporučené dávky byly stanoveny jak německou, švýcarskou a rakouskou společností pro výživu, tak i americkou národní akademií věd na 400 mikrogramu pro dospělé a 600 mikrogramu pro těhotné. Tato nová doporučení vycházejí z poznatku, že denní přísun v této výši zaručuje nejen optimální průběh všech fyziologických funkcí organismu, závislých na kyselině listové, ale snižuje i hladinu homocysteinu v krvi na normální hodnoty.

Rozsáhlá šetření v SRN, kupř. Národní spotřební studie, ukázala, že přísun kyseliny listové není přes široký sortiment potravin u většiny obyvatelstva zajištěn. Pouze necelých 10 % mužů a žen konzumuje denně doporučená množství. Podobná situace je i ve Švýcarsku: Průměrný denní přísun se odhaduje na 260 mikrogramu (ženy 230 mikrogramu, muži 290 mikrogramu), vegetariáni konzumují 350 mikrogramu denně. Zvláště postižené jsou dívky a mladé ženy a právě u nich hraje kyselina listová důležitou roli v případě otěhotnění. K rizikové skupině patří i kojící matky, děti a alkoholici.

 

Obsah vitamínu B9 -

kyseliny listové

  v některých potravinách

Potravina

Obsah

(µg/100g)

Maso vepřové

1 – 4

Maso hovězí

2 – 18

Maso kuřecí

10 – 12

Játra vepřová

136 – 221

Ryby

12

Mléko

3 – 28

Sýry

8 – 82

Vejce

5 – 80

Mouka pšeničná

60 – 146

Chléb

26 – 54

Luštěniny

55 – 159

Zelí

16 – 45

Špenát

50 – 192

Rajčata

6 – 30

Mrkev

40

Brambory

8 – 20

Jablka

6

Citrusové plody

5 – 40

Banány

28 - 36

Droždí

1500

 

 

Neurální defekty

Zvláště v těhotenství hraje dostatečný přísun kyseliny listové klíčovou roli. Řada studií ukázala kauzální vztah mezi saturací folátem a neurálními defekty, které jsou způsobeny neúplným uzavřením neurální trubice mezi 21.-28. dnem těhotenství a mají za následek těžké malformace plodu (rozštěp páteře, těžké defekty mozku), spojené s trvalou invaliditou. Incidence (occurrence) těchto poruch se odhaduje na 1-1,5 na 1000 porodů, což odpovídá asi 70-100 dětem v České republice nebo ve Švýcarsku, které se narodí ročně s neurálním defektem; v SRN je to okolo 350 dětí. U dalších 500 případů jsou defekty diagnostikovány již prenatálně a těhotenství je přerušeno. Riziko pro opakování (recurrence) defektů je několikanásobně vyšší a zvyšuje se u druhého těhotenství na 3-5 %, u třetího a dalších těhotenství na 10-20 %. Řada prospektivních intervenčních studií k primární i sekundární prevenci ukázala, že suplementací kyselinou listovou před těhotenstvím a na jeho počátku lze snížit riziko neurálních defektů o 70-100 %. V maďarské studii s 5 450 těhotnými se nenarodilo v intervenční skupině s 0,8 mg monoglutamátu žádné dítě s neurálním defektem, v kontrolní skupině jich bylo 6. Tyto jednoznačné výsledky byly v jedné krátce publikované čínské studii s 0,4 mg monoglutamátu na rozsáhlém kolektivu 250 000 těhotných potvrzeny.

Mechanismus preventivního účinku folátu není ještě zcela objasněn, protože postižené ženy nevykazují jednoznačný deficit tohoto vitamínu. Buď dochází k problémům v transportu kyseliny listové od matky k plodu, nebo se spíše jedná o poruchu látkové výměny folátu, která má za následek zvýšenou koncentraci toxicky působícího homocysteinu.

K primární prevenci neurálních defektů doporučují Německá společnost pro výživu a ostatní odborné společnosti ženám v produktivním věku nejméně 4 týdny před koncepcí a prvních 8 týdnů těhotenství suplementaci 0,4 mg listové kyseliny (monoglutamátu). Při sekundární profylaxi se zvyšuje toto množství po předchozí konzultaci lékaře na 4-5 mg denně.

Degenerativní onemocnění srdce a cév

Kyselina listová se podílí na metabolismu homocysteinu a tím i na patogenezi arterioskleró-zy. Homocystein byl teprve před několika roky identifikován jako samostatný rizikový faktor arteriosklerózy, ačkoliv homocystinurie jako vrozená porucha látkové výměny je známa již od 60-tých let. Tento defekt vede k extremnímu zvýšení koncentrace homocysteinu v krvi a současně ke zvýšenému vylučování jeho produktu homocystinu. Neléčené onemocnění vede již v mladém věku k výrazným arteriosklerotickým změnám na cévách.

Metaanalýza řady prospektivních studií z posledních let potvrdila pozitivní korelaci mezi plazmatickým homocysteinem a rizikem pro kardiovaskulární choroby. Ze získaných dat vyplývá, že každé zvýšení homocysteinové koncentrace na lačno o 5 mikromol/l nad hodnotu 10 mikromol/l zvyšuje riziko pro koronární onemocnění o 60 % u mužů a 80 % u žen. Rovněž se ukázalo, že hyperhomocysteinemie je nezávislým rizikovým faktorem pro vaskulární onemocnění a jeho vliv na patogenezi těchto onemocnění je srovnatelný se zvýšenými krevními tuky.

Hladinu homocysteinu lze optimálním přísunem vitamínů B6, B12 a kyseliny listové podstatně snížit. Nejdůležitější význam má v tomto ohledu kyselina listová: Její suplementace je téměř stejně účinná jako kombinovaný přísun všech tří vitamínů. Zatím však chybí výsledky prospektivních intervenčních studií, které by ukázaly, že suplementace těmito vitamíny ovlivňuje nejen hladinu homocysteinu, ale i incidenci arteriosklerotických onemocnění. Generelní screening na homocystein nelze v současné době ještě doporučit. Účelné je však vyšetření homocysteinu u rizikových osob po vyloučení klasických rizikových faktorů. Hladina homocysteinu nad 12 mikromol/l vyžaduje intenzívní terapii.

Jiné vrozené vady

Již ve zmíněné maďarské studii bylo nápadné, že prevalence ostatních vrozených vad (vrozené vady srdce, močových cest a končetin) byla u intervenční skupiny, suplementované vitamíny, o polovinu nižší než ve skupině kontrolní. Už v dřívějších studiích došlo po vysokých dávkách kyseliny listové (10 mg) ke snížení rozštěpů rtů a patra. Při suplementaci nižšími dávkami (0,4-0,8 mg) dochází k signifikantnímu snížení rozštěpů zadní části patra, zatímco prevence rozštěpů rtů vyžaduje pravděpodobně farmakologické dávky.

Na řadu otázek v souvislosti s jinými vrozenými vadami a defekty (trisomie 21) lze sotva očekávat exaktní a definitivní odpovědi, protože prospektivní randomizované intervenční studie jsou dnes z etických důvodů těžko realizovatelné.

Prevence rakoviny

Z řady experimentálních studií na zvířeti a na lidských buněčných tkáních i z některých epidemiologických studií vyplývá, že vyšší přísun folátu signifikantně snižuje incidenci maligních tumorů. Kyselina listová se podílí na tvorbě nukleotidů, které jsou nezbytné pro syntézu DNA. Chybí-li tyto nukleotidy, lze očekávat poruchy struktury DNA, její tvorby nebo její mutace. Různí autoři epidemiologických studií zjistili inverzní korelaci mezi rakovinou tlustého střeva a přísunem folátu. Při vysokém konzumu folátu došlo v dlouhodobém pokusu přes 15 let ke snížení rizika až o 75 %. Příznivé výsledky byly zjištěny také u rakoviny prsu u žen s vysokým konzumem alkoholu: U účastnic - Nurses´Health Study - onemocněly ženy s vysokým konzumem alkoholu a normálním přísunem folátu podstatně častěji než ženy s vysokým příjmem tohoto vitamínu.

V jedné krátce publikované rozsáhlé studii ze západní Austrálie, jejímž cílem bylo pátrání po faktorech, ovlivňujících dětskou leukémii, bylo překvapivě zjištěno, že děti matek, které obdržely během těhotenství kyselinu listovou, onemocněly podstatně řidčeji na leukémii. Již dříve bylo nápadné, že matky s vysokým přísunem folátu rodí děti, které později onemocní řidčeji na ektodermální nádory mozku.

Ostatní onemocnění

Různé studie došly k závěru, že starší depresivní pacienti mají nižší saturaci folátem než kontrolní osoby; kromě toho jsou anemie z nedostatku folátu doprovázeny častěji depresivní symptomatikou. Pozitivní výsledky byly docíleny v léčení depresivních a schizofrenních pacientů monoglutamátem. . Definitivní závěry o vlivu folátů na depresivní stavy nejsou však v současné době možné.

Diskutují se i další možné vztahy mezi kyselinou listovou a různými neurologickými onemocněními a Alzheimerovou chorobou.

Preventivní strategie

Vzhledem ke špatné saturaci obyvatelstva kyselinou listovou zdůrazňují odborníci zlepšení jejího přísunu zvláště pro její preventivní účinek. V podstatě se nabízí tři různé možnosti pro zlepšení stávající situace:

1. Zvýšení konzumu potravin, bohatých na folát (se zřetelem na správné skladování surovin a přípravu stravy). Vyšší konzum zeleniny a celozrnných obilovin ovlivňuje pozitivně i jiná zdravotní rizika. Jako bohaté na folát jsou Německou společností pro výživu označovány potraviny, které v jedné porci obsahují nejméně 10 % denní doporučené dávky.

2. Obohacování potravin. Již v r.1996 a opakovaně v r.1998 došlo v USA na popud Food and Drug Administration (FDA) k obohacování cereálií kyselinou listovou (140 mikrogramu/100 g). Krátce po zavedení tohoto opatření se zvýšila hladina plazmatického folátu na více než dvojnásobek. Toto opatření vedlo k 19 % snížení neurálních defektů. Podle očekávání klesla i hladina homocysteinu, takže se prevalence hyperhomocysteinemie (>13 mikromol/l) snížila na 1,7 %. Tento druh intervence je účinnější než zdravotní osvěta či farmakologická suplementace.

3. Suplementace kyselinou listovou v galenické formě v dávce 0,4 mg pro ženy v produktivním věku. Rozhodující je příjem v časovém rozmezí nejméně 4 týdnů před a 8 týdnů po koncepci. Pro sekundární prevenci se denní dávka zvyšuje na 4-5 mg volné kyseliny listové.

Kyselina listová je jedním z vitamínů B-skupiny (ve francouzské literatuře bývá označována jako vitamín B9). Jméno pochází z latinského slova folium - list, protože tento vitamín je bohatě zastoupen v listové zelenině. Pod pojmem kyselina listová je zahrnuto více než 100 různých sloučenin, jejichž základem je pteridinový kruh, p-aminobenzoová kyselina a glutamínová kyselina. V potravinách se nachází kyselina listová jako směs různých mono- a polyglutamátů. V zelenině, obilovinách, ovoci a játrech je z 50 % zastoupena ve formě polyglutamátů, které musí být v zažívacím traktu nejprve enzymaticky rozštěpeny. Biologická využitelnost těchto polyglutamátů je proto nižší než monoglutamátů. Foláty z potravin se resorbují v průměru z 50 %. Vzhledem k různé využitelnosti mono- a polyglutamátů byl zaveden pojem folátový ekvivalent:1mikrogramu FÄ = 1mikrogramu folátu z potravin nebo 0,5 mikrogramu monoglutamátu. Protože tabulky výživových hodnot potravin většinou nerozlišují mezi obsahem mono- a polyglutamátů, ačkoliv je jejich resorpce velmi rozdílná, nutno považovat tabulkový výpočet obsahu folátů v potravě pouze jako hrubý odhad. Ve vitamínových suplementech, lécích nebo v obohacených potravinách je kyselina listová obsažena jako monoglutamát. V Německu jsou obohacovány některé potraviny, kupř. cereálie, mléčné výrobky, nápoje, instantní nápoje a sladkosti, kyselinou listovou. Její obsah je na obalu deklarován a také zaručen. Výsledky novějších amerických vyšetření ukázaly, že resorpce suplementovaného monoglutamátu z různých cereálií (chléb, rýže, těstoviny) je vysoká a srovnatelná s resorpcí z vodního roztoku.

 Nahoru

18.09.08 20:46
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17692 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one