V této těžké době zdravotnických experimentů, kdy mnozí mají těžké dilema, zda jíst nebo se léčit, dovoluji si nabídnout zdarma alternativu na těchto stránkách. Já zdarma můžu, nejsem vázán Hippokratovou přísahou a lékařskou komorou.

zpět na "vitamíny"

Vitamín B12

(kobalamin)

Vitamín B12 (kobalamin) je vitamín ze skupiny vitamínů B; je rozpustný ve vodě.

Molekula vitamínu B12 je poměrně složitá; základem je komplexní vazba centrálního atomu kobaltu se čtyřmi atomy dusíku pyrrolových jader, vázaných spolu do porfyrinového skeletu. Toto uspořádání je silně podobné molekule hemoglobinu, kde je centrálním atomem železo nebo chlorofylu s atomem hořčíku.

Vitamin B12 je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby, podílí se na syntéze DNA a ATP a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.

Hlavním zdrojem tohoto vitaminu v potravě jsou živočišné produkty: vejce, mléko, sýry, maso a vnitřnosti. Správný přísun potřebného množství vitaminu B12 do organizmu zlepšuje paměť, podporuje koncentraci a snižuje riziko vzniku srdečních chorob. Vitamin B12 je součástí preparátů pro léčbu onemocnění jater, střev a slinivky břišní. Nedostatek kobalaminu se projevuje chudokrevností, hubnutím, zhoršováním paměti, duševní výkonnosti a svalové koordinace.

Ve svých aktivních koenzymových forméch, methylkobalamin a adenosylkobalamin, je B12 potřebný pro metabolismus bílkovin, tuků a cukrů. Aktivní vitamín B12 je jedním z nejúčinnějších dárců methylové skupiny, složky potřebné pro tvorbu a obnovu množství základních látek v těle, včetně chemických přenašečů v mozku (neurotransmiterů) a aminokyseliny methionin (recyklace methioninu vede k snížení destruktivního homocysteinu). Replikace DNA a tudíž i správné dělení buněk, je též závislé na vitamínu B12.

Sloučenina kobalaminu hydroxykobalamin se používá při otravě kyanidy.

Doporučená denní dávka jsou pouze 3 mikrogramy denně, při přebytku se ukládá v játrech, kde tvoří zásoby i na několik let. Problematické zásobení je hlavně u vegetariánů, především u veganů.

Krvetvorba:
Role vitamínu B12 při replikaci DNA je důležitá zejména při produkci zdravých červených krvinek (roznáší kyslík po těle) a hemoglobinu. Bez dostatečného množství vitamínu B12 se červené krvinky zvětšují a nedostatečně dozrávají, což vede k potenciálně nebezpečnému onemocnění zvanému perniciózní (megaloblastická) anémie (chudokrevnost).

Nervové funkce:

Vitamín B12 je potřebný pro tvorbu fosfolipidů buněčných membrán (důležité pro správný přenos nervových vzruchů) a myelinových pouzder (které kryjí a chrání nervové buňky a zrychlují vedení nervových vzruchů. Nepříznivé neurologické důsledky deficitu vitamínu B12 jsou rozsáhlé od ojedinělých symptomů (např. snížená citlivost a brnění), až po degenerativní onemocnění jako je roztroušená skleróza, která je spojena s nervovou de-myelinizací. Vysoké dávky vitamínu B12 (zejména ve formě koenzymu) mají využití při léčbě jistých degenerativních procesů při roztroušené skleróze a diabetické neuropatii.
Upozornění: Neurologické poškození způsobené dlouhodobým nedostatkem vitamínu B12 může být ireversibilní (nezvratné). Je životně důležité zajistit dostatečný příjem, zvláště kvůli tomu, že známky deficitu se nemusí po několik let projevit.

Mentální funkce a emocionální zdraví:

Příznivý vliv příjmu vitamínu B12 na mentální funkce a emoční zdraví je dán jeho rolí při syntéze mastných kyselin, vlivu na zdraví nervových buněk a donaci methylové skupiny. Jak bylo již uvedeno, B12 dárcovstvím methylové skupiny urychluje výrobu a recyklaci mozkových přenašečů (neurotransmiterů), které jsou zodpovědné za paměť, mentální jasnost a bdělost, náladu a další procesy). Nedostatek vitamínu B12 způsobit depresi a mnoho symptomů mentálního poklesu (podobně manifestovaných jako Alzheimerova choroba). Zvýšený homocystein, který může být snížen dodáváním vitamínu B12 se ukázal jako hlavní faktor při vzniku Alzheimerovi choroby. Vědecký výzkum provedený na starších pacientech se sníženými mentálními funkcemi způsobenými nedostatečným příjmem vitamínu B12 upozornil na nutnost včasné detekce nedostatku. Například jedna studie prokázala, že pouze ti, kteří trpěli nedostatkem méně než 1 rok, mohou pocítit zlepšení při suplementaci vitamínem B12.

Zdraví srdce a cév:

Zvýšený homocystein je též hlavním rizikovým faktorem při vývoji aterosklerózy, primární poruchy při vzniku onemocnění cév a srdce. B12 společně s kyselinou listovou (též donor methylové skupiny) a vitamínem B6 mohou pomoci ochránit zdi cévních kapilár urychlením přeměny homocysteinu zpátky na aminokyselinu methionin (B12 a kyselina listová) a metabolizováním homocysteinu na cystathioonin a cystein (B6).  

 

Vhodné aplikace:

perniciózní (megaloblastická) anemie

onemocnění nervového systému (např. diabetická neuropatie, roztroušená skleróza)

deprese (hlavně u starších pacientů)

nespavost (hlavně u starších pacientů)

ztráta paměti / snížení mentálních funkcí (Alzheimerova choroba a senilní demence)

kardiovaskulární onemocnění - onemocnění srdce a cév (pokud je spojeno se zvýšenou hladinou homocysteinu)

kopřivka

astma (zejména ve spojitosti se senzitivitou na siřičitany)

neplodnost mužů (malý počet spermií)

tinitus – ušní šelest, hučení v uších

únava

Typické dávkování:

Doporučený příjem kyanokobalaminu Průměrný zdravý dospělý potřebuje denně absorbovat 1–2 µg exogenního vitamínu B12. Při kalkulaci, že 2/3 jeho příjmu pocházejí z jídla a 50 % ztrátách při absorpci ze smíšené stravy ve střevě, by se jeho denní příjem měl pohybovat okolo 3 µg. Čím vyšší je individuální dávka, tím nižší je stupeň absorpce z potravy, protože závisí na dostupnosti intrinsic faktoru. Běžná strava ve Střední Evropě zajišťuje vitamín B12 v množství, které významně převyšuje denní potřebu. Nedostatečný příjem vitamínu B12 se vyskytuje u dlouhodobých striktních vegetariánů, u nichž se první příznaky nedostatku objevují až po 5–10 letech, dále u kojených dětí matek – vegetariánek a u starých lidí, kde je vliv nevyvážené diety ještě potencován atrofií žaludeční mukózy. Doporučené dávky (RDA) vitamínu B12 se v různých zemích značně liší. Ve výživových doporučených dávkách ČR z roku 1989 není hodnota pro vitamin B12 uvedena, neexistuje ani výživová doporučená dávka pro průměrného obyvatele. RDA vitaminu B12 činí v USA pro muže a ženy od 18 let 2,4 µg/den, v Německu, Rakousku a Švýcarsku pro obě pohlaví od 13 let věku 3,0 µg/den. Pro těhotné byla RDA stanovena ve výši 3,5 µg/den a pro kojící 4,0 µg/den. Dávka pro těhotné vychází z předpokladu, že během těhotenství přechází 50 µg vitamínu B12 do plodu a je třeba obnovit zásoby v těle matky, dávka pro kojící by měla zajišťovat 0,13 µg vitamínu B12 na 100 g mléka.

Běžné zdroje v potravě:


Obsah kyanokobalaminu ve vybraných potravinách.

 
 

potravina

obsah kyanokobalaminu µg/100g

 

játra hovězí

50/100 g sušiny

 

ledviny hovězí

50/100 g sušiny

 

srdce hovězí

15/100 g sušiny

 

hovězí maso

2

 

mléko sušené plnotučné

1,0–2,6

 

vepřové maso

1

 

šunka

0,9–1,6

 

treska

0,6

 

mléko

0,3–0,5

 

vejce

0,3

 

sýr tučný

0,6

 

sýr krémový

0,2

 

 

Kontraindikace a interakce:

Vitamín B12 není toxický, rovněž mohou být vyloučeny mutagenní a karcinogenní účinky tohoto vitamínu. Vysoké dávky jakéhokoliv jednotlivého vitamínu B mohou způsobit nedostatek dalších B vitamínů, proto je při vyšších dávkách doporučena suplementace společně s multivitamínem nebo B- komplexem. V individuálních případech byly pozorovány alergické reakce a ojediněle akné po parenterálním podání. Vysoké dávky vitamínu B12 mohou negativně působit na psoriázu. Zatím nebyl podán důkaz o teratogenním či fetotoxickém působení vitamínu B12.

 

Faktory, které snižují hladinu, narušují vstřebávání nebo snižují aktivitu vitamínu B12:

alkohol

stres

antacida

antibiotika

Kolchicin

hormonální antikoncepce

diuretika

trifluoperazin

Pozor: kyselina listová může maskovat známky nedostatku vitamínu B12. Když jsou užívány vysoké dávky kyseliny listové, doporučuje se užívat i vitamín B12. Veganská a vegetariánská dieta je často bohatá na kyselinu listovou a chudá na vitamín B12, což odůvodňuje užívání suplementů s vitamínem B12. Vitamín B12 má velkou účinnost vstřebávání, když je užíván společně s kyselinou listovou v poměru jedna ku jedné. Denní dávka má být okolo 500 mikrogramů B12 a 500 mikrogramů kyseliny listové. V tomto množství výrazně zlepšuje vstřebávání železa, snižuje se hladina homocysteinů a zlepšuje se krvetvorba.
B12 není jen na zlepšení dermatitidy, ale především na zlepšení funkce celé nervové soustavy.
Velmi výraznou roli hraje při řešení problémů v období klimakteria.

Možné známky nedostatku:

Únava

perniciózní (megaloblastická) anémie

narušené nervové funkce

brnění a pálení

deprese

porucha paměti

dezorientace

bolavé a slabé svaly na rukou a nohou

oslabené reflexy

snížená senzorická citlivost

Ze zahraničních zdrojů:

Ještě před několika málo lety byla v evropské i americké populaci hlavní příčinou deficitu vitamínu B12 (kobalaminu) perniciózní anémie. Deficity, způsobené chybným vstřebáváním vitamínu, byly považovány za vzácné. Nejčastější chorobou, která je spojena s malabsorpcí, je totiž celiakální sprue, která zpravidla nepostihuje ileum, hlavní oblast, ve které dochází k vstřebávání komplexu kobalamin+vnitřní faktor.

Později ale bylo zjištěno, že existuje i jiná příčina nedostatku kobalaminu v organizmu: neschopnost využít kobalamin obsažený v potravě a vázaný na bílkoviny. K tomu nejčastěji dochází u starých lidí, díky snížené tvorbě žaludeční kyseliny anebo pepsinu. Jejich působením totiž musí být kobalamin v žaludku nejdříve uvolněn z vazby na proteiny potravy. Pak se přechodně váže na R protein v žaludku a později v duodenu na vnitřní faktor.

V žaludeční šťávě pacientů s hypochlorhydrií (např. při atrofické gastritidě) je sice málo kyseliny a pepsinu, ale na rozdíl od perniciózní anémie tvoří vnitřní faktor. Jsou proto schopni zužitkovat perorálně podaný krystalický kyanokobalamin. Mimoto, dodáním HCl a pepsinu je možné u většiny takových pacientů deficit odstranit. Podobně je tomu u pacientů po částečné gastrektomii (gastrektomie – chirurgické odstranění žaludku. Totální gastrektomie je odstranění celého žaludku např. při nádoru, při subtotálním výkonu se část žaludku ponechává.) nebo vagotomii (vagotomie -  chirurgické přetětí bloudivého nervu).

U některých pacientů se ale dodáním žaludeční kyseliny a pepsinu deficit vitamínu B12 neodstraní. To ukazuje, že ve hře jsou i jiné faktory. Byla např. provedena malá studie, při které byla malabsorpce kobalaminu u starých osob úspěšně napravena léčbou tetracyklinem. To naznačuje, že za horší využití kobalaminu z potravy by mohlo odpovídat zvýšení počtu střevních bakterií, které se přemnožily díky nedostatečné tvorbě žaludeční kyseliny. Je také známo, že u pacientů s porušeným využíváním kobalaminu z potravy jsou často nacházeny vysoké titry protilátek proti Helicobacter pylori (Helicobacter pylori - baktérie žijící v žaludku, která vyvolává žaludeční vřed), ale mechanizmus, kterým helikobakter ovlivňuje vstřebávání kobalaminu, zatím nebyl prokázán (je možné, že infekce vyvolává atrofickou gastritidu).

Faktorem, který vzbudil zájem v poslední době, je dlouhodobá léčba inhibitory protonové pumpy. Snížení hladiny kobalaminu v séru bylo opakovaně zjištěno, i když jen u některých takto léčených pacientů.
Inhibitory PP mají výrazné léčebné účinky při gastro-ezofageálním reflexu, ale i jiných stavech, souvisejících s působením žaludeční kyseliny anebo pepsinu (vředy při léčbě nesteroidními antiflogistiky, hypersekrece HCl při Zollinger-Ellisonově syndromu aj.). Klinické i postmarketingové studie jednoznačně potvrzují, že inhibitory PP jsou účinné a bezpečné. Inhibice tvorby žaludeční kyseliny by teoreticky mohla vést ke sníženému vstřebávání kobalaminu vázaného na bílkoviny, ale jeho obsah v potravě je ve většině případů tak vysoký, že i při jeho omezeném zužitkování by jeho hladina v organizmu měla být dostatečná.
Výsledky studie (C. W. Howden), která zpětně hodnotila rizikovost léčby IPP z hlediska možného vzniku deficitu vitamínu B12, ukazují, že jde jen o výjimečné případy (senioři, silně podvyživení jedinci, osoby, v jejichž stravě je mimořádně nízký obsah kobalaminu).

Je ovšem třeba vidět, že léky, potlačující tvorbu žaludeční kyseliny (antagonisté H2 receptorů, inhibitory protonové pumpy), jsou dnes velmi rozšířené – patří mezi nejčastěji předepisované léky vůbec. Antagonisté H2 receptorů se dnes prodávají i jako volně prodejné léky, často jistě bez poučení pacienta a bez kontroly. Jen část pacientů je užívá ve vhodných indikacích, jakými je GER nebo profylaxe ulcerogenního působení NSA. Mnoha dalším jsou předepisovány nevhodně, např. při neulcerózní nebo funkční dyspepsii, při syndromu podrážděného střeva aj. Ale ani při dlouhodobém užívání takovým pacientům nehrozí závažné projevy deficitu B12, jako je megaloblastová anémie.

Jiná věc je, že nejčastěji sledované a hodnocené snížení hladiny kobalaminu v séru je poměrně hrubým ukazatelem jeho skutečné aktivity v organizmu (právě tento přístup byl použit ve studiích, které hodnotil Howden).
Kobalamin u savců plní pouze dvě funkce:

slouží jako koenzym při enzymatických reakcích, při nichž

(1) je rozkládána kyselina methyl malonová (MMA) nebo

(2) je přeměňován homocystein na methionin.

Když je v organizmu z jakékoli příčiny nedostatek kobalaminu, projeví se to zvýšenou hladinou MMA a homocysteinu v séru. To je citlivějším indikátorem nedostatku kobalaminu, než měření jeho hladiny v plazmě.
Při rutinním sledování kobalaminu v plazmě je prokazován kobalamin, vázaný na dva různé transportní proteiny – na haptokorin a transkobalamin II. Na transkobalamin II je vázáno jen asi 20% kobalaminu v séru, ale pouze tento komplex je schopen pronikat buněčnými membránami a ovlivnit syntézu látek buňkou. Pokles hladiny transkobalaminu II je pravděpodobně vůbec nejčasnějším a nejcitlivějším indikátorem vznikající kobalaminové nerovnováhy, ale jeho prokazování je vyhrazeno pouze specializovaným výzkumným laboratořím. Naproti tomu testy na MMA a homocystein jsou běžně dostupné.

Otázka je, jaký praktický význam může mít zjišťování časných známek sníženého využívání kobalaminu v organizmu. Donedávna se věřilo, že neuropsychiatrické projevy vznikají až po delším trvání významného deficitu. Ale to se týká pouze některých (periferní neuropatie, subakutní kombinovaná degenerace míchy, megaloblastová psychóza). Naproti tomu příznaky jako deprese, demence, parestézie aj. se mohou vyvinout i bez předcházející anémie a při normálních hladinách kobalaminu v plazmě. Na souvislost s nedostatkem vitamínu B12 pak upozorní právě nález zvýšené sérové hladiny MMA anebo homocysteinu.

Také další faktor, jehož úloha při navození deficitu vitamínu B12 začíná být aktuální, souvisí s medicínou. Lidem středního a vyššího věku je doporučováno, aby s cílem předejít homocysteinémii a tím i rozvoji aterosklerózy užívali kyselinu listovou. I když jim ji lékař nepředepíše, je mnoho lidí, kteří věří na užitečnost megadávek vitamínů, a „ordinují“ si je sami. Je ale známo, že velké dávky kyseliny listové u osob s deficitem kobalaminu vyvolávají neurologické poruchy. Součástí rozhodování o účelnosti suplementace kyselinou listovou by proto mělo být i zjištění saturace daného pacienta kobalaminem. V úvahu pak připadá i současná suplementace kyselinou listovou a vitamínem B12.

Bylo by neracionální sledovat u každého pacienta, který dlouhodobě užívá inhibitory protonové pumpy, plazmatické hladiny MMA anebo homocysteinu, nebo dokonce transkobalaminu II. Ale je třeba vědět, že deficit kobalaminu vzniká dříve, než dojde k poklesu jeho hladiny v séru, a myslet na tuto možnost při některých výše zmiňovaných neurologických projevech, resp. mít tuto možnost na paměti u pacientů léčených IPP nebo suplementovaných kyselinou listovou.


Podle: C. Kapadia, Yale University School of Medicine, v časopisu J. Clin. Gastroenterol. 30:4, January 2000, a C. W. Howden, str. 29 tamtéž.

Nahoru

 


28.02.09 21:20
jan1212
Má zimní verze

Má zimní verze

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (17692 | 36%)
Ne (15543 | 32%)
KNIHCENTRUM.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one